Rok ve zkratce

Rok 2022 byl pro měnovou politiku ECB bodem obratu. Inflační výhled se prudce změnil, když ekonomiku zasáhly současně dva typy šoků. Zaprvé, eurozóna prošla mimořádnou řadou negativních nabídkových šoků způsobených narušeními dodavatelských řetězců v důsledku pandemie, neospravedlnitelnou invazí Ruska na Ukrajinu a následnou energetickou krizí. To výrazně zvýšilo vstupní náklady pro všechna hospodářská odvětví. Zadruhé, došlo k pozitivnímu poptávkovému šoku vyvolanému znovuotevřením ekonomiky po pandemii. To umožnilo podnikům promítnout rostoucí náklady do cen mnohem rychleji a výrazněji než v minulosti.

Již na konci roku 2021 jsme oznámili, že v rámci našeho programu nákupu aktiv (APP) postupně omezíme čisté nákupy aktiv a v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) je ukončíme na konci března 2022. Naše celkové nastavení politiky však bylo stále vysoce akomodační, neboť bylo přizpůsobeno prostředí velmi nízké inflace v posledním desetiletí a deflačním rizikům na počátku pandemie. Proto jsme podnikli řadu kroků, abychom uvedené nastavení normalizovali a rychle reagovali na vznikající problém s inflací.

V březnu jsme zrychlili omezování čistých nákupů v rámci APP a v dubnu jsme uvedli, že bychom je měli ukončit ve třetím čtvrtletí. V červenci jsme pak poprvé za posledních 11 let zvýšili základní úrokové sazby ECB a poté opět v rámci řady velkých kroků přijatých na následujících měnověpolitických zasedáních. Tempo této korekce bylo důležitým signálem pro veřejnost, že jsme odhodláni inflaci snížit. To pomohlo ukotvit inflační očekávání, i když inflace zrychlovala.

Současně jsme podnikali kroky pro to, aby se – spolu s navracením měnové politiky k normálu – naše nastavení politiky nadále hladce promítalo prostřednictvím finančních trhů v celé eurozóně. Dosáhli jsme toho díky dvěma klíčovým opatřením. Zaprvé, rozhodli jsme se pružně reinvestovat splatné cenné papíry držené v portfoliu PEPP s cílem čelit rizikům ohrožujícím transmisní mechanismus měnové politiky v souvislosti s pandemií. Zadruhé, zavedli jsme nový nástroj na ochranu transmise.

Avšak s vývojem inflačního výhledu začalo být zřejmé, že dosažení víceméně neutrálního nastavení měnové politiky samo o sobě nebude stačit. Inflace se měla příliš dlouho pohybovat příliš vysoko nad naší střednědobou cílovou hodnotou 2 %. Pozorovali jsme známky toho, že inflace začíná přetrvávat, cenové tlaky se rozšiřují a jádrová inflace posiluje. V tomto kontextu jsme potřebovali využít úrokové sazby jako restriktivní nástroj a utlumit poptávku.

V prosinci jsme tedy po našem posledním měnověpolitickém zasedání v roce oznámili, že úrokové sazby budou muset nadále výrazně růst stabilním tempem, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně, která zajistí včasný návrat inflace k naší cílové hodnotě. Zároveň jsme uvedli, že i když naším prvořadým nástrojem pro nastavení měnové politiky jsou základní úrokové sazby ECB, od března 2023 začneme vyváženým a předvídatelným tempem snižovat portfolio cenných papírů v rámci APP. Stalo se tak v návaznosti na říjnové rozhodnutí upravit podmínky třetí série našich cílených dlouhodobějších refinančních operací, aby již nedocházelo k odrazování od dobrovolného předčasného splacení nesplacených finančních prostředků. Měnověpolitická aktiva v naší rozvaze klesla od konce června (kdy skončily čisté nákupy aktiv) do konce prosince zhruba o 830 mld. EUR, což přispělo ke stabilizaci naší rozvahy.

Kromě našich opatření v boji proti vysoké inflaci jsme pokračovali ve zkoumání a řešení širších hrozeb pro náš mandát vyplývajících z měnícího se klimatu. V roce 2022 jsme podnikli další kroky k vtělení aspektů změny klimatu do našich operací měnové politiky. Patřilo k nim provedení prvního klimatického zátěžového testu několika finančních expozic v naší rozvaze a dosažení pokroku při lepším zachycování dopadu změny klimatu v našem makroekonomickém modelování. Od října jsme začali dekarbonizovat podnikové dluhopisy v našich měnověpolitických portfoliích příklonem k emitentům s lepším výkonem v oblasti klimatu. Také jsme se rozhodli omezit podíl aktiv emitovaných nefinančními podniky s vysokou uhlíkovou stopou, která mohou protistrany při čerpání úvěrů od Eurosystému použít jako zajištění.

V roce 2022 jsme pokračovali v našem úsilí zůstat v čele technologického vývoje v oblasti platebních systémů a tržních infrastruktur. Součástí byly přípravy na přechod ze systému TARGET2 na nový, modernizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase i několik opatření k zajištění celoevropské dosažitelnosti poskytovatelů platebních služeb v rámci vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS). Okamžité platební transakce prostřednictvím TIPS se v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 zvýšily 17krát.

V roce 2022 jsme si také připomněli 20. výročí zavedení eurobankovek a euromincí, jež se stalo mezníkem v evropské historii a hmatatelným symbolem evropské integrace. Hotovost dosud zůstává mezi Evropany nejčastěji používaným platebním prostředkem. Představuje téměř 60 % plateb a není pochyb o tom, že bude v životě občanů i nadále hrát důležitou úlohu. Avšak s tím, jak se ekonomika stále více digitalizuje, musíme zajistit, aby Evropané měli rovněž přístup k bezpečným, účinným a pohodlným digitálním platebním metodám. Proto se Eurosystém zabývá možností emitovat digitální euro. V rámci probíhající fáze zkoumání se Eurosystém v roce 2022 shodl na hlavních způsobech používání a na několika klíčových rozhodnutích o návrhu digitálního eura.

S blížícím se koncem roku se eurozóna opět rozšířila – jejím nejnovějším členem se 1. ledna 2023 stalo Chorvatsko, což dokazuje, že euro zůstává atraktivní měnou, která členům eurozóny přináší stabilitu.

Nic z výše uvedeného by nebylo možné bez obětavého úsilí zaměstnanců ECB a jejich společného odhodlání sloužit občanům Evropy.

Frankfurt nad Mohanem, květen 2023

Christine Lagarde

prezidentka

Rok v číslech

1 Vysoká inflace v prostředí rostoucí nejistoty a zpomalujícího hospodářského růstu

Hospodářský růst ve světě v roce 2022 zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu, vysoká inflace a přísnější finanční podmínky nepříznivě ovlivnily vyspělé i rozvíjející se tržní ekonomiky. Celosvětové inflační tlaky výrazně vzrostly, k čemuž přispěly vysoké a volatilní ceny komodit, globální omezení na straně nabídky a napjatá situace na trzích práce. Euro vůči americkému dolaru oslabilo, vůči mnoha dalším měnám ovšem posilovalo, a v nominálním efektivním vyjádření tak bylo stabilnější.

Inflace v eurozóně vzrostla z 2,6 % v roce 2021 na 8,4 % v roce 2022. Tento nárůst odrážel zejména prudké zvýšení cen energií a potravin vyvolané válkou na Ukrajině. Dřívější omezení na straně nabídky a určitá zadržovaná poptávka v důsledku pandemie koronaviru (COVID-19) spolu s vysokými vstupními náklady ve výrobě v důsledku růstu cen energií vedly ke zvýšení cenových tlaků v mnoha odvětvích hospodářství. Po silné první polovině roku, kdy z uvolnění omezení souvisejících s pandemií těžil zejména sektor služeb, se růst v eurozóně především vlivem války na Ukrajině zpomalil.

1.1 Zpomalování hospodářské aktivity ve vyspělých a rozvíjejících se tržních ekonomikách

Růst světové ekonomiky v roce 2022 poklesl na 3,4 % z 6,4 % v roce 2021, neboť válka Ruska proti Ukrajině a další geopolitické faktory vedly k nejistotě, zvýšení inflace a zpřísnění finančních podmínek. Toto zpomalení mělo plošný charakter a týkalo se jak vyspělých, tak rozvíjejících se tržních ekonomik (viz graf 1.1, panel a). Předcházelo mu výrazné oživení v roce 2021, k němuž došlo zejména v důsledku uvolnění omezení souvisejících s pandemií a následného nárůstu globální poptávky. Další výrazný šok způsobila světové ekonomice počátkem roku 2022 válka na Ukrajině. Ten vedl k prudkému nárůstu cen komodit a jejich velmi vysoké volatilitě a zároveň k oslabení bezpečnosti dodávek potravin zejména v rozvíjejících se tržních ekonomikách. V důsledku rostoucích cen energií a potravin zesílily inflační tlaky na celém světě, což snížilo reální disponibilní příjmy domácností a přimělo centrální banky k rychlému zpřísnění měnové politiky. V prostředí rostoucích úrokových sazeb, klesajícího ocenění akciových trhů a zvýšené averze k riziku se výrazně zpřísnily i globální finanční podmínky.

Graf 1.1

Globální růst HDP a vývoj obchodu

(meziroční změny v %)

Růst světového obchodu v roce 2022 poklesl, zůstal však nad historickým průměrem (viz graf 1.1, panel b). Tento pokles byl způsoben zejména slabou aktivitou ve zpracovatelském průmyslu. V první polovině roku byl světový obchod stále poměrně odolný, neboť dopady války na Ukrajině a přetrvávající problémy v globálních dodávkách byly částečně kompenzovány oživením cestovního ruchu a dopravních služeb v důsledku uvolnění pandemických omezení. Ve druhé polovině roku však tempo růstu obchodu výrazně zpomalilo, což odráželo zejména nižší dovoz z rozvíjejících se tržních ekonomik. Zatímco integrace ve světových hodnotových řetězcích od vypuknutí globální finanční krize stagnovala, pandemie a geopolitický vývoj zvýšily motivaci podniků k návratu k domácí výrobě a diverzifikaci svých dodavatelů, což v budoucnu může vést k roztříštěnosti světových hodnotových řetězců.

Globální inflační tlaky – jak je odrážejí ukazatele celkové inflace i ukazatele inflace bez cen energií a potravin – v roce 2022 výrazně vzrostly (viz graf 1.2). K růstu inflačních tlaků přispěly zejména vysoké a volatilní ceny komodit, globální omezení na straně nabídky, déletrvající efekty znovuotevření z období pandemie a napjatá situace na trzích práce. V zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), dosáhla v říjnu celková inflace maxima v souhrnu na úrovni 10,7 % a poté se začala snižovat. Inflace bez cen energií a potravin dosáhla ve stejném měsíci maxima ve výši 7,8 %. Prudký nárůst inflace během první poloviny roku ve většině zemí odrážel především vyšší ceny komodit. Růst inflace bez započtení energií a potravin ke konci roku naznačoval, že ve vyspělých i rozvíjejících se tržních ekonomikách mají inflační tlaky ve stále větší míře plošný charakter. K růstu inflačních tlaků přispívaly také rostoucí mzdové tlaky, neboť situace na trzích práce v hlavních vyspělých ekonomikách zůstala i nadále napjatá, a to i navzdory zpomalení hospodářské aktivity ve světě.

Graf 1.2

Míra inflace v zemích OECD

(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Ceny energií během roku 2022 prudce vzrostly, avšak ke konci roku se částečně zmírnily. Ceny ropy vzrostly o 6 %, a to v důsledku výpadků dodávek způsobených zejména ruskou invazí na Ukrajinu, která ceny ropy na jaře prudce zvýšila. Výpadky dodávek byly částečně kompenzovány nižší poptávkou v podmínkách celosvětového hospodářského zpomalení a omezení volného pohybu osob v Číně. Invaze na Ukrajinu a snížení dodávek plynu do Evropy vedly také k nebývale prudkému nárůstu evropských cen plynu, které se v době bezprostředně po ruské invazi zvýšily oproti začátku roku o více než 240 %. Prudké zvýšení cen plynu mělo výrazný vliv na evropské ceny energií obecně, neboť způsobilo také nárůst velkoobchodních cen elektřiny. Dynamika růstu cen plynu se v posledním čtvrtletí zmírnila, neboť zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a opatření na podporu úspor ve spotřebě plynu zajistily EU na začátku topné sezóny vysokou úroveň jeho zásob, a ceny plynu se tak na konci roku 2022 pohybovaly na velmi podobných úrovních jako před invazí, přestože byly i nadále o 14 % vyšší než na začátku roku.

Euro v roce 2022 oslabilo o 6 % vůči americkému dolaru, v nominálním efektivním vyjádření ale bylo stabilnější (+0,8 %), i když během roku značně kolísalo. Americký dolar vůči většině ostatních měn posílil, neboť americký Federální rezervní systém zpřísnil měnovou politiku a vnímání globálních rizik bylo utlumené. Také euro se ocitlo pod tlakem vysokých cen energií a zhoršujícího se hospodářského výhledu eurozóny. Vůči dalším hlavní měnám, např. libře šterlinků, japonskému jenu a čínskému renminbi, však euro naopak posílilo.

K hlavním rizikům spojeným s výhledem růstu světové ekonomiky na konci roku 2022 patřily v prostředí vysoké nejistoty zejména závažnější dopady války na Ukrajině, přeliv výraznějšího zpomalení čínské ekonomiky a přísnější finanční podmínky v důsledku rychlejšího ukončení měnověpolitického stimulu v hlavních vyspělých ekonomikách. Posledně jmenované riziko může potenciálně způsobit rozsáhlejší odliv kapitálu z rozvíjejících se tržních ekonomik a narušit finanční trhy. Světové trhy s komoditami navíc i nadále citlivě reagují na rizika spojená s dodávkami. Vyšší ceny komodit a jejich zesílený přenos do inflace v oblasti spotřebitelských cen by výrazněji oslabily kupní sílu, a mohly by tak utlumit světovou poptávku. Omezit růst a přispět k růstu cen by mohly také obnovené tlaky v globálních dodavatelských řetězcích a rostoucí fragmentace systému celosvětového obchodu.

1.2 Růst v eurozóně během roku 2022 výrazně oslabil

Reálný HDP eurozóny zaznamenal v roce 2022 růst o 3,5 % oproti růstu o 5,3 % v roce 2021, kdy se ekonomika zotavovala z recese související s pandemií (viz graf 1.3). V růstu v roce 2022 se odrážel především silný příspěvek domácí poptávky. Hospodářský výkon eurozóny byl na konci roku 2,4 % nad úrovní před pandemií, tj. v posledním čtvrtletí roku 2019. Tempa růstu se však v jednotlivých zemích značně lišila, což odráželo rozdílné hospodářské struktury a také to, do jaké míry měly jednotlivé země prospěch z opětovného otevření sektoru služeb a jak byly ovlivněny ruskou invazí na Ukrajinu. Souběžně s tím, jak zpomalovalo silné oživení poptávky po službách s vyšší intenzitou kontaktů, k němuž došlo v první polovině roku, začaly prudce rostoucí ceny energií tlumit výdaje a výrobu v celé ekonomice. Eurozóna také pociťovala dopad oslabení celosvětové poptávky a zpřísnění měnové politiky v mnoha hlavních ekonomikách v prostředí vysoké ekonomické nejistoty a klesající důvěry podniků i domácností.

Graf 1.3

Reálný HDP eurozóny

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Podpora ze strany měnové politiky byla v roce 2022 ukončována, zatímco fiskální politika se zaměřila na ochranu před zvyšováním cen energií. Návrat nastavení měnové politiky k normálu započal v prosinci 2021, měnová politika však zůstala celkově uvolněná, a to zejména v první polovině roku. Ve druhé polovině roku docházelo naopak k rychlému ukončování podpory poskytované prostřednictvím měnové politiky v bezprecedentně velkých krocích (viz kapitola 2.1). Vlády zemí eurozóny zaváděly fiskální opatření s cílem zmírnit dopad vysokých cen energií. Opatření byla z velké části nezacílená, a nikoli tedy primárně zaměřená na ochranu nejzranitelnějších domácností a podniků. Zhruba polovina opatření měla dopad na mezní náklady spotřeby energií, místo aby byla vytvářena s ohledem na individuální potřeby, tj. zachovávala cenový signál pobízející ke snížení spotřeby energie. Zároveň byla i nadále v platnosti opatření strukturální politiky ke zvyšování růstového potenciálu eurozóny. K dosažení těchto cílů významně přispěla probíhající implementace plánů v oblasti investic a strukturálních reforem pro jednotlivé země v rámci programu Next Generation EU (NGEU).

Růst spotřeby zůstal v roce 2022 odolný v důsledku stabilních mzdových příjmů a podpory zadržované poptávky prostřednictvím úspor (viz graf 1.4). Tento příznivý vývoj se opíral zejména o spotřebu služeb, která prudce rostla v důsledku uvolnění pandemických omezení. Během roku ale růst soukromé spotřeby zpomaloval v důsledku slabých výdajů na zboží krátkodobé spotřeby při poklesu růstu reálného disponibilního důchodu a přetrvávající nejistoty. Celkově se výdaje domácností v roce 2022 zvýšily o 4,3 %. Díky silnému růstu zaměstnanosti a postupnému zvyšování mezd byly hlavním příspěvkem k růstu disponibilních příjmů v roce 2022 mzdové příjmy, jichž se obvykle využívá ke spotřebě ve větší míře než jiných zdrojů příjmů. Rostoucí inflace ke konci roku ale stále více tlumila reálný disponibilní důchod a převážila nad příznivým vlivem odolného trhu práce a fiskální podpory.

Graf 1.4

Reálná soukromá spotřeba v eurozóně

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Růst nestavebních investic, které představují zástupný indikátor soukromých investic nesouvisejících s bydlením, v roce 2022 výrazně kolísal (viz graf 1.5).^[1] Po vyloučení mimořádně volatilní složky irských nehmotných investic^[2] růst nestavebních investic v průběhu roku zpomaloval. Začátkem roku byl růst nestavebních investic silný, neboť jej v důsledku uvolnění pandemických omezení stimulovala vysoká poptávka, robustní ziskovost podniků a příznivé podmínky financování. Válka na Ukrajině a následná energetická krize však společně s omezováním měnověpolitického stimulu vedly ke zvýšení nákladů firem na energie a financování. Spolu se zpomalující domácí i světovou poptávkou v prostředí vysoké nejistoty pak tento vývoj snížil jejich motivaci k investicím. Pokud jde o objemy nestavebních investic, ty byly ke konci roku 2022 výrazně pod úrovní ze čtvrtého čtvrtletí roku 2019, kdy byly tyto investice podpořeny výrazným nárůstem nehmotných investic. Po vyloučení irských nehmotných investic se zotavily již na konci roku 2020. Celkově nestavební investice v roce 2022 vzrostly o 5,2 %.

Graf 1.5

Reálné investice v eurozóně

(mezičtvrtletní změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Investice do bydlení rostly v prvním čtvrtletí 2022 výrazným tempem, neboť poptávku po bydlení podporovaly příznivé podmínky financování, akumulace velkého objemu úspor a opatření na podporu příjmů. V následujících čtvrtletích ovšem poklesly, neboť poptávka oslabila v souvislosti s rostoucími úrokovými sazbami z hypotečních úvěrů a nejistotou spojenou s válkou na Ukrajině, zatímco nabídku nepříznivě ovlivnily prudce rostoucí náklady vyplývající z nedostatku materiálu a pracovní síly. Na konci roku 2022 byly investice do bydlení přibližně 3 % nad úrovní před pandemií a za celý rok 2022 vzrostly o 1,1 %.

Obchodní bilance eurozóny se zbožím se v roce 2022 dostala do schodku, a to především v důsledku vyšších nákladů na dovoz energií a utlumené vývozní výkonnosti. Robustní růst na straně dovozu, který odrážel tvorbu zásob energie a zvyšující se dovoz zboží pro mezispotřebu, byl doprovázen silným růstem cen, a to zejména u dovozu energií. Vývoz zboží brzdilo v první polovině roku 2022 opětovné zesílení překážek v dodavatelských řetězcích. I poté však zůstal vývoz utlumený, neboť světová poptávka oslabila a problémy v dodavatelských řetězcích mizely jen pozvolna. Z uvolňování a postupného odstraňování omezení souvisejících s pandemií naopak těžil vývoz služeb, a to zejména v cestovním ruchu. Celkově byl příspěvek obchodu k růstu HDP v eurozóně v roce 2022 zhruba neutrální.

Trh práce

S tím, jak oživovala ekonomická aktivita v eurozóně, pokračovalo i znatelné zotavování trhu práce z pandemie. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 překročily celková zaměstnanost a celkový počet odpracovaných hodin hodnoty zaznamenané ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 o 2,3 % a o 0,6 % (viz graf 1.6). Míra participace pracovní síly ve věkové skupině 15–74 let se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 zvýšila na 65,2 %, což je o 0,5 procentního bodu více než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Míra nezaměstnanosti se v souladu s růstem zaměstnanosti dále snižovala z již historicky nízké úrovně 6,9 % v lednu 2022 a ke konci roku 2022 dosáhla hodnoty 6,7 % (viz graf 1.7). Došlo k poklesu využívání programů na zachování pracovních míst, které během krize omezovaly propouštění, a velká část pracovníků využívajících tyto programy opět přešla na běžnou pracovní dobu.

Graf 1.6

Zaměstnanost, počet odpracovaných hodin a míra participace pracovní síly

(levá osa: index: čtvrté čtvrtletí 2019 = 100; pravá osa: v % osob v produktivním věku)

Graf 1.7

Nezaměstnanost a pracovní síla

(levá osa: mezičtvrtletní změny v %; příspěvky v procentních bodech; pravá osa: v % pracovní síly)

Trh práce v eurozóně byl v roce 2022 navzdory válce na Ukrajině i nadále celkově odolný, o čemž svědčily i stále vysoké počty volných pracovních míst ke konci roku. Ve druhé polovině roku však došlo u vývoje na trhu práce i ukazatelů poptávky po pracovní síle získaných z výběrových šetření k útlumu. Box 1 porovnává vývoj na trhu práce ve Spojených státech a v eurozóně s cílem lépe porozumět rozdílům a podobnostem příčin oživení po pandemii a perspektivám vývoje zaměstnanosti a mezd.

1.3 Opatření fiskální politiky k řešení krize životních nákladů

Vlády zemí eurozóny v roce 2022 již třetí rok po sobě čelily novým výzvám, které vyžadovaly reaktivní fiskální politiku. Poměr schodku veřejných financí v eurozóně se v roce 2022 snížil na 3,5 % HDP z 5,1 % v roce 2021 (viz graf 1.8) v důsledku ukončení podpůrných opatření v souvislosti s pandemií, která byla jen částečně kompenzována novými podpůrnými opatřeními. Ta byla zaměřena na boj s rostoucími cenami energií a jejich důsledky, a to zvýšenými životními náklady domácností a vyššími náklady podniků. V menší míře také financovala výdaje spojené s válkou na Ukrajině. Stejný vývoj se odráží ve fiskální pozici, která se v roce 2022 již druhý rok po sobě mírně zpřísnila.^[3] Jak je však vidět v grafu níže, zatím došlo ke korekci jen o něco více než třetiny uvolnění fiskální politiky z roku 2020.

Graf 1.8

Saldo sektoru vládních institucí v eurozóně a fiskální pozice

(v procentech HDP)

Když ke konci roku 2021 začaly výrazněji růst ceny energií, vlády zemí eurozóny zavedly podpůrná opatření ve výši přibližně 0,2 % HDP. Jednalo se o dotace, snížení nepřímých daní a transfery domácnostem a podnikům. Poté, co Rusko napadlo v roce 2022 Ukrajinu, vlády tato opatření rychle rozšířily na přibližně 1,9 % HDP (viz graf 1.9) a zahrnuly do nich kapitálové transfery podnikům vyrábějícím energie. Vedle toho zvýšily o 0,2 % HDP vládní podporu, mimo jiné v souvislosti s výdaji spojenými s uprchlíky a vojenskými výdaji. Podpůrná opatření v oblasti energetiky a inflace byla pouze v malé míře kompenzována novými zdroji financování, jako je zvýšení přímých daní pro výrobce energií, kteří dosahují velkých neočekávaných zisků. To znamenalo, že jejich čistý rozpočtový dopad zůstal značný, a to na úrovni kolem 1,7 % HDP. Celkem tak hrubá diskreční podpora (podpora v oblasti energií a inflace plus výdaje spojené s uprchlíky a vojenské výdaje) činila 2,1 % HDP eurozóny, respektive 1,9 % HDP po očištění o nové financování (viz graf 1.10).

Graf 1.9

Rozpočtová opatření eurozóny související s vysokými cenami energií a inflací

(v % HDP, úrovně za rok)

Graf 1.10

Rozpočtová opatření eurozóny související s vysokými cenami energií, inflací a válkou na Ukrajině

(v % HDP v roce 2022, úrovně za rok)

Podpůrná opatření by měla být dočasná, zacílená na nejzranitelnější domácnosti a podniky a vytvářená s ohledem na individuální potřeby, tj. zachovávala cenový signál pobízející ke snížení spotřeby energie Fiskální opatření, která nesplňují tyto zásady, pravděpodobně posílí inflační tlaky, což by vyžadovalo výraznější reakci měnové politiky, a budou mít negativní vliv na veřejné finance. Vzhledem k tomu, že zacílena byla pouze malá část těchto opatření (12 % podle projekcí odborníků Eurosystému z prosince 2022^[4]), je důležité, aby vlády tato opatření patřičně přizpůsobily.

Veřejné finance jsou ovlivněny významnými po sobě jdoucími šoky: pandemií, válkou na Ukrajině a fiskálními výdaji kompenzujícími vysokou míru inflace. K tomu došlo v kontextu již zvýšeného poměru veřejného dluhu k HDP. Ačkoli pandemie vedla k vysokým nákladům pro veřejné finance a válka na Ukrajině zvýšila rizika pro výhled hospodářského růstu, čistý dopad inflačního šoku na úroveň dluhu je méně jednoznačný. I když vyšší daňové příjmy budou mít určitý vliv na snížení míry zadlužení, vysoká inflace vedla k normalizaci měnové politiky, a tím i k růstu nákladů na financování. Výdaje vládních institucí mají navíc tendenci nakonec dohnat daňové příjmy, zatímco inflace negativně ovlivňuje růst HDP.

Tlak na veřejné finance se pravděpodobně zvýší. Přitom bude vyplývat mimo jiné z potřeby urychlit transformaci energetiky a zvýšit investice do zelenější a digitálnější ekonomiky nad rámec rostoucích fiskálních nákladů v důsledku stárnutí populace. Je proto důležité, aby zvýšená zranitelnost veřejných financí v eurozóně byla řešena prostřednictvím reforem podporujících růst a současně postupným snižováním vysoké míry zadlužení. To bude vyžadovat rychlou implementaci plánů v oblasti investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU (NGEU) a obezřetnou fiskální politiku v nadcházejících letech.

1.4 Prudký nárůst inflace v eurozóně

Celková inflace v eurozóně, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP), vzrostla z průměrné hodnoty 2.6 % v roce 2021 na průměrnou hodnotu
8,4 % v roce 2022. Inflace během roku prudce rostla a v posledních měsících roku dosáhla meziročně vysokých hodnot kolem 10 %. Nejdůležitější složkou stojící za růstem celkové inflace byly ceny energií, přičemž stále silněji rostly také ceny potravin, zejména po únorové invazi Ruska na Ukrajinu. K zesílení inflačních tlaků došlo navíc v důsledku přetrvávajících překážek na straně nabídky průmyslového zboží, oživení poptávky po uvolnění pandemických omezení, a to zejména v sektoru služeb, a oslabení eura (viz graf 1.11). Celkově se cenové tlaky rozšířily do rostoucího počtu sektorů, částečně v důsledku nepřímého dopadu vysokých nákladů na energie v celé ekonomice. Divergence míry inflace v jednotlivých zemích eurozóny také významně vzrostla a odrážela především rozdílnou úroveň expozice vůči šokům z cen komodit a energií. Většina ukazatelů jádrové inflace během roku výrazně vzrostla. Na konci roku 2022 měly faktory, které stály za prudkým nárůstem inflace, odeznít a očekává se, že inflace v průběhu roku 2023 zmírní.

Graf 1.11

Celková inflace a její složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Na růstu celkové inflace během roku 2022 se téměř z poloviny přímo podílel vývoj cen energií. Růst cen energií byl již na začátku roku vysoký, poté po invazi Ruska na Ukrajinu dále prudce zrychlil v důsledku obav z možného narušení dodávek energií. V říjnu činil růst cen energií 41,5 % s velkým příspěvkem cen plynu a elektřiny, jejichž základní velkoobchodní ceny byly odděleny od cen ropy. Vlády přijaly rozsáhlá fiskální opatření, která pomohla částečně tlumit krátkodobý dopad rostoucích cen energií (viz kapitola 1.3). Rozdílná intenzita těchto opatření přispěla k rozdílům v růstu cen energií v jednotlivých zemích eurozóny, přičemž nejvyšší úrovně zaznamenaly pobaltské země. Prudký růst nákladů na energie také vytvářel značný tlak na růst cen potravin a ovlivňoval je s různým časovým zpožděním. Válka na Ukrajině měla také přímější dopad na ceny potravin, neboť Rusko i Ukrajina jsou významnými vývozci obilovin a minerálů používaných při výrobě hnojiv.^[5] Příspěvek inflace potravin k celkové inflaci měřené HICP dosáhl v prosinci 2022 2,9 procentního bodu. To je výrazně nad úrovní z roku 2021 a odráží se zde nárůst nezpracovaných i zpracovaných složek.

Ukazatele jádrové inflace během roku 2022 výrazně vzrostly, i když se ke konci roku objevily určité náznaky stagnace. Inflace měřená HICP bez započtení energií a potravin byla již na začátku roku na úrovni 2,3 %, tj. nad inflačním cílem ECB, a v prosinci vzrostla na 5,2 %. Růst cen neenergetického průmyslového zboží v roce 2022 v průměru zrychlil na 4,6 %, zatímco růst cen služeb dosáhl výše 3,5 %. Důvodem cenových tlaků byly z velké míry stejné faktory: velmi silný růst nákladů na vstupy, který částečně souvisel s růstem cen energetických komodit, a faktory související s pandemií, jako jsou globální překážky na straně nabídky a efekty znovuotevření. K inflačním tlakům přispělo také oslabování eura po většinu roku. S postupným odezníváním narušení dodavatelských řetězců ve druhé polovině roku 2022 a s poklesem cen komodit tlaky na počátečních stupních cenového řetězce po létě zmírnily. Zpožděný efekt průsaku však udržoval inflaci na vysoké úrovni. Zadržovaná poptávka po uvolnění pandemických opatření přispěla k příznivému cenovému prostředí pro firmy, zejména pokud jde o služby s intenzivním kontaktem. Celkově byly cenové tlaky stále vytrvalejší a plošnější. To vedlo k růstu všech ukazatelů jádrové inflace.

Domácí nákladové tlaky v eurozóně měřené růstem deflátoru HDP v roce 2022 vzrostly v průměru o 4,7 % a pokračovaly tak v trendu započatém v roce 2021 (viz graf 1.12). Tlaky vyplývající ze mzdového vývoje zůstaly v první polovině roku mírné, ale ke konci roku byly výraznější. Meziroční tempo růstu náhrad na zaměstnance se v roce 2022 zvýšilo a v průměru dosáhlo 4,5 % oproti 3,9 % v roce 2021 a průměrné hodnotě 1,7 % v období před pandemií (mezi roky 2015 a 2019). Nárůst oproti předchozímu roku byl částečně způsoben nárůstem průměrného počtu odpracovaných hodin v souvislosti s odezněním dopadu programů zachování pracovních míst. Sjednané mzdy, které byly vládními opatřeními ovlivněny v menší míře, rostly v roce 2022 průměrným ročním tempem 2,8 %, tedy mírně pod skutečnou úrovní růstu mezd, což odráželo zesílení mzdových tlaků ke konci roku. Inflační kompenzace se během roku 2022 stala stále významnějším aspektem mzdových vyjednávání, zejména proto, že trhy práce zůstaly silné. Zvýšené náklady práce byly do určité míry kompenzovány zvýšením produktivity práce. Příspěvek jednotkových zisků napříč sektory k deflátoru HDP byl během roku kladný, což naznačuje, že podniky byly schopny přenést růst nákladů na vstupy do prodejních cen.

Graf 1.12

Struktura deflátoru HDP

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Dlouhodobější inflační očekávání profesionálních prognostiků, která na konci roku 2021 činila 1,9 %, se v průběhu roku zvýšila a ve čtvrtém čtvrtletí 2022 dosáhla 2,2 % (viz graf 1.13). Další údaje z výběrových šetření, např. z výběrového šetření ECB mezi měnovými analytiky a z průzkumu Consensus Economics, také naznačovaly, že dlouhodobější inflační očekávání jsou ukotvena na úrovni 2 % nebo těsně nad ní, a to i přes vyšší očekávání pro krátkodobější období. Tržní ukazatele dlouhodobější inflační kompenzace, zejména pětiletá inflačně indexovaná swapová sazba na pět let dopředu, se na začátku roku snížily v očekávání zpřísnění měnové politiky, ale po vypuknutí války na Ukrajině se postupně zvyšovaly a koncem prosince činily 2,38 %. Důležité však je, že tržní ukazatele inflační kompenzace nejsou přímým měřítkem skutečných inflačních očekávání účastníků trhu, neboť zahrnují rizikovou prémii, která kompenzuje nejistotu ohledně inflace.

Graf 1.13

Ukazatele inflačních očekávání získané z průzkumů a z trhu

(meziroční změny v %)

1.5 Zpřísňování úvěrových a finančních podmínek v důsledku normalizace měnové politiky

Vzhledem k rostoucím inflačním tlakům v celé ekonomice (viz kapitola 1.4) přijala ECB v roce 2022 rozhodná opatření s cílem normalizovat měnovou politiku a zabránit rozvolnění dlouhodobějších inflačních očekávání nad 2% cíl (viz kapitola 2.1). Bezrizikové dlouhodobé úrokové sazby byly volatilnější než v roce 2021, částečně kvůli velmi vysoké nejistotě ohledně inflace a reakci měnových autorit na celém světě, včetně eurozóny. Dlouhodobé výnosy celkově vzrostly. Desetiletý vážený průměr výnosů státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, následoval vývoj bezrizikové sazby (viz graf 1.14). Na úrovni jednotlivých zemí byl vývoj spreadů státních dluhopisů navzdory určitým rozdílům celkově poklidný, částečně v důsledku červnového oznámení Rady guvernérů, že bude uplatňovat flexibilitu při reinvestování splátek v rámci portfolia nouzového pandemického programu nákupu aktiv, a červencového schválení nástroje na podporu transmise měnové politiky (Transmission Protection Instrument, viz kapitola 2.1). Vážený průměr výnosů desetiletých nominálních státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP, činil k 31. prosinci 2022 3,26 %, což bylo téměř o 300 bazických bodů více než na konci roku 2021.

Graf 1.14

Dlouhodobé úrokové sazby a náklady na úvěry pro podniky a na úvěry domácnostem na bydlení

(v % p. a.)

Na pokles akcií působilo očekávání vyšších úrokových sazeb a nižšího dlouhodobého růstu zisků. Ceny akcií v eurozóně byly celkově velmi volatilní a v roce 2022 zaznamenaly pokles. Souhrnné indexy cen akcií nefinančních podniků a bank v eurozóně (viz graf 1.15) činily k 31. prosinci 2022 přibližně 16 % a byly 4,4 % pod svými hodnotami z konce roku 2021. Vzhledem k tomu, že se značně zvýšily také výnosy podnikových dluhopisů, a to v kategorii investičního stupně i v kategorii s vysokými výnosy, podmínky financování v eurozóně se značně zpřísnily.

Graf 1.15

Indexy akciových trhů v eurozóně a ve Spojených státech

(index: 1. ledna 2021 = 100)

V kontextu normalizace měnové politiky a celkového vývoje na trhu se v roce 2022 prudce zvýšily náklady financování bank a úrokové sazby z bankovních úvěrů. K růstu nákladů financování bank přispěl celkový trend růstu výnosů bankovních dluhopisů, postupný nárůst úročení klientských vkladů a změna podmínek třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) ke konci roku. V důsledku toho se nominální úrokové sazby z bankovních úvěrů během roku 2022 zvýšily na úroveň naposledy zaznamenanou v roce 2014. Šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně také naznačilo, že došlo k výraznému zpřísnění úvěrových standardů bank (tj. interních pokynů a kritérií při schvalování úvěrů) pro úvěry domácnostem a podnikům. Souhrnná úroková sazba z bankovních úvěrů domácnostem na bydlení činila na konci roku 2022 2,94 %, což představuje nárůst celkem o 163 bazických bodů od konce roku 2021, a odpovídající sazba pro nefinanční podniky dosáhla úrovně 3,41 % a byla vyšší o 205 bazických bodů (viz graf 1.14). Pokud jde o změny základních úrokových sazeb ECB, byl tento vývoj v zásadě v souladu s minulými obdobími zpřísňování měnové politiky a rozdíly v úrokových sazbách z úvěrů v jednotlivých zemích byly nadále omezené. To naznačovalo, že se změny v měnové politice ECB promítají hladce v celé eurozóně.

Růst úvěrů se v první polovině roku 2022 zvýšil, ale nové úvěry po létě zmírnily v důsledku přísnějších úvěrových podmínek (viz graf 1.16). Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem oslabilo na 3,8 % za rok v důsledku rostoucích úrokových sazeb, přísnějších úvěrových standardů a nižší důvěry spotřebitelů. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům se v roce 2022 nadále zvyšovalo až na 6,3 %, i když se za tím skrýval odlišný vývoj během roku. Nominální růst úvěrů byl po většinu roku silný a odrážel potřebu podniků financovat provozní kapitál a zásoby vzhledem k přetrvávajícím omezením na straně nabídky a zvýšeným nákladům. V posledních měsících roku ale úvěrování podniků prudce pokleslo a odráželo dopad přísnějších podmínek financování na nabídkové a poptávkové faktory. Čistá emise dluhových cenných papírů, která byla pro podniky dražší, se během roku také snížila. Čisté toky externího financování nefinančních podniků v eurozóně se v roce 2022 celkově snížily, a to zejména v důsledku poklesu mezipodnikových úvěrů jako formy financování (viz graf 1.17). Šetření o přístupu podniků k financování navíc naznačilo, že firmy jsou stále pesimističtější ohledně budoucí dostupnosti většiny zdrojů externího financování.

Graf 1.16

Růst peněžního agregátu M3 a růst úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem

(meziroční změny v %)

Graf 1.17

Čisté toky externího financování nefinančních podniků

(roční toky; v mld. EUR)

Tempo akumulace vkladů se zmírnilo z vysokých hodnot zaznamenaných během pandemie, a to především v důsledku zvýšených výdajů v souvislosti s rostoucími cenami a vyšších výnosů z alternativních forem úspor v souladu s normalizací měnové politiky. Meziroční růst širokého peněžního agregátu M3 v roce 2022 dále zmírnil na 4,1 % (viz graf 1.16) a odrážel tak ukončení čistých nákupů aktiv Eurosystémem v červenci, nižší tvorbu úvěrů v posledním čtvrtletí roku 2022 a čistý odliv peněžní zásoby do zbytku světa v souvislosti s vyššími účty eurozóny za energie.

Box 1
Vývoj na trzích práce v eurozóně a ve Spojených státech v roce 2022

V kontextu vysoké nejistoty během roku 2022 se základním prvkem v hodnocení stavu ekonomiky a míry nevyužitých kapacit staly analýzy trhu práce. Tento box se zabývá podobnostmi a rozdíly mezi trhem práce eurozóny a Spojených států z hlediska jejich zotavení z pandemie.

Vývoj celkového počtu odpracovaných hodin

V roce 2022 se celkový počet odpracovaných hodin v eurozóně i ve Spojených státech navrátil na úroveň před pandemií, v tomto oživení se však odrážel odlišný vývoj složek nabídky a poptávky po práci. Míra nezaměstnanosti se ve Spojených státech v roce 2022 vrátila zpět na úroveň zaznamenanou před krizí, a v eurozóně dokonce ještě níže, ve Spojených státech byla ovšem patrná silnější míra napětí na trhu práce měřená poměrem volných pracovních míst k nezaměstnanosti.^[6] Tento vývoj lze přičíst jak odlišným hospodářskopolitickým reakcím na pandemii, tak strukturálním rozdílům u obou ekonomik v nabídce práce a poptávce po práci.

Vývoj poptávky po práci

Obě ekonomiky se v roce 2022 nacházely v odlišných fázích hospodářského cyklu. Cyklická poptávka po pracovní síle byla silnější ve Spojených státech, a částečně tak přispěla k většímu napětí na trhu práce. Hospodářská aktivita v eurozóně se zotavila ze své nejnižší hodnoty zaznamenané během pandemie později než ve Spojených státech. Reálný HDP v eurozóně se na předkrizovou úroveň vrátil v posledním čtvrtletí roku 2021, zatímco ve Spojených státech bylo předkrizové úrovně dosaženo již v prvním čtvrtletí roku 2021. Tento vývoj do určité míry odrážel skutečnost, že uzavírky v mnoha zemích eurozóny byly během druhé vlny pandemie přísnější a rozsáhlejší než ve Spojených státech, i rozdíly v rychlosti očkování. Důležitějším faktorem byl ovšem rozdílný rozsah a zaměření fiskálních opatření. Fiskální podpora v eurozóně se soustředila na zmírnění poklesu zaměstnanosti prostřednictvím podpory podniků a také na automatické stabilizátory, jež se nechaly volně působit. Fiskální podpora ve Spojených státech byla rozsáhlejší a více zaměřená na podporu příjmů domácností a tím i spotřeby, a to prostřednictvím výplatních šeků a vyšších dávek v nezaměstnanosti. V souladu s tím se soukromá spotřeba v eurozóně vrátila na úroveň před krizí ještě později než celková ekonomická aktivita, a to až ve druhém čtvrtletí roku 2022.

Ze strukturálnějšího pohledu má navíc trh práce ve Spojených státech tendenci reagovat na hospodářský cyklus silněji než trh práce v eurozóně. Ukazatele fluktuace pracovníků (tzv. churning) naznačují, že trh práce ve Spojených státech je strukturálně dynamičtější. Fluktuací pracovníků se rozumí míra, v níž zaměstnanci odcházejí a jsou během určitého časového období v rámci podniku nebo organizace nahrazeni. Hrubý ukazatel fluktuace pracovníků naznačuje, že ve Spojených státech od počátku tohoto tisíciletí svou práci měsíčně změnila v průměru 4 % všech pracovníků. Ukazatele fluktuace pro eurozónu nejsou k dispozici, přičemž nejsrovnatelnější statistiky se týkají osob, které v poslední době zaměstnání opustily, a osob, které do zaměstnání nastoupily (i když posledně jmenované zahrnují i osoby, které přecházejí z nečinnosti/nezaměstnanosti do zaměstnání a naopak). Podle těchto ukazatelů se v roce 2022 zvýšil zejména počet osob nastupujících do zaměstnání, i když v menší míře než ve Spojených státech. Tato dynamika je patrná i z počtu volných pracovních míst v obou hospodářských regionech: ten byl v roce 2022 vyšší ve Spojených státech než v eurozóně (se značnými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi eurozóny^[7]), kde se pozornost soustředila především na návrat stávajících zaměstnanců k běžné pracovní době (viz graf A).

Celkově lze říci, že silnější strukturální dynamika trhu práce ve Spojených státech zvýšila tlak na již tak robustnější poptávku po práci.

Graf A

Napětí na trhu práce v eurozóně a ve Spojených státech

(poměr volných pracovních míst k nezaměstnanosti)

Vývoj nabídky práce

Během pandemické krize klesala nabídka práce ve Spojených státech výrazněji než v eurozóně a také se pomaleji zotavovala ze svých nejnižších hodnot zaznamenaných během druhého čtvrtletí roku 2020. Tento rozdíl v tempu oživení nabídky práce částečně souvisel s rozdíly v prováděných politikách. Ve Spojených státech zaprvé docházelo k pomalejšímu oživení míry participace pracovní síly. Tento vývoj částečně odrážel skutečnost, že vyšší propouštění ve Spojených státech přimělo některé pracovníky trh práce opustit, přičemž poměrně velkorysá podpora příjmů umožnila lidem zůstat mimo pracovní trh po delší dobu, nebo dokonce zvýšila mzdu, za kterou by byli ochotní znovu do práce nastoupit. Během roku 2022 se míra participace pracovní síly ve Spojených státech i nadále pohybovala pod svou předpandemickou úrovní, což bylo v ostrém kontrastu s eurozónou, kde míra participace svou předpandemickou úroveň přesáhla. Zadruhé je nedávný vývoj participace pracovní síly zároveň částečně ovlivňován také dlouhodobými trendy. V pracovní síle obou oblastí se postupem času zvýšil podíl starších pracovníků, jejichž účast na trhu práce je obvykle nižší než v případě mladších pracovníků. V Evropě se tento posun časově shodoval s pozitivním trendem v míře participace v důsledku větší účasti žen a přispěly k němu penzijní reformy. Tento trend pokračoval i během pandemie a starší pracovníci podporovali růst míry participace pracovní síly také v průběhu roku 2022. Ve Spojených státech ale demografický vývoj míru participace pracovní síly v roce 2022 zatížil. I když byl v obou regionech čistý příliv migrujících pracovníků negativně ovlivněn pandemií, ve Spojených státech začal zpomalovat dříve v důsledku zpřísňování imigrační politiky v letech 2017–2020. V nedávné době ale čistý příliv migrujících pracovníků v obou regionech silně vzrostl.

Vývoj mezd

Rozdíl v růstu mezd ve Spojených státech a v eurozóně se v posledních letech prohloubil, což bylo patrné zejména v roce 2022. To lze do značné míry vysvětlit rozdílným vývojem nabídky práce a poptávky po práci, jak je vysvětleno výše. Od druhého čtvrtletí 2020 se významně zvýšil růst nominálních mezd ve Spojených státech, a to na 5,5 % ve druhém čtvrtletí 2022 (měřeno indexem mzdových nákladů, soukromý sektor). Od té doby se snížil, ale zůstal vysoký. Zvýšení růstu mezd v eurozóně bylo postupnější a omezenější, přičemž růst sjednaných mezd (který je mnohem méně ovlivněný programy na zachování pracovních míst než náhrady na zaměstnance nebo hodinu) ve čtvrtém čtvrtletí 2022 činil 2,9 % (graf B). Strukturálně dynamičtější trh práce ve Spojených státech může také zesílit reakci mezd na napětí na trhu práce, což se odráží ve vyšším růstu mezd pracovníků, kteří mění zaměstnání.

Graf B

Ukazatele růstu mezd v eurozóně a ve Spojených státech

(meziroční změny v %)

2 Měnová politika na cestě k normalizaci

ECB v roce 2022 pokračovala v normalizaci své měnové politiky s cílem bojovat proti mimořádně vysoké inflaci v prostředí invaze Ruska na Ukrajinu a přetrvávajících dopadů pandemie. V první fázi normalizace Rada guvernérů ukončila čisté nákupy aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) na konci března a v rámci programu nákupu aktiv (APP) na začátku července. Ve druhé fázi se poprvé za více než deset let zvýšily základní sazby ECB, přičemž sazba vkladové facility poprvé od roku 2014 opustila záporné hodnoty. Měnověpolitické sazby se během posledních čtyř zasedání roku zvýšily dohromady o 250 bazických bodů, což zahrnovalo i největší zvýšení sazeb v historii (viz graf 2.1). Rada guvernérů také schválila nástroj na podporu transmise měnové politiky, aby zajistila řádnou transmisi měnové politiky napříč eurozónou. Flexibilita reinvestic v rámci PEPP navíc sloužila jako první linie obrany v boji proti rizikům pro transmisi spojeným s pandemií. V prosinci Rada guvernérů rozhodla zmenšit od března 2023 přiměřeným a předvídatelným tempem portfolio měnověpolitických cenných papírů, které Eurosystém získal v rámci APP. Rozvaha Eurosystému dosáhla v červnu 2022 historického maxima na úrovni 8,8 bil. EUR a poté do konce roku klesla na 8,0 bil. EUR. Toto snížení pramenilo především ze splatných operací a předčasných splátek v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Předčasné splátky podpořilo říjnové rozhodnutí Rady guvernérů změnit podmínky operací TLTRO III. V souladu s normalizací měnové politiky začala ECB také postupně rušit opatření zmírňující požadavky na zajištění zavedená v reakci na pandemii, čímž postupně obnovila předpandemické úrovně tolerance rizika v úvěrových operacích Eurosystému.

2.1 Ukončování akomodativní měnové politiky

První fáze normalizace měnové politiky: pomalejší nákupy aktiv a podmínky pro zvyšování sazeb

Na začátku roku 2022 se ekonomika eurozóny nadále zotavovala z pandemie a situace na trhu práce se dále zlepšovala mimo jiné díky podpoře poskytované veřejnými politikami. Výhled ekonomického růstu pro nejbližší období však zůstal utlumený při prudkém nárůstu nových koronavirových infekcí v důsledku šíření varianty omikron. Nedostatek materiálů, zařízení a pracovní síly nadále omezoval produkci v některých odvětvích a vysoké náklady na energie již snižovaly reálné příjmy. Inflace v rámci harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v předchozích měsících prudce vzrostla a v lednu byla opět vyšší, než se očekávalo. To bylo způsobeno především vyššími náklady na energie, které tlačily na růst cen v mnoha sektorech, jakož i vyššími cenami potravin. Na základě údajů na začátku roku Rada guvernérů v únoru vyhodnotila, že inflace pravděpodobně zůstane na zvýšené úrovni po delší dobu, než se dříve očekávalo, ale během roku poklesne.

Rada guvernérů proto potvrdila rozhodnutí přijaté na jejím měnověpolitickém zasedání v prosinci 2021 pokračovat v dalších čtvrtletích v postupném snižování tempa nákupů aktiv. Rozhodla ukončit čisté nákupy aktiv v rámci PEPP ke konci března 2022 a reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2024. Rada guvernérů zdůraznila, že v případě obnovené fragmentace trhu v souvislosti s pandemií by mohly být reinvestice v rámci PEPP pružně upraveny napříč časem, třídami aktiv a jurisdikcemi, kdykoli by rizika pro transmisi měnové politiky ohrožovala dosahování cenové stability. To by mohlo zahrnovat nákupy dluhopisů vydaných Řeckou republikou nad rámec rolovaných splátek s cílem zabránit přerušení nákupů v této jurisdikci, které by mohlo narušit transmisi měnové politiky do řecké ekonomiky, zatímco se stále zotavovala z dopadů pandemie.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru představovala pro Evropu zlomový moment. Neopodstatněná válka měla v roce 2022 významný dopad na ekonomickou aktivitu a inflaci, a to i v eurozóně, v důsledku vyšších cen energií a komodit, narušení mezinárodního obchodu a slabší důvěry. V březnu Rada guvernérů vyhodnotila, že rozsah těchto vlivů bude záviset na vývoji války, dopadu sankcí a možných dalších opatřeních. Vzhledem k vysoké nejistotě zvážila Rada guvernérů také řadu scénářů nad rámec obvyklých makroekonomických projekcí pro eurozónu sestavených pracovníky ECB. Dopad války byl hodnocen v kontextu přicházejících údajů, které naznačovaly stále solidní podmínky pro ekonomiku eurozóny, čemuž napomáhala významná podpora ze strany hospodářských politik. Pokračující oživení ekonomiky bylo podpořeno odeznívajícím dopadem koronavirové varianty omikron. Objevovaly se určité známky zmírňování problémů v dodávkách a situace na trhu práce se dále zlepšovala. V základním scénáři březnových projekcí sestavených pracovníky ECB, které zahrnovaly první hodnocení dopadů války, byl nicméně růst HDP pro blízké období revidován směrem dolů. Před březnovým měnověpolitickým zasedáním Rady guvernérů byla inflace především z důvodu neočekávaně vysokých nákladů na energie nadále vyšší, než se předpokládalo. Růst cen se také rozšířil do více sektorů. V porovnání s projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2021 byla základní projekce inflace měřené HICP v březnových projekcích revidována výrazně směrem nahoru, zatímco dlouhodobější inflační očekávání měřená řadou ukazatelů byla v souladu s 2% střednědobým inflačním cílem ECB.

Na základě tohoto aktualizovaného hodnocení a s přihlédnutím k nejistému prostředí revidovala Rada guvernérů na svém březnovém měnověpolitickém zasedání harmonogram nákupů v rámci APP, přičemž měsíční čisté nákupy měly činit 40 mld. EUR v dubnu, 30 mld. EUR v květnu a 20 mld. EUR v červnu. Nastavení čistých nákupů pro třetí čtvrtletí mělo záviset na příchozích údajích. Rada guvernérů také potvrdila své předchozí rozhodnutí, že k případným změnám základních úrokových sazeb ECB dojde až určitou dobu po ukončení čistých nákupů v rámci APP. Vývoj základních úrokových sazeb ECB byl stále určován signalizací budoucí měnové politiky ze strany Rady guvernérů, která odrážela její strategický závazek stabilizovat inflaci ve střednědobém horizontu na úrovni 2 %.

Inflace v květnu opět výrazně vzrostla, zejména v důsledku dopadu války a pokračujícího prudkého růstu cen energií a potravin. Zároveň došlo k rozšíření a zesílení inflačních tlaků, přičemž výrazně vzrostly ceny řady zboží a služeb. V této souvislosti a na základě červnových základních projekcí odborníků Eurosystému, ve kterých inflace měřená na konci horizontu projekcí převyšovala 2% cíl, Rada guvernérů 9. června rozhodla, že podnikne další kroky k normalizaci měnové politiky, během které si zachová otevřené možnosti, bude vycházet z údajů a jednat postupně a flexibilně.

Zaprvé, Rada guvernérů rozhodla o ukončení čistých nákupů aktiv v rámci APP k 1. červenci 2022. Uvedla také, že hodlá nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a přiměřeného nastavení měnové politiky.

Zadruhé, Rada guvernérů v červnu dospěla k závěru, že podmínky pro zahájení zvyšování základních úrokových sazeb ECB stanovené v signalizaci budoucí měnové politiky byly splněny. V souladu s tím a s dříve signalizovaným postupným zpřísňováním měnové politiky Rada guvernérů uvedla, že na červencovém měnověpolitickém zasedání hodlá zvýšit základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů, přičemž další zvýšení se očekává v září.

Zatřetí, na základě hodnocení z června Rada guvernérů očekávala, že v období po září bude vhodné pokračovat v postupném, ale déletrvajícím zvyšování úrokových sazeb v závislosti na nových údajích a hodnocení vývoje inflace ve střednědobém horizontu.

Rozhodnutí přijatá 9. června odrážela významné kroky směrem k normalizaci měnové politiky. Na mimořádném zasedání 15. června Rada guvernérů vyhodnotila situaci na finančním trhu a rizika jeho případné fragmentace a zdůraznila své odhodlání zachovat řádnou transmisi měnové politiky v celé eurozóně. Rada guvernérů především vyhodnotila, že pandemie zanechala v ekonomice eurozóny přetrvávající zranitelná místa, která přispívala k nerovnoměrné transmisi normalizace měnové politiky ECB v jednotlivých zemích.

Na základě tohoto hodnocení se Rada guvernérů rozhodla uplatnit flexibilitu při reinvestování splatných splátek v portfoliu PEPP s cílem zachovat fungování transmisního mechanismu měnové politiky. Kromě toho pověřila příslušné výbory Eurosystému společně se službami ECB, aby urychlily dokončení návrhu nového nástroje proti fragmentaci trhu.

Druhá fáze normalizace měnové politiky: nástroj na ochranu transmise a zvyšování měnověpolitických sazeb

Nový nástroj na ochranu transmise měnové politiky (TPI) schválila Rada guvernérů na svém zasedání 21. července. Vytvoření nového nástroje považovala za nezbytné pro podporu účinné transmise měnové politiky zejména v průběhu normalizace měnové politiky. TPI má zajistit hladkou transmisi měnové politiky ve všech zemích eurozóny. TPI představuje doplněk souboru nástrojů ECB a lze jej aktivovat v případě, kdy bude nezbytné čelit nežádoucí a nesourodé dynamice trhu, která by představovala vážnou hrozbu pro transmisi měnové politiky napříč eurozónou. Při splnění stanovených kritérií může Eurosystém v nezbytné míře čelit rizikům transmisního mechanismu tím, že bude na sekundárních trzích nakupovat cenné papíry emitované v zemích, které se potýkají s nefundamentálním zhoršením podmínek financování. V případě aktivace rozsah nákupů v rámci TPI závisí na tom, jak vážná jsou rizika, kterým transmise měnové politiky čelí, a nákupy nejsou předem nijak omezené. Rada guvernérů v červenci dále zdůraznila, že flexibilita reinvestic splátek v portfoliu PEPP zůstává v každém případě první obrannou linií proti rizikům ohrožujícím transmisní mechanismus v souvislosti s pandemií. Rada guvernérů v červenci také upozornila, že si ponechává diskreční pravomoc provádět přímé měnové transakce v případě zemí, které splnily požadovaná kritéria. Zatímco cílem TPI je zajistit hladkou transmisi měnové politiky ve všech zemích eurozóny, přímé měnové transakce mohou být aktivovány v případě vážných deformací na trzích státních dluhopisů, které vyplývají zejména z nepodložených obav investorů z možnosti zrušení eura.

Rada guvernérů v červenci také rozhodla o prvním zvýšení měnověpolitických sazeb od roku 2011 a zvýšila všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů. Dospěla k závěru, že je vhodné učinit na cestě k normalizaci měnověpolitických sazeb větší první krok, než bylo signalizováno na jejím předchozím zasedání. Toto rozhodnutí vycházelo z aktualizovaného hodnocení inflačních rizik Radou guvernérů a ze zesílené podpory účinné transmise měnové politiky, kterou poskytoval TPI. Rada guvernérů také naznačila, že v následujících měsících bude vhodná další normalizace úrokových sazeb.

Červencové rychlejší opuštění záporných úrokových sazeb umožnilo Radě guvernérů přejít od signalizace měnové politiky k přístupu, kdy se o úrokových sazbách rozhoduje zasedání od zasedání. Vzhledem k mimořádné nejistotě ohledně výhledu inflace a ekonomiky se tato změny jevila jako oprávněná.

Rada guvernérů v září rozhodla zvýšit základní úrokové sazby ECB o dalších 75 bazických bodů, což bylo do té doby nejvýraznější jednotlivé zvýšení sazeb. Toto rozhodnutí přijala, protože inflace byla nadále příliš vysoká a přicházející údaje naznačovaly, že nad cílem zůstane po delší dobu. Prudce rostoucí ceny energií a potravin, poptávkové tlaky v některých sektorech v důsledku znovuotevření ekonomiky a omezení na straně nabídky stále přispívaly k růstu inflace, která v srpnu vzrostla na 9,1 %. Stejně jako v předchozích měsících cenové tlaky nadále zesilovaly a rozšiřovaly se po celé ekonomice. Pracovníci ECB v září ve srovnání s červnovými projekcemi výrazně revidovali své projekce inflace směrem nahoru, přičemž inflace měřená HICP se na horizontu projekcí snížila, ale zůstala i v posledním roce nad 2% cílem. Nově dostupné údaje navíc ukazovaly na výrazné zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a očekávalo se, že ekonomika později v průběhu roku a v prvním čtvrtletí 2023 bude stagnovat. Velmi vysoké ceny energií nadále snižovaly kupní sílu příjmů domácností a omezení na straně nabídky stále omezovala ekonomickou aktivitu. Kromě toho měla na důvěru podniků i spotřebitelů negativní vliv geopolitická situace, zejména válka Ruska na Ukrajině. Za této situace byly zářijové projekce hospodářského růstu pro zbytek roku 2022 a pro celý rok 2023 revidovány výrazně směrem dolů.

Zářijové zvýšení základních úrokových sazeb ECB o 75 bazických bodů urychlilo přechod od převládající vysoce akomodativní úrovně úrokových sazeb k hodnotám, které by zajistily včasný návrat inflace ke střednědobému 2% cíli ECB. Rada guvernérů uvedla, že na základě jejího hodnocení plánuje ECB na příštích několika zasedáních další zvyšování úrokových sazeb s cílem utlumit poptávku a zabránit riziku setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Vzhledem k tomu, že sazba vkladové facility byla zvýšena nad nulu, nebyl již dále zapotřebí dvoustupňový systém úročení přebytečných rezerv. Rada guvernérů proto rozhodla o pozastavení dvoustupňového systému tím, že nastavila multiplikátor na nulu. V zájmu zachování účinnosti transmise měnové politiky a zajištění řádného fungování trhu Rada guvernérů navíc rozhodla dočasně zrušit strop úrokových sazeb ve výši 0 % pro úročení vládních vkladů. Strop byl dočasně stanoven buď na základě sazby vkladové facility, nebo krátkodobé eurové sazby (€STR), a to na nižší z těchto úrovní, a mohl být i nižší než kladná sazba vkladové facility. Toto opatření mělo zůstat v platnosti do 30. dubna 2023 a jeho cílem bylo zabránit náhlému odlivu vkladů na trh v době, kdy některé segmenty repo trhů v eurozóně vykazovaly známky nedostatku zajištění, a umožnit důkladné posouzení toho, jak se peněžní trhy přizpůsobují návratu ke kladným úrokovým sazbám.

Třetí fáze normalizace měnové politiky: další růst sazeb a snížení velikosti bilance

Inflace se v září zvýšila na 9,9 % a 10,6 % v říjnu, což byla nejvyšší hodnota v historii společné měny. Prudce rostoucí ceny energií a potravin, omezení na straně nabídky a oživení poptávky po pandemii vedly během léta k dalšímu rozšíření cenových tlaků a nárůstu inflace. V této souvislosti Rada guvernérů v říjnu rozhodla znovu zvýšit tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů a zdůraznila, že při tomto třetím významném zvýšení měnověpolitických sazeb v řadě bylo dosaženo výrazného pokroku při ukončování měnové akomodace.

Rada guvernérů také v říjnu rozhodla změnit podmínky operací TLTRO III. Upravila úrokové sazby u operací od 23. listopadu prostřednictvím indexace placené úrokové sazby k průměrným základním úrokovým sazbám ECB a navrhla bankám tři dodatečné termíny dobrovolného předčasného splacení. V akutní fázi pandemie hrál tento nástroj klíčovou roli v boji s protiinflačními riziky. Vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace jej však bylo třeba přenastavit, aby byla zajištěna konzistence s širším procesem normalizace měnové politiky a aby se posílila transmise zvyšování měnověpolitických sazeb do úvěrových podmínek bank. Rada guvernérů očekávala, že nové nastavení podmínek TLTRO III přispěje k normalizaci nákladů financování bank. Následná normalizace podmínek financování by pak vytvářela tlak na pokles inflace a pomohla by ve střednědobém horizontu obnovit cenovou stabilitu. Změna nastavení také odstranila faktory odrazující od dobrovolného předčasného splacení prostředků v rámci TLTRO III. Dobrovolné předčasné splátky by snížily rozvahu Eurosystému a přispěly by tak k celkové normalizaci měnové politiky. Změna nastavení TLTRO III a následné splácení vedly k výraznému poklesu přebytečné likvidity.

S cílem lépe sladit úročení povinných minimálních rezerv držených úvěrovými institucemi u Eurosystému se Rada guvernérů rozhodla stanovit úročení povinných minimálních rezerv na úrovni sazby vkladové facility.

V prosinci Rada guvernérů zvýšila úrokové sazby počtvrté za sebou, tentokrát o 50 bazických bodů, protože inflace zůstala příliš vysoká a předpokládalo se, že zůstane nad cílem ECB příliš dlouho. Rada guvernérů také uvedla, že úrokové sazby budou muset stále výrazně růst stabilním tempem, aby dosáhly dostatečně restriktivních hodnot, které by zajišťovaly včasný návrat inflace k cíli. Sazby na restriktivních úrovních by časem snížily inflaci prostřednictvím utlumení poptávky a zároveň by chránily před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Inflace v listopadu dosáhla 10,1 %, což byl mírný pokles oproti říjnovým 10,6 %. Jeho hlavní příčinou byl nižší růst cen energií. Růst cen potravin a základní cenové tlaky v celé ekonomice zesílily a očekávalo se, že budou po určitou dobu přetrvávat. V prostředí mimořádné nejistoty odborníci Eurosystému v prosinci výrazně revidovali své projekce inflace směrem nahoru a očekávali průměrnou inflaci v roce 2022 na úrovni 8,4 % a v roce 2023 její pokles na 6,3 % s tím, že inflace se během tohoto roku měla výrazně snížit. Podle jejich projekcí měla inflace v roce 2024 dále klesnout na průměrnou hodnotu 3,4 % a v roce 2025 na 2,3 %. Projekce ukazovaly, že ekonomika eurozóny by mohla na přelomu let 2022 a 2023 klesnout v důsledku energetické krize, vysoké nejistoty, slábnoucí ekonomické aktivity ve světě a přísnějších podmínek financování. Předpokládaly však, že případná recese bude pravděpodobně relativně krátká a mělká, zatímco výhled růstu pro rok 2023 byl ve srovnání s předchozími projekcemi stále výrazně revidován směrem dolů.

Rada guvernérů také v prosinci projednala zásady pro snížení držby cenných papírů v rámci APP. Rozhodla, že od začátku března 2023 se bude portfolio APP zmenšovat přiměřeným a předvídatelným tempem, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu. Jeho pokles měl průměrně činit 15 mld. EUR měsíčně do konce druhého čtvrtletí 2023 a jeho následné tempo mělo být stanoveno postupem času. Rada guvernérů také zdůraznila, že do konce roku 2023 ECB provede přezkum svého operačního rámce pro řízení krátkodobých úrokových sazeb, což jí poskytne informace o koncovém bodě procesu návratu rozvahy k normálu.

Graf 2.1

Změny základních úrokových sazeb ECB

(v procentních bodech)

2.2 Vývoj rozvahy Eurosystému s normalizací měnové politiky

V první polovině roku 2022 růst rozvahy Eurosystému zpomalil v důsledku postupného ukončování čistých nákupů v rámci APP a PEPP. Ve druhé polovině roku přispěla pokračující normalizace měnové politiky k postupnému snižování rozvahy. Rozvaha dosáhla v červnu svého historického maxima ve výši 8,8 bil. EUR před tím, než byly k 1. červenci ukončeny čisté nákupy aktiv v rámci APP (viz graf 2.2). Do konce roku se snížila na 8,0 bil. EUR, zejména v důsledku splatných operací TLTRO III a značných předčasných splátek, především poté, co byly změněny podmínky TLTRO III tak, aby odpovídaly širšímu procesu normalizace měnové politiky.

Na konci roku 2022 činila aktiva rozvahy Eurosystému související s měnovou politikou 6,3 bil. EUR, což oproti konci roku 2021 přestavovalo pokles o 0,7 bil. EUR. Úvěry poskytnuté úvěrovým institucím v eurozóně představovaly 17 % celkových aktiv (na konci roku 2021 pak 26 %) a aktiva zakoupená pro účely měnové politiky představovala 62 % celkového objemu aktiv (na konci roku 2021 55 %). Ostatní finanční aktiva v rozvaze se skládala převážně z cizích měn a zlata v držbě Eurosystému a portfolií v eurech nevztahujících se k měnové politice.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených úvěrovými institucemi a využívání vkladové facility na konci roku 2022 snížil na úroveň 4,0 bil. EUR (z úrovně 4,3 bil. EUR na konci roku 2021) a představoval 50 % celkového objemu pasiv (to odpovídá procentnímu podílu na konci roku 2021). Bankovky v oběhu vzrostly na 1,6 bil. EUR (oproti 1,5 bil. EUR na konci roku 2021) a tvořily 20 % celkového objemu pasiv (nárůst z 18 %).

Graf 2.2

Vývoj konsolidované rozvahy Eurosystému

(v mld. EUR)

Rozdělení portfolií programů APP a PEPP mezi třídy aktiv a země

Program APP sestává ze čtyř programů nákupu: třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). V reakci na pandemii byl v roce 2020 zaveden program PEPP. Všechny kategorie aktiv, které jsou způsobilé v rámci APP, jsou rovněž způsobilé v rámci PEPP; výjimka z požadavků na způsobilost byla udělena dluhovým cenným papírům emitovanými Řeckou republikou. Eurosystém dokončil čisté nákupy v rámci PEPP na konci března 2022 a v rámci APP k 1. červenci 2022, přičemž pokračoval v reinvestování splátek jistiny ze splatných cenných papírů v rámci obou programů v plném rozsahu. Nákupy nadále probíhaly hladce a v souladu s příslušnými převažujícími tržními podmínkami.

Na konci roku 2022 činila aktiva držená v rámci APP 3,3 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Program PSPP představoval velkou většinu těchto aktiv, když na konci roku dosahoval 2,6 bil. EUR, tedy 79 % všech aktiv držených v rámci APP. V programu PSPP se jednotlivým zemím eurozóny přidělují nákupy podle klíče pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Některé národní centrální banky také nakoupily cenné papíry emitované nadnárodními institucemi EU. Vážená průměrná splatnost držených PSPP ke konci roku 2022 činila 7,2 roku, v jednotlivých zemích se však lišila. Program ABSPP představoval méně než 1 % (23 mld. EUR) celkových aktiv držených na konci roku v rámci APP, CBPP3 činil 9 % (302 mld. EUR) a CSPP 11 % (344 mld. EUR). Z programů nákupu cenných papírů soukromého sektoru přispěl v roce 2022 k růstu objemu aktiv držených v rámci APP nejvíce program CSPP s čistými nákupy ve výši 34 mld. EUR. Nákupy podnikových a krytých dluhopisů se řídí srovnávacími standardy, které odráží tržní kapitalizaci všech způsobilých nesplacených podnikových dluhopisů a krytých dluhopisů. Od října 2022 byly do referenční hodnoty pro podnikový sektor začleněny úvahy o změně klimatu – další podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 11.5.^[8]

Na konci roku 2022 činil objem programu PEPP 1,7 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (6 mld. EUR) celkového objemu, podnikové cenné papíry 3 % (46 mld. EUR) a aktiva veřejného sektoru 97 % (1 629 mld. EUR).

Pokud jde o nákupy cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP, srovnávacím standardem pro jejich rozdělení mezi země je klíč pro upisování základního kapitálu ECB na základě stavů kapitálu. Zároveň byly nákupy prováděny pružně, což vedlo k výkyvům v rozložení toků nákupů v průběhu času, mezi třídy aktiv i mezi jednotlivé země. Vážená průměrná splatnost cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP ke konci roku 2022 činila 7,6 roku, v jednotlivých zemích se však do určité míry lišila.

Eurosystém reinvestoval splátky jistiny splatných cenných papírů držených v rámci portfolií APP a PEPP. V roce 2022 dosáhly splátky cenných papírů soukromého sektoru 77 mld. EUR, zatímco splátky cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů PSPP a PEPP činily 446 mld. EUR. Nadále bylo umožňováno využití aktiv zakoupených v rámci programů PSPP, CSPP, CBPP3 a PEPP pro zápůjčky cenných papírů k podpoře likvidity na trzích dluhopisů a repo operací. Vzhledem k rostoucí poptávce po cenných papírech při nedostatku zajištění na repo trzích Rada guvernérů v listopadu 2022 rozhodla zvýšit limit Eurosystému pro zápůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění na 250 mld. EUR.

Vývoj v oblasti refinančních operací Eurosystému

Na konci roku 2022 dosáhl nesplacený objem refinančních operací Eurosystému výše 1,3 bil. EUR, což představuje oproti konci roku 2021 pokles o 878 mld. EUR. Tato změna odráží především dobrovolné předčasné splátky (826 mld. EUR) a splatnost operací (54 mld. EUR) v rámci série TLTRO III. Z celkové částky předčasných splátek bylo 744 mld. EUR splaceno až po změně podmínek TLTRO III, která nabyla účinnosti 23. listopadu 2022. Navíc většina nouzových pandemických dlouhodobějších refinančních operací byla splatná do konce roku 2022. Nesplacený objem dosáhl pouze 1 mld. EUR oproti 3,4 mld. EUR na konci roku 2021. Vážená průměrná splatnost nesplacených refinančních operací Eurosystému klesla přibližně z 1,7 roku na konci roku 2021 na 0,9 roku na konci roku 2022.

Postupné rušení pandemických opatření ke zmírnění standardů zajištění

V březnu 2022 ECB oznámila postupné rušení pandemických opatření ke zmírnění standardů zajištění. Tato opatření byla jedním ze základních prvků měnověpolitické reakce ECB na pandemii, který bankám usnadnil přístup k úvěrovým operacím Eurosystému a zvýšil objem způsobilého zajištění. Podle odhadů pracovníků ECB tato zmírňující opatření přispěla ke zhruba 10 % celkového mobilizovaného zajištění na konci února 2022.^[9] Tento příspěvek byl způsoben především dočasným snížením srážek při ocenění ve všech třídách aktiv o fixní faktor 20 % a rozšířením rámců pro dodatečné úvěrové pohledávky (ACC) některých národních centrálních bank.

V prvním kroku postupného ukončování, který začal v červenci 2022, bylo dočasné snížení srážek při ocenění sníženo z 20 % na 10 %. Kromě toho bylo postupně ukončováno několik opatření s omezenějším dopadem a rozsahem. Sem patřilo rozhodnutí již neponechat způsobilost některých obchodovatelných aktiv se sníženým ratingem a emitentů těchto aktiv, kteří k 7. dubnu 2020 splňovali požadavky na úvěrovou kvalitu, a obnovení limitu 2,5 % pro nezajištěné dluhové nástroje vydané jinou bankovní skupinou ve sdruženém zajištění úvěrové instituce.

V červnu 2023 a březnu 2024 budou provedeny další dva kroky v rámci postupného ukončování. V rámci druhého kroku nabude 29. června 2023 účinnosti revize harmonogramu srážek při ocenění a bude zahrnovat úplné ukončení dočasného snižování srážek při ocenění; revize harmonogramu je podrobněji popsána v kapitole 2.3. Zbývající pandemická opatření ke zmírnění standardů zajištění budou v zásadě zrušena ve třetím kroku v březnu 2024 po komplexní revizi rámců ACC. Upuštění od požadavku na minimální rating pro obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované Řeckou republikou se bude nadále uplatňovat alespoň po dobu, po kterou budou pokračovat reinvestice do řeckých státních dluhopisů v rámci PEPP.

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv a mobilizovaného zajištění

Objem způsobilých obchodovatelných aktiv vzrostl v roce 2022 o 759 mld. EUR a na konci roku dosáhl výše 17,1 bil. EUR (viz graf 2.3). Největší kategorií aktiv byly i nadále cenné papíry ústředních vládních institucí (9,3 bil. EUR). Dalšími třídami aktiv byly podnikové dluhopisy (1,9 bil. EUR), kryté bankovní dluhopisy (1,7 bil. EUR) a nezajištěné bankovní dluhopisy (1,7 bil. EUR). Poměrně malý zlomek širokého spektra způsobilých aktiv představovaly cenné papíry regionálních vládních institucí (595 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (562 mld. EUR) a ostatní obchodovatelná aktiva (1,3 bil. EUR).

Graf 2.3

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv

(v mld. EUR)

Mobilizované zajištění se snížilo o 314 mld. EUR a na konci roku 2022 dosáhlo výše 2,5 bil. EUR (viz graf 2.4). Úvěrové pohledávky (včetně ACC), u nichž mobilizované částky činily 881 mld. EUR, nadále představovaly nejvýznamnější třídu aktiv použitých jako zajištění. Ve značné míře byly rovněž mobilizovány zajištěné bankovní dluhopisy (640 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (392 mld. EUR) a cenné papíry ústředních vládních institucí (330 mld. EUR). V menší míře byly využívány nezajištěné bankovní dluhopisy (113 mld. EUR), cenné papíry regionálních vládních institucí (62 mld. EUR) a podnikové dluhopisy (55 mld. EUR).

Graf 2.4

Vývoj mobilizovaného zajištění

(v mld. EUR)

2.3 Finanční rizika v době normalizace měnové politiky

Všechny nástroje měnové politiky zahrnují finanční rizika, která Eurosystém při plnění svých měnověpolitických cílů řídí prostřednictvím specifických rámců řízení rizik. Existuje-li několik způsobů uplatňování měnové politiky, má funkce Eurosystému v oblasti řízení rizik za cíl účinné řízení rizik neboli dosažení cílů měnové politiky s nejnižším možným rizikem pro Eurosystém.^[10]

S ohledem na postupnou normalizaci měnové politiky a v souladu s akčním plánem týkajícím se změny klimatu stanoveným Radou guvernérů provedl Eurosystém v roce 2022 změny svých rámců řízení rizik. Rada guvernérů také rozhodla o postupném rušení opatření ke zmírnění standardů zajištění zavedených v reakci na pandemii a postupném obnovení předpandemických úrovní tolerance rizika v úvěrových operacích Eurosystému. Do rámce nákupů cenných papírů podnikového sektoru také zavedla aspekty změny klimatu. Rostoucí úrokové sazby sníží v dohledné době ziskovost Eurosystému.

Pravidelný přezkum opatření k rámci kontroly rizika úvěrových operací

V roce 2022 provedla ECB pravidelný přezkum rámce řízení rizik pro úvěrové operace měnové politiky, jehož výsledkem byl aktualizovaný harmonogram srážek. Výsledek přezkumu bude implementován v červnu 2023 s druhým krokem postupného rušení opatření ke zmírnění standardů zajištění. Proces rušení je vysvětlen v kapitole 2.2. Tento přístup postupně obnoví předpandemické úrovně tolerance Eurosystému vůči riziku pro úvěrové operace a zároveň zabrání útesovým efektům z hlediska dostupnosti zajištění.

Hlavní změny harmonogramu srážek lze shrnout takto: (i) dluhopisy EU (dluhové nástroje vydané Evropskou unií) budou přesunuty z kategorie srážek II do kategorie srážek I, a bude s nimi tedy zacházeno stejně jako s dluhovými nástroji emitovanými ústředními vládami; ii) všechny regulované kryté dluhopisy a multi-cédulas budou spadat do kategorie srážek II, čímž se odstraní rozdíl mezi jumbo a ostatními krytými dluhopisy; iii) srážky budou stejné pro obchodovatelné dluhové nástroje s variabilními i pevnými kupóny; iv) nejdelší kategorie zbytkové splatnosti (nad deset let) bude rozdělena na tři, aby lépe pokryla rizika dluhopisů s dlouhou splatností; v) plošná teoretická srážka ve výši 5 % bude nahrazena snížením ceny, které se liší podle splatnosti, a její uplatnění bude rozšířeno na všechna teoreticky oceňovaná obchodovatelná aktiva s výjimkou aktiv spadajících do kategorie srážek I.

Úplné ukončení dočasného snižování srážek při ocenění na základě aktualizovaného harmonogramu srážek celkově zajistí přiměřenou úroveň ochrany před riziky, zlepší konzistentnost rámce a zvýší ekvivalenci rizika u aktiv a zároveň zajistí dostupnost zajištění.

Řízení rizik nákupů aktiv v rámci programů APP a PEPP

V roce 2022 byly nákupy aktiv nadále prováděny pro účely měnové politiky v rámci programů APP a PEPP, pro něž platí specifické rámce kontroly finančních rizik. Zohledňují měnověpolitické cíle programů i charakteristiky a rizikové profily různých druhů zakoupených aktiv. Tyto rámce sestávají z kritérií způsobilosti, hodnocení úvěrového rizika, hloubkových auditů, rámců pro stanovení cen, srovnávacích standardů a limitů. Týkají se nákupu aktiv, reinvestic splátek jistin ze splatných aktiv a držených aktiv, a to po celou dobu, kdy zůstávají v rozvaze Eurosystému. Tabulka 2.1 shrnuje současné klíčové prvky těchto rámců, které odrážejí změny zavedené v roce 2022.

V rámci měnověpolitické reakce na pandemii Eurosystém výrazně nakupoval komerční cenné papíry v rámci PEPP. Vzhledem k ukončení čistých nákupů aktiv v rámci PEPP a APP se obecně očekává, že budoucí nákupy komerčních cenných papírů budou omezené. Veškeré budoucí nákupy komerčních cenných papírů se zaměří na APP a budou prováděny na úrovni tzv. pojistky.^[11]

Od října 2022 se Eurosystém u reinvestic jistin ze splatných cenných papírů podnikového sektoru přikláněl k emitentům s lepšími výsledky v oblasti klimatu. Toto opatření je popsáno dále v kapitole 11.5.^[12]

Tabulka 2.1

Hlavní prvky rámců pro kontrolu rizik u APP a PEPP

Rostoucí úrokové sazby mohou ovlivnit zisky Eurosystému

ECB v roce 2022 několikrát zvýšila základní úrokové sazby v reakci na mimořádně velké šoky do výhledu inflace. Vyšší úrokové sazby pak ovlivňují zisky ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a mohou vést i k finančním ztrátám. Důvodem je skutečnost, že v krátkodobém a střednědobém horizontu jsou náklady pasiv v bilancích centrálních bank citlivější na úrokové sazby než výnosy vytvářené jejich aktivy. Postupem času by se měl také zvýšit výnos z aktiv Eurosystému, což zlepší ziskovost.

V předchozích letech byly vytvořeny finanční rezervy, které lze použít k vyrovnání potenciálních ztrát. Pokud budou tyto rezervy plně využity, mohou být případné zbývající ztráty vykázány v rozvaze a mohou být kompenzovány budoucím ziskem, aniž by přímo ovlivňovaly schopnost centrálních bank Eurosystému účinně fungovat.^[13]

3 Evropský finanční sektor: podmínky pro finanční stabilitu se zhoršují

V průběhu roku 2022 se podmínky pro finanční stabilitu v eurozóně v prostředí vysoké inflace, přísnějších finančních podmínek a slabšího výhledu růstu zhoršovaly. Po celý rok docházelo k nárůstu rizik. Patřily mezi ně: i) obavy ohledně udržitelnosti dluhu některých podniků, domácností i jednotlivých států; ii) ocenění finančních aktiv, které nemuselo odrážet horší výhled růstu, inflace a finančních podmínek; iii) nadhodnocení na trzích s nemovitostmi; iv) zvýšené úvěrové riziko bank; a v) expozice nebankovních finančních institucí vůči úvěrovému a likviditnímu riziku. S cílem řešit rizika vyplývající z těchto zranitelných míst přistoupily makroobezřetnostní orgány k postupnému zpřísňování nástrojů vztahujících se na kapitál a/nebo dlužníka. Vedle toho pokračovaly práce na posílení regulatorního rámce pro banky a makroobezřetnostního přístupu pro nebankovní finanční instituce s cílem dále zvýšit dlouhodobou odolnost finančního systému.

3.1 Prostředí finanční stability v roce 2022

V průběhu roku 2022 se podmínky finanční stability v eurozóně zhoršovaly, do čehož se promítala vysoká inflace, přísnější finanční podmínky a slabší výhled růstu. Ruská invaze na Ukrajinu způsobila strmý nárůst cen komodit a energií, což spolu s tlaky v rámci globálních dodavatelských řetězců podpořilo inflační tlaky. Tento vývoj přiměl přední světové centrální banky k úpravě svých měnových politik, což přispělo ke zpřísnění globálních finančních podmínek, nárůstu volatility na finančních trzích a korekci cen aktiv. Rozsáhlá fiskální podpora v době rostoucích výnosů státních dluhopisů vedla ke zvýšení nákladů na obsluhu dluhu, a to zejména u zadluženějších zemí, zatímco vysoká inflace nepříznivě ovlivňovala reálné příjmy domácností a náklady podniků. V důsledku tohoto vývoje těžily banky v eurozóně z vyšších úrokových sazeb, zároveň ovšem rostly i obavy ohledně kvality jejich aktiv. Nebankovní finanční instituce i nadále čelily zvýšenému úvěrovému a likviditnímu riziku, přestože podnikly kroky k určitému snížení rizikovosti svých portfolií.

Vysoká inflace a zpřísnění finančních podmínek měly v roce 2022 negativní dopad na finanční situaci států, podniků i domácností. Vedle již vysokého zadlužení způsobeného pandemií poskytovaly vlády zemí eurozóny opětovně značnou fiskální podporu, aby tak zmírnily dopad vyšších cen energií a inflace. Zároveň prudce rostly výnosy státních dluhopisů, což opět vyvolalo obavy z fragmentace trhů státních dluhopisů zemí eurozóny. Ty byly do určité míry zmírněny měnověpolitickými nástroji, jako bylo například oznámení nástroje ECB na ochranu transmise měnové politiky. V podnikovém sektoru představovaly výzvu zejména vyšší ceny energií a komodit, a to především pro energeticky náročná odvětví, která na rozdíl od některých podniků v odvětví veřejných služeb a stavebnictví nedokázala v plném rozsahu přenést vyšší náklady na zákazníky. Malé a střední podniky těžily z oživení hospodářské aktivity po pandemii méně než ty větší a zůstávaly i nadále zranitelné zejména vůči zpomalování ekonomické aktivity a vyšším úvěrovým nákladům. Schopnost domácností splácet dluhy byla oslabena erozí reálných disponibilních příjmů a úspor v důsledku vysoké inflace v kombinaci s vyššími úrokovými sazbami, a to zejména v zemích, kde je zadlužení domácností vyšší. Zatímco ceny nemovitostí v eurozóně pokračovaly v silném růstu, objevily se i náznaky, že by se expanze na trzích s nemovitostmi pozorovaná v posledních letech mohla vzhledem ke zvýšeným odhadům nadhodnocení, růstu sazeb z nových hypoték a pomalejšímu růstu hypotečních úvěrů zastavit. Obrat v cyklu cen nemovitostí může ještě dále prohloubit zranitelnost příjmové a finanční situace domácností v eurozóně.

Na finančních trzích eurozóny došlo v roce 2022 k velkým cenovým poklesům, což odráželo především přímý dopad vyšších úrokových sazeb. Přestože tyto korekce probíhaly víceméně spořádaně, pohyb cen napříč širokou škálou tříd aktiv byl neobvykle silně synchronizován, což komplikovalo diverzifikační strategie. Ve druhé polovině roku 2022, a především pak v období po září, se indexy akciových trhů odchýlily od výkonnosti dluhopisových trhů a v celé Evropě zaznamenaly růst, který byl podpořen rostoucími indexy bankovních společností. Ve srovnání s předchozím rokem výrazně poklesla aktivita na primárních trzích, včetně primárních veřejných nabídek akcií a emisí podnikových dluhopisů s vysokým výnosem. I přes korekci na trzích se však ceny některých rizikových aktiv i nadále jevily jako nadhodnocené a nemusely plně odrážet horší výhled hospodářského růstu, inflace a finančních podmínek. Velké pohyby cen komodit a souvisejících maržových požadavků navíc představovaly pro některé účastníky na derivátových trzích výzvu z hlediska řízení likvidity.

V roce 2022 byla ziskovost bank v eurozóně opět robustní, což bylo podpořeno nižšími provozními náklady, nadále nízkými opravnými položkami a díky větším maržím a vyšším objemům úvěrů také vyššími provozními výnosy. Navzdory výrazně horšímu hospodářskému výhledu nevykazovala kvalita aktiv bank v eurozóně žádné známky plošného zhoršení a podíl úvěrů se selháním dále klesal. Určitý nárůst úvěrového rizika ovšem naznačoval vývoj úvěrů klasifikovaných jako „úvěry se zvýšeným úvěrovým rizikem“ (stupeň 2 v rámci tří kategorií podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS 9). Vyšší úrokové sazby by mohly zvýšit úvěrové riziko plynoucí z expozic bank vůči zranitelným sektorům, které v posledních letech zaznamenaly nárůst, a to zejména pokud jde o trhy rezidenčních nemovitostí. Na straně pasiv se v roce 2022 bankám výrazně zvýšily náklady financování dluhopisů, a to především v důsledku očekávaného vývoje měnové politiky. Rostoucí sazby z nových vkladů a splatných prostředků v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) se navíc začaly promítat do vyšších průměrných nákladů financování bank. Tyto sílící nepříznivé cyklické faktory byly ještě umocněny dlouhodobějšími problémy vyplývajícími z nízké hospodárnosti, omezené diverzifikace výnosů a nadbytečné kapacity v některých částech bankovního sektoru eurozóny.

Objem celkových expozic nebankovních finančních institucí vůči úvěrovému riziku zůstal v roce 2022 vysoký, což tyto instituce vystavuje riziku značných úvěrových ztrát, pokud by došlo k výraznému zhoršení základních ekonomických ukazatelů podnikového sektoru, a to zejména v energeticky náročných odvětvích. Kromě potřeby likvidity vyplývající ze zpětných odkupů ze strany investorů, storen pojistných smluv a požadavků na marže byl hlavní příčinou výrazného poklesu celkové hodnoty aktiv v nebankovním finančním sektoru plošný pokles cen finančních aktiv. Zatímco držba hotovosti v investičních fondech od začátku roku 2022 rostla, objem jejich likvidních aktiv zůstal poměrně nízký, což by pravděpodobně zesílilo korekci na trzích prostřednictvím procyklického prodejního chování, pokud by naplnění nepříznivého scénáře vedlo k rozsáhlým odkupům. Na zvýšené úrovni zůstalo u nebankovních subjektů také riziko durace, což tento sektor vystavuje dalším ztrátám z přecenění dluhopisových portfolií. Z přechodu do prostředí vyšších úrokových sazeb mohou mít na druhou stranu užitek zejména sektory životního pojištění a penzijních fondů, a to z důvodu záporné strukturální mezery durace v těchto odvětvích. Na rostoucí výnosy a zhoršující se hospodářský výhled nicméně nebankovní subjekty reagovaly tím, že začaly snižovat držbu podnikových a státních dluhopisů s nižším ratingem, čímž snížily i riziko ve svých portfoliích.

Kromě rizik pro jednotlivé sektory představovala v roce 2022 rizika pro finanční stabilitu v eurozóně nadále také změna klimatu. Je třeba, aby se banky, fondy a pojistitelé v eurozóně zaměřily na řízení dopadů přechodu na ekologičtější ekonomiku, jež zahrnují i rizika koncentrace spojená s expozicemi souvisejícími s klimatem. Finanční systém eurozóny navíc ohrožovala i narůstající kybernetická rizika, která zdůraznila nutnost nepřetržitých investic do kybernetické infrastruktury a bezpečnosti ze strany finančních institucí i potřebu důkladnějšího monitoringu ze strany orgánů.

3.2 Nástroje makroobezřetnostní politiky k posílení odolnosti finančního sektoru vůči akumulovaným rizikům

Úkolem ECB je posuzovat makroobezřetnostní kapitálové nástroje pro banky plánované vnitrostátními orgány v zemích podílejících se na jednotném mechanismu dohledu (SSM), který představuje systém bankovního dohledu v Evropě. ECB má rovněž pravomoc v případě potřeby uplatňovat přísnější nastavení kapitálových nástrojů.^[14] V roce 2022 byla tato úloha obzvláště důležitá, jelikož v posledních letech (včetně období pandemie) docházelo k nárůstu makrofinančních rizik pro finanční sektor.

Podpora odolnosti finančního systému a stanovení priorit pro reformu regulace

Ačkoli se makroekonomický výhled a podmínky finanční stability v eurozóně v roce 2022 zhoršily, banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu si i nadále vedly dobře a mohly tak čelit počínajícím ekonomickým výzvám. Pokrok v oblasti regulace a aktivní využívání obezřetnostních politik vedly k posílení bilancí a kapitálové pozice bank. Střednědobé riziko zároveň představovala zvýšená zranitelnost související zejména s vývojem rezidenčních nemovitostí, ale obecněji také se silným růstem úvěrů a zvyšujícího se zadlužení v nefinančním soukromém sektoru. Ruská invaze na Ukrajinu makrofinanční situaci dále zhoršila, čímž tuto zranitelnost dále prohloubila a zvýšila pravděpodobnost materializace rizik v blízké budoucnosti.

S cílem omezit výše uvedená střednědobá rizika se značný počet zemí účastnících se evropského bankovního dohledu rozhodl zpřísnit makroobezřetnostní kapitálové nástroje. Do konce roku 2022 oznámilo 11 zemí zvýšení proticyklické kapitálové rezervy a tři země zavedly (sektorovou) rezervu ke krytí systémového rizika nebo oznámily její zvýšení.^[15] ECB si vyměnila názory s vnitrostátními orgány a nástroje vyhodnotila. Proti rozhodnutím nevznesla žádné námitky, neboť je považovala za konzistentní se svým vlastním hodnocením potřeby zachovat odolnost bankovního sektoru. Ke konci roku 2022 uplatňovalo také 15 zemí makroobezřetnostní nástroje zaměřené na dlužníka.

V listopadu 2022 vydala Rada guvernérů prohlášení, v němž zdůraznila úlohu makroobezřetnostních kapitálových rezerv pro zachování a posilování odolnosti bankovního sektoru v náročném makrofinančním prostředí.^[16] Zpřísnění kapitálových rezerv, a to i v pozdní fázi hospodářského nebo finančního cyklu a za předpokladu, že jsou eliminovány procyklické vlivy, chrání před akumulovanou zranitelností a v případě potřeby pomáhá zpřístupnit kapitál s tím, jak lze tyto rezervy při naplnění nepříznivého vývoje uvolňovat. To zvyšuje schopnost bank absorbovat ztráty a současně nadále poskytovat ekonomice klíčové finanční služby. Prohlášení poukázalo na existující kapitálovou rezervu nad úrovní regulatorních požadavků a zdůraznilo potřebu vyhnout se procyklickým dopadům nadměrného zpřísňování úvěrových podmínek, a to zejména vhodným přizpůsobením makroobezřetnostních nástrojů konkrétním podmínkám v jednotlivých zemích. Zdůraznilo také na význam řešení rizik pro finanční stabilitu v nebankovním finančním sektoru z hlediska systémového rizika. V prosinci 2022 Rada guvernérů oznámila, že revidovala metodiku pro nastavení kapitálových rezerv vztahujících se na jiné systémově významné instituce (J-SVI). Revidovaná metodika zvýší odolnost systémově významných bank a začne platit od 1. ledna 2024.

V roce 2022 ECB nadále publikovala analýzy a sdělovala své názory k tématům makroobezřetnostní politiky. Vyjádřila názor, že ve střednědobém horizontu bude odolnost finančního systému posílena vytvořením většího makroobezřetnostního prostoru prostřednictvím navýšení objemu uvolnitelných rezerv a zvýšení účinnosti stávajících proticyklických kapitálových rezerv.^[17] Kapitoly o makroobezřetnostní politice, jež obsahovaly publikace ECB Financial Stability Review zveřejněné v květnu a listopadu 2022, mimoto vysvětlovaly, proč bylo důležité včas posílit odolnost bankovního systému a zároveň upravit načasování a tempo zavádění obezřetnostních nástrojů v reakci na zvýšenou nejistotu a podmínky v jednotlivých zemích.^[18] Vzhledem k tomu, že se patřičné pozornosti opět dostává rizikům akumulovaným v posledních letech na trzích nemovitostí, věnovala loni ECB říjnové vydání své publikace Macroprudential Bulletin také analýze interakce mezi trhy s nemovitostmi, finanční stabilitou a makroobezřetnostní politikou.

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB v roce 2022 nadále poskytovala analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu sekretariátu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB).^[19] ECB především spolupředsedala skupině ESRB, která vypracovala reakci na žádost Evropské komise o poradenství ohledně revize makroobezřetnostního rámce EU.^[20] ECB také podporovala práci ESRB na: (i) makroobezřetnostní strategii pro rizika pro finanční stabilitu vyplývající z kybernetických incidentů;^[21] (ii) reformách politiky zaměřených na zvýšení odolnosti fondů peněžního trhu;^[22] (iii) monitorování zranitelných míst souvisejících s nebankovním finančním zprostředkováním;^[23] (iv) měření a modelování rizik pro finanční stabilitu EU souvisejících s klimatem;^[24] a (v) analýze zranitelných míst v odvětví komerčních nemovitostí v Evropském hospodářském prostoru.^[25]

V roce 2022 vydala ESRB několik varování a doporučení. V lednu a únoru zveřejnila doporučení ke zvýšení odolnosti fondů peněžního trhu a k vytvoření rámce pro koordinaci systémových kybernetických incidentů^[26] a také pět varování a dvě doporučení týkající se zranitelných míst v sektoru rezidenčních nemovitostí.^[27] V prostředí rostoucích rizik pro finanční stabilitu zveřejnila ESRB v září 2022 své první obecné varování.^[28] Kromě toho ESRB v prosinci 2022 vydala doporučení týkajícího se zranitelných míst v sektoru komerčních nemovitostí.^[29]

Podrobnější informace o ESRB jsou k dispozici na jejích internetových stránkách a v její výroční zprávě.

3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění odolnosti jednotlivých bank

Po ruské invazi na Ukrajinu provedla ECB analýzu zranitelnosti, která potvrdila celkovou odolnost bankovního sektoru eurozóny vůči makroekonomickým a finančním dopadům války. V důsledku zavedených sankcí však některé banky opustily trh. V únoru ECB vyhodnotila, že Sberbank Europe AG a její dvě dceřiné společnosti v bankovní unii, Sberbank d.d. v Chorvatsku a Sberbank banka d.d. ve Slovinsku, jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné z důvodu zhoršení jejich likviditní situace. ECB také přijala rozhodnutí týkající se postupného ukončení bankovních operací banky RCB Bank.

V roce 2022 upravila ECB zaměření svých cílených přezkumů a kontrol na místě tak, aby zohledňovaly rizika, na která má válka největší přímý vliv. Těmito riziky jsou: expozice související s energiemi, úrokové riziko v bankovním portfoliu, nemovitostní expozice a úvěrové riziko protistrany. Tato ohniska rizik spolu se značnou nejistotou v souvislosti s makroekonomickým výhledem a přetrvávajícími obavami ohledně řízení a vnitřní kontroly rizik bank zapříčinily, že se celkové skóre bank v procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu v roce 2022 nezlepšilo, a to i navzdory lepším ukazatelům kvality aktiv a ziskovosti. S cílem zohlednit možné dopady války a návrat měnové politiky k normálu byla do priorit dohledové činnosti pro období let 2023 až 2025 zahrnuta také geopolitická rizika a rizika financování.

ECB dosáhla zásadního pokroku také v oblasti klimatických rizik. První dohledový zátěžový test klimatických rizik hodnotil, jak jsou banky připraveny předvídat a zvládat finanční a ekonomické šoky pramenící z klimatického rizika. Výsledky zveřejněné v červenci ukázaly, že i přes určitý pokrok dosažený od roku 2020 banky doposud dostatečně nezapracovaly klimatická rizika do svých rámců zátěžového testování a interních modelů. V listopadu ECB také zveřejnila výsledky tematického přezkumu o klimatických a environmentálních rizicích za rok 2022, který dospěl k závěru, že většina bank stále potřebuje zlepšit své postupy pro řízení rizik, aby splnila očekávání v oblasti dohledu stanovená ve všeobecných zásadách ECB o klimatických a environmentálních rizicích. V listopadu a prosinci pak byly zveřejněny dvě zprávy shrnující osvědčené postupy zaznamenané v rámci přezkumu a zátěžového testu.

Jako součást své trvalé snahy o zvyšování transparentnosti a odpovědnosti zahájila ECB dne 28. září 2022 veřejnou konzultaci o svém návrhu obecných zásad pro řízení týkající se kvalifikovaných účastí. Po veřejné konzultaci, která skončila 30. srpna 2021, ECB také upřesnila své politiky pro uplatňování opcí a diskrecí při dohledu nad bankami. V červnu 2022 ECB vydala prohlášení týkající se metodiky, kterou budou dohledové orgány používat při uplatňování diskrece ohledně přeshraničních expozic uvnitř bankovní unie v rámci hodnocení globálně systémově významných bank (G-SIB).

V roce 2022 ECB uložila sankce třem bankám.^[30]

ECB rovněž zveřejnila dvě memoranda o spolupráci v oblasti dohledu (jedno s Jednotným výborem pro řešení krizí a jedno s Commissione Nazionale per le Società e la Borsa , která byla v roce 2022 přezkoumána. Bankovní dohled ECB také pokračoval v tzv. přezkumu desk mapping u mezinárodních bank, které se po brexitu rozhodly přesunout svou činnost z Londýna do dceřiných společností v zemích, které se účastní evropského bankovního dohledu. Cílem přezkumu je zajistit, aby všechny subjekty dohlížené v rámci SSM disponovaly spolehlivými obezřetnostními mechanismy pro řízení rizik a měly takové lokální zastoupení, které umožní jejich účinný dohled a je úměrné rizikům, která tyto subjekty vytvářejí.

Podrobnější informace o bankovním dohledu ECB lze nalézt na jeho internetových stránkách a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2022.

3.4 Příspěvek ECB k evropským iniciativám v oblasti finančního sektoru

V roce 2022 bylo dosaženo významného pokroku v oblasti regulatorního rámce pro finanční sektor. Zároveň zbývá vykonat další práce týkající se provedení konečných reforem Basel III, dokončení bankovní unie, zlepšení makroobezřetnostního rámce a řešení klimatických rizik, jakož i regulace kryptoaktiv, kapitálových trhů a nebankovních finančních institucí.

Zlepšení regulatorního rámce pro banky

Evropská komise zveřejnila 27. října 2021 své návrhy na implementaci reforem Basel III v EU. Od té doby ECB aktivně podporuje legislativní proces. V roce 2022 zveřejnila stanoviska k navrhovaným revizím nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích.^[31] Několikrát také sdělila svá stanoviska k bankovnímu balíčku.^[32]

Za aktivní účasti ECB pokračovala v roce 2022 jednání o dokončení bankovní unie. Jak schválila Euroskupina v červnu, práce se nyní zaměří na posílení rámce pro řízení krizí bank, přičemž v červenci ECB zveřejnila příspěvek k cílené konzultaci Evropské komise o vyhodnocení pravidel státní podpory pro banky v obtížích.

Další důležitou oblastí činnosti ECB v roce 2022 byla revize makroobezřetnostního rámce v EU zaměřená na zajištění toho, aby příslušné orgány mohly systémová rizika řešit včas, konzistentně a komplexně napříč jurisdikcemi. V reakci na žádost Evropské komise o doporučení označila ECB řadu prioritních oblastí, v nichž je ke zvýšení účinnosti a efektivnosti souboru makroobezřetnostních nástrojů EU třeba přijmout legislativní opatření.

V rámci své celkové agendy v oblasti klimatu ECB průběžně sledovala finanční rizika spojená s klimatem a přispívala k diskusím o evropských a mezinárodních politikách. Společně s ESRB zveřejnila zprávu, která ukázala, jak mohou klimatické šoky ovlivnit finanční systém. Zpráva vyhodnotila prostor pro makroobezřetnostní politiky jako součást širší politické reakce, která by doplnila mikroobezřetnostní úsilí zaměřené na řešení finančního dopadu změny klimatu. Na mikroobezřetnostní straně provedla ECB hodnocení informací zveřejňovaných bankami a tematický přezkum klimatických a environmentálních rizik a provedla klimatický zátěžový test (viz kapitola 3.3). ECB se dále účastnila práce pracovní skupiny pro finanční rizika související s klimatem Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS), která zveřejnila často kladené dotazy objasňující, jak lze finanční rizika spojená s klimatem řešit prostřednictvím stávajících regulatorních standardů, a také principy efektivního řízení finančních rizik spojených s klimatem a jejich dohledu. Na úrovni EU se ECB podílela na analýze Evropského orgánu pro bankovnictví týkající se úlohy environmentálních rizik v obezřetnostním rámci.

Posílení regulace kapitálových trhů a nebankovních finančních institucí a vytvoření regulačního rámce pro kryptoaktiva

V roce 2022 ECB nadále zdůrazňovala význam rozvoje unie kapitálových trhů.^[33] Zveřejnila několik stanovisek k legislativním návrhům včetně i) zvýšení transparentnosti trhu, ii) zřízení a fungování jednotného evropského přístupového bodu, iii) centrálních depozitářů cenných papírů a iv) směrnice o správcích alternativních investičních fondů. ECB také znovu zdůraznila nutnost kompletní a bezodkladné implementace akčního plánu Evropské komise pro unii kapitálových trhů z roku 2020, přičemž přivítala legislativní návrhy zveřejněné v prosinci 2022. Tyto návrhy se zabývají strukturálními překážkami integrace kapitálových trhů v EU, jako jsou např. rozdíly v pravidlech jednotlivých členských států ohledně platební neschopnosti. Sníží také zátěž pro společnosti při kotování cenných papírů a získávání kapitálu na veřejných burzách a posílí centrální clearingový systém EU. ECB vyzvala k dalšímu pokroku v oblasti ochrany investorů a harmonizace zdanění, k posílení přeshraničního dohledu nad kapitálovými trhy a k harmonizaci rámců rizikového kapitálu v celé eurozóně s cílem podpořit trhy akciového a rizikového kapitálu a usnadnit financování inovací.

ECB nadále zdůrazňovala, že je důležité řešit strukturální zranitelnost nebankovního finančního sektoru a z makroobezřetnostního hlediska zdokonalovat příslušný rámec politiky. V publikaci ECB Macroprudential Bulletin byly přezkoumány návrhy zaměřené na řešení nesouladu likvidity v sektoru fondů peněžního trhu a ECB se také podílela na formulaci ekonomických důvodů podporujících doporučení ESRB o reformě fondů peněžního trhu, které byly zveřejněny v lednu 2022.^[34] ECB nadále zdůrazňovala, že provádění těchto reforem nesmí být zpožděno. Pokud jde o otevřené investiční fondy, ECB se podílela na hodnocení provedeném Radou pro finanční stabilitu (FSB) ohledně účinnosti doporučení FSB z roku 2017 týkajících se strukturálního nesouladu likvidity v těchto fondech.^[35] FSB nyní doporučení zreviduje tak, aby tento nesoulad lépe řešila.^[36]

ECB také aktivně přispívala k diskusím o regulačním rámci pro kryptoaktiva na mezinárodních fórech, jako je Rada pro finanční stabilitu, BCBS a Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI).^[37] Bylo dosaženo významného pokroku v zajištění toho, aby všechny činnosti související s kryptoaktivy, které představují riziko pro finanční stabilitu, podléhaly komplexní, celosvětově koordinované regulaci, dohledu a dozoru a aby byl zaveden celosvětově platný standard pro obezřetnostní zacházení s expozicemi bank vůči kryptoaktivům.

Box 2
Silná pravidla, silné banky – bankovní balíček

V roce 2022 ECB zveřejnila svá stanoviska k návrhům Evropské komise na změny směrnice o kapitálových požadavcích (CRD VI) a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR III), které představují dva hlavní prvky posledního bankovního balíčku EU.^[38] Cílem těchto návrhů je implementovat v EU zbývající pravidla Basel III a dále posílit obezřetnostní rámec EU, např. zvýšením harmonizace a odstraněním mezer v právních předpisech a větším zaměřením na environmentální, sociální a správní rizika. ECB tyto cíle výrazně podporuje. Díky přísnějším pravidlům jsou banky silnější, a odolnost bankovního systému EU tak pro ně bude přínosem.

Implementace zbývajících pravidel Basel III

Implementace zbývajících prvků standardů Basel III je posledním krokem v reformě globální finanční regulace v reakci na globální finanční krizi. Tato pravidla byla vypracována a dohodnuta centrálními bankami a orgány dohledu na mezinárodní úrovni v reakci na ponaučení z krize. Zahrnují rovněž návrhy a úpravy předložené evropskými zástupci v Basilejském výboru.

ECB soustavně prosazuje úplnou, včasnou a důslednou implementaci standardů Basel III v EU. To bude rozhodující pro to, aby byl bankovní systém EU bezpečný a zdravý. Legislativní návrh předložený Evropskou komisí v říjnu 2021 obsahuje několik odchylek od dohodnutých pravidel Basel III, ohledně nichž ECB ve svých stanoviscích vyjádřila obavy. ECB zejména poukázala na to, že návrh nařízení o kapitálových požadavcích obsahuje přechodná opatření pro expozice vůči nemovitostem a podnikům bez ratingu, které se odchylují od standardů Basel III. Tyto odchylky nejsou z hlediska obezřetnosti a finanční stability odůvodněné a mohou vést k tomu, že ohniska rizik nebudou řešena. Podle názoru ECB by měly být všechny odchylky odstraněny nebo – jsou-li zachovány – být omezeny a trvat pouze dočasně. Během probíhajícího legislativního procesu však spolutvůrci právních předpisů předložili návrhy a výzvy, jejichž prostřednictvím dojde k ještě většímu odchýlení od standardů Basel III, než navrhovala Evropská komise. Tyto dodatečné odchylky by dále oslabily záchrannou síť, kterou Basel III poskytuje, a prohloubily by mezeru mezi právními předpisy EU a těmito důležitými mezinárodními minimálními standardy. Rovněž by zkomplikovaly regulační systém, zvýšily náklady bank na dodržování předpisů a ztížily práci orgánů dohledu. Celkově lze říci, že snížení regulačních norem pod mezinárodní minimum by ohrozilo bezpečnost a konkurenceschopnost bankovního sektoru EU a zvýšilo náklady na financování.

Příliš mnoho významných úprav oproti standardům Basel III by navíc mohlo zpochybnit soulad EU s rámcem Basel III. Nedodržení rámce Basel III by mohlo oslabit pověst EU, což by mohlo ohrozit její postavení v budoucích mezinárodních jednáních. Kromě toho by nerespektování globální jednotnosti při implementaci standardů mohlo vést k soupeření mezi jurisdikcemi o co nejnižší úroveň finanční regulace. Takový vývoj by byl nešťastný, neboť pandemie ukázala, že silné banky jsou zdrojem odolnosti.^[39] Zvýšená odolnost bankovního sektoru vyplývá z velké části z basilejských standardů, které již byly implementovány, a měla by být podpořena důslednou implementací zbývajících pravidel.

Posílení bankovní regulace: větší harmonizace a odstranění mezer

V EU zatím nedošlo k harmonizaci některých pravidel a pravomocí v oblasti dohledu. Bankovní balíček navrhuje další harmonizaci, aby bylo možné pravidla a pravomoci uplatňovat na banky konzistentně bez ohledu na zemi, v níž mají sídlo. Bankovní balíček navrhuje mimo jiné následující opatření.

• Budou harmonizovány dohledové postupy týkající se poboček ze třetích zemí, tj. poboček bank z EU se sídlem v zemích mimo EU. Členské státy EU v současné době uplatňují různé postupy dohledu, což vytváří nerovné podmínky a brání ECB mít jasný přehled o činnosti skupin ze třetích zemí. Navrhované změny zajistí rovné podmínky pro skupiny ze třetích zemí v EU a úvěrové instituce EU a zvýší účinnost dohledu.
• Dohledový proces týkající se „způsobilosti a bezúhonnosti^[40]“ bude harmonizován. I když ECB v tomto ohledu již hraje roli „strážce“, její práci brzdila celá řada různorodých vnitrostátních pravidel. ECB proto harmonizaci v této oblasti velmi vítá, přičemž souhlasí s Evropskou komisí, že musí být zajištěna proporcionalita, například zaměřením se na ředitele největších evropských bank.
• Budou odstraněny rozdíly mezi evropskými zeměmi, pokud jde o další dohledové pravomoci, jako jsou sankční pravomoci. Bankovní balíček například uděluje ECB pravomoc ukládat penále bankám ze všech zemí, které se účastní evropského bankovního dohledu.

Harmonizace pravidel a pravomocí v oblasti dohledu zefektivní bankovní dohled ECB a vytvoří integrovanější a odolnější bankovní sektor.

Zaostřeno na environmentální, sociální a správní rizika

Environmentální, sociální a správní rizika (ESG) jsou důležitá pro stabilitu jednotlivých bank i finančního systému jako celku, zejména s ohledem na změnu klimatu. ECB proto vítá, že do navrhovaného bankovního balíčku byl zahrnut i požadavek, aby banky řídily všechna materiální rizika, včetně rizik ESG.

Bankovní balíček obsahuje nový právní požadavek, aby banky připravily konkrétní plány na sledování a řešení rizik ESG, která vznikají v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tím se zajistí, aby banky důkladně posoudily strukturální změny, k nimž pravděpodobně dojde v odvětvích, jimž jsou vystaveny, a to v souladu s postupy stanovenými právním rámcem EU.^[41]

Graf A

Harmonogram legislativního procesu v souvislosti s bankovním balíčkem

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a mechanismů, které umožňují bezpečný a efektivní tok plateb, cenných papírů a kolaterálu v rámci celé eurozóny. Působí také jako katalyzátor integrace a inovací na platebním trhu a trhu s cennými papíry. V roce 2022 Eurosystém přezkoumal a aktualizoval svou stávající tržní infrastrukturu, politiky a strategie a zabýval se výzkumem nových technologií i případného digitálního eura.

4.1 Služby systému TARGET a inovace a integrace tržní infrastruktury a platebních systémů

Systém TARGET provozovaný Eurosystémem zahrnuje tři zúčtovací služby: TARGET2, což je systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) pro transakce v eurech, který podporuje operace měnové politiky Eurosystému, mezibankovní převody i komerční platby, službu TARGET2 Securities (T2S), která představuje jednotnou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry v různých měnách napříč Evropou a službu vypořádání okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), která provádí zúčtování okamžitých plateb v penězích centrální banky.

Systém TARGET2 je pro účely transakcí v eurech – a to jak vlastních, tak transakcí prováděných pro klienty – využíván přibližně tisícovkou bank. Pokud jsou započteny i pobočky a dceřiné banky, umožňuje systém TARGET2 spojení s více než 41 000 bankami z celého světa. V roce 2022 systém TARGET2 zpracoval v průměru 399 653 plateb za den s průměrnou denní hodnotou 2,219 bil. EUR. V porovnání s údaji za rok 2021 došlo ke zvýšení denního počtu plateb o 7 %. Systém TARGET2 poprvé zpracoval více než 100 milionů plateb za kalendářní rok.

V roce 2022 dosáhl systém TARGET2 100% technické dostupnosti. Eurosystém navíc již z velké části implementoval akční plán k řešení incidentů v oblasti služeb TARGET, ke kterým došlo v roce 2020.^[42]

V roce 2022 byl proveden^[43] test TIBER-EU s cílem potvrdit vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti systému TARGET2. Testy TIBER-EU napodobují taktiku, techniky a postupy skutečných kybernetických útočníků na základě individualizovaných zpravodajských informací o hrozbách. Provádění těchto testů přispívá k hlubšímu pochopení schopnosti systému TARGET2 odolat kybernetickým útokům.

Po formálním schválení vstupu Chorvatska do eurozóny 1. ledna 2023 probíhaly v průběhu roku 2022 ve spolupráci s Hrvatska narodna banka a chorvatskými finančními institucemi přípravné testovací práce a požadované koordinační činnosti pro přechod z národního systému RTGS na TARGET2.

V souladu s technologickým vývojem, novými požadavky v oblasti regulace a měnícími se požadavky uživatelů připravuje Eurosystém zavedení systému T2, nového systému RTGS a funkce centrálního řízení likvidity, která optimalizuje řízení likvidity u všech služeb systému TARGET. Datum spuštění systému T2, které bylo naplánováno na listopad 2022, bylo posunuto na březen 2023.

Platforma T2S propojuje 19 centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) z 20 evropských trhů a umožňuje vypořádání obchodů s cennými papíry v eurech a dánských korunách. V roce 2022 zpracoval systém T2S v průměru 707 879 transakcí za den s průměrnou denní hodnotou 716,67 mld. EUR. Kromě toho v roce 2022 podepsaly chorvatský CSD (SKDD), bulharský CSD (CDAD) a Systém Bulharské národní banky pro vypořádání obchodů s cennými papíry vládních institucí rámcovou dohodu o T2S a nyní posuzují vhodné termíny migrace. Testovací práce na připojení nových CSD k T2S budou pokračovat i v roce 2023.

V roce 2022 došlo ke dvěma významným vylepšením T2S. Zaprvé byla po zkušební fázi uvedena do provozu funkce mechanismu sankcí na podporu centrálních depozitářů při plnění jejich povinností v rámci režimu pro zajištění disciplíny při vypořádání, který je stanoven nařízením o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR). Zadruhé byla nasazena verze 6.0 platformy T2S, což umožnilo zavedení komponent, které budou službami systému TARGET v rámci T2S sdíleny (tzv. společné komponenty).

S cílem podpořit zavádění okamžitých plateb v eurozóně dokončil Eurosystém implementaci opatření k zajištění celoevropské dosažitelnosti prostřednictvím systému TIPS. Jelikož se k systému TIPS připojily další banky i národní komunity, zvýšil se počet transakcí oproti roku 2021 17,1krát a v prosinci 2022 dosáhl dosud nejvyššího počtu (18,7 milionů transakcí oproti 1,6 milionům v prosinci 2021). Vzhledem k legislativnímu návrhu Evropské komise, který ukládá poskytovatelům platebních služeb v EU, kteří již nabízejí bezhotovostní převody v eurech, povinnost nabízet ve stanoveném období také jejich okamžitou verzi, se očekává, že v zavádění okamžitých plateb v eurech dojde k dalšímu zrychlení.

Díky své schopnosti vypořádat platby v různých měnách si TIPS získal pozornost i centrálních bank mimo eurozónu. V květnu 2022 úspěšně dokončila první fázi přechodu na TIPS Sveriges Riksbank, čímž připravila půdu pro okamžité vypořádání plateb v TIPS ve švédských korunách. Danmarks Nationalbank nabídne zúčtování plateb v dánských korunách prostřednictvím služeb TARGET, včetně TIPS, ve druhém čtvrtletí roku 2025. Zájem o potenciální vstup se svou národní měnou do systému TIPS vyjádřila rovněž Norges Bank. Zkoumá se také možnost zavedení funkcionality pro křížové měny, která by umožnila okamžité platby mezi měnami, jejichž zúčtování tato platforma provádí.

Kromě uvedených tří zúčtovacích služeb vyvíjí Eurosystém také novou službu TARGET, kterou je systém pro správu zajištění (Eurosystem Collateral Management System – ECMS). Tato služba poskytne všem zemím eurozóny jednotný systém pro správu aktiv používaných jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Datum spuštění systému ECMS bylo posunuto z listopadu 2023 na duben 2024, aby se tak zmírnil dopad posunutého spuštění systému T2.

Pokud jde o oblast platebního styku, Eurosystém nadále plní cíle stanovené ve své strategii pro malé platby. To zahrnuje podporu celoevropského řešení pro malé platby v místě interakce (tj. v místě fyzického prodeje a v mobilních aplikacích a elektronických obchodech, které provozují subjekty evropského soukromého sektoru), plné zavedení okamžitých plateb a zlepšení přeshraničních plateb. Vzhledem k rostoucí digitalizaci hospodářství sem patří také práce na zajištění přístupu k bezpečným, efektivním a pohodlným platbám pro všechny Evropany. Součástí této práce bylo zveřejnění zprávy o hodnocení dostupnosti malých plateb v EU. Z jejích klíčových zjištění vyplývá, že ačkoli rostoucí digitalizace představuje pro zranitelné jednotlivce a skupiny značný problém, poskytuje také příležitosti ke zlepšení dostupnosti prostřednictvím specializovaných inovativních řešení.

Souběžně s podporou strategie Eurosystému pro malé platby podporuje ECB vývoj inovativních platebních služeb, a to i na úrovni Rady pro malé platby v eurech (ERPB). ERPB podporuje zejména pokrok v otevřeném bankovnictví, které se souhlasem klientů bank umožňuje poskytovatelům platebních služeb jednajícím jako třetí strana přístup k údajům týkajícím se platebních účtů a iniciaci plateb prostřednictvím otevřených aplikačních programovacích rozhraní. To pak dává třetím stranám možnost nabízet komfortní a přitažlivá platební řešení. Na základě výzvy ERPB zahájila Evropská rada pro platební styk (EPC) práci na budoucím schématu přístupu k platebním účtům SEPA (SEPA Payment Account Access – SPAA), který stanoví pravidla, postupy a standardy, jež umožní výměnu údajů souvisejících s platebními účty a usnadní zadávání platebních transakcí u služeb s přidanou hodnotou poskytovaných bankami třetím stranám. První verzi pravidel schématu SPAA zveřejnila EPC v listopadu 2022.

Digitální inovace mění nejen služby v oblasti malých plateb, ale také velkoobchodní finanční transakce. Účastníci finančního trhu již několik let experimentují s novými technologiemi, jako jsou například technologie distribuované účetní knihy (DLT). Aby mohl Eurosystém tyto technologie lépe vyhodnotit, spustil 23. března 2023 pilotní režim pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru, který potrvá tři roky a bude možné jej jednou prodloužit. Tento režim umožňuje poskytovatelům investičních služeb, subjektům na trhu a CSD provozovat mnohostranný obchodní systém, vypořádací systém či obchodní a vypořádací systém založený na technologii DLT. V hypotetickém scénáři, v němž by finanční trhy ve velkém rozsahu zaváděly pro velkoobchodní transakce technologie DLT či jiné nové technologie, by se mohly změnit i potřeby uživatelů velkoobchodních zúčtovacích služeb Eurosystému, zejména služeb TARGET2 a T2S. Za účelem snížení rizika pro finanční systém, kdy by bylo zajištěno zachování úlohy peněz centrální banky jakožto nejbezpečnějšího zúčtovacího aktiva pro velkoobchodní finanční transakce, zkoumá Eurosystém možnosti využití nových technologií k poskytování peněz centrální banky pro vypořádání velkoobchodních finančních transakcí. Klíčová je v tomto ohledu pečlivá analýza ze strany Eurosystému týkající se potenciálních důsledků pro správu a řízení, efektivitu vypořádání a řízení likvidity, která ovšem nesmí nijak naznačovat směřování jeho politiky.

V souladu se svým cílem pokročit v integraci evropských finančních trhů podávala Poradní skupina Eurosystému pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI-SeCo) i nadále zprávy o pokroku dosaženém národními trhy při plnění standardů dohodnutých v rámci iniciativy Jednotného souboru pravidel řízení zajištění pro Evropu (SCoRE). Ve zprávě SCoREBoard za druhou polovinu roku 2022 AMI-SeCo uvedla, že i přes určitá zpoždění v pokroku zúčastněných stran je zajištění plného souladu ve stanovené lhůtě stále možné. Vzhledem k posunu termínu spuštění systému ECMS na duben 2024 se AMI-SeCo za účelem sladění načasování dohodla i na posunu lhůty pro dosažení souladu se standardy SCoRE.

AMI-SeC dále sledovala a projednávala pokrok a vývoj harmonizační agendy pro T2S a compliance v oblasti korporátních událostí, včetně souladu s oborovými standardy týkajícími se identifikace akcionářů. Kromě toho AMI-SeCo předložila odpovědi na veřejné konzultace Evropské komise a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy o postupech při uplatňování srážkové daně a o provádění směrnice o právech akcionářů 2.

4.2 Průzkumná fáze projektu digitálního eura

Průzkumná fáze projektu digitálního eura, která byla zahájena v říjnu 2021, probíhá podle plánu a očekává se, že bude ukončena v druhé polovině roku 2023. Do té doby budou Radě guvernérů představeny závěry průzkumné fáze a doporučení, zda přejít do fáze příprav, a také plán projektu pro tuto následnou fázi. Jakékoli případné rozhodnutí o posunu do přípravné fáze však ještě samo o sobě nepředjímá žádné rozhodnutí o emisi digitálního eura.

O pokroku dosaženém v průzkumné fázi projektu digitálního eura Eurosystém pravidelně informoval a v září a prosinci o tomto vývoji zveřejnil dvě zprávy. V roce 2022 se Eurosystém dohodl na hlavních způsobech použití digitálního eura a učinil řadu klíčových rozhodnutí o jeho podobě, přičemž vzal v úvahu aspekty ochrany soukromí, požadavky v oblasti regulace i potřebu poskytovat možnost online plateb digitálním eurem současně s možností plateb offline. Tato rozhodnutí rovněž odrážejí významnou úlohu zprostředkovatelů jakožto distributorů digitálního eura a schématu jakožto preferovaného modelu distribuce. Bylo přijato rozhodnutí zahájit přípravu souboru pravidel pro digitální euro; pro tuto činnost byl najat odborník a byla vydána výzva pro zástupce trhu k vyjádření zájmu o účast na návrhu pravidel. Práce na samotném souboru pravidel byla zahájena v prvním čtvrtletí roku 2023.

V rámci tohoto projektu pokračovaly podle plánu a za účasti národních centrálních bank Eurosystému a soukromých společností také související aktivity v oblasti tvorby prototypů digitálního eura. Zjištění získaná v jejich průběhu budou oznámena v první polovině roku 2023 a podle potřeby aplikována v budoucí fázi projektu.

V zájmu zajištění rozvoje digitálního eura, které je atraktivní pro všechny zúčastněné strany, se projekt opírá o časté interakce s účastníky trhu i budoucími uživateli, a to v různých fórech a různých formátech. V roce 2022 se jednalo o specializovaná technická zasedání ERPB, dvoustranná setkání s hlavními skupinami zúčastněných stran pro získání zpětné vazby, zasedání poradní skupiny pro trh digitálního eura, skupinové diskuze a semináře pro občanskou společnost. Souběžně s tím ECB úzce spolupracovala s evropskými institucemi, které rozhodnou o nezbytném právním rámci pro případnou budoucí emisi digitálního eura.

4.3 Dozor a úloha emisní centrální banky

V zájmu zajištění bezpečného a efektivního fungování infrastruktur finančních trhů (FMI) a platebního styku v eurozóně stanovuje Eurosystém cíle v oblasti dozoru prostřednictvím nařízení, standardů, pokynů a doporučení, monitoruje jejich implementaci a v případě potřeby prosazuje i jejich změny. Jakožto centrální emisní banka pro euro je Eurosystém zapojen do společného dozoru a dohledu nad FMI, které provádějí významné činnosti v eurech, a do opatření krizového řízení.

Pokud jde o systémově důležité platební systémy (SIPS), dozorová složka Eurosystému vykonává přímý dozor nad systémy TARGET2, EURO1, STEP2-T a Mastercard Clearing Management System. V roce 2022 byla zvláštní pozornost věnována konsolidačnímu projektu Eurosystému T2-T2S (viz část 4.1). Eurosystém provedl předběžné hodnocení této konsolidované platformy, přičemž se zaměřil na hlavní změny v systému TARGET2, a projekt monitoroval s cílem identifikovat potenciální rizika, jež by úspěšné spuštění platformy a její následné hladké fungování mohla ohrozit. Kromě toho provedl Eurosystém komplexní hodnocení systému Mastercard Clearing Management System z hlediska požadavků nařízení o SIPS a dozorových očekávání v oblasti kybernetické odolnosti. Pečlivě sledován byl také vývoj a provozní odolnost celoevropských systémů okamžitých plateb, jako jsou TIPS a RT1.

Pokud jde o platební nástroje, pracovní úsilí se soustředilo na implementaci rámce Eurosystému pro dozor nad elektronickými platebními nástroji, systémy a uspořádáními (rámec PISA). Na základě výsledku harmonizovaného bodového hodnocení byly správní orgány určených platebních schémat informovány o tom, zda budou v souladu s rámcem PISA podrobeny dozoru či monitoringu nebo budou z dozorové činnosti vyňaty. V případě platebních uspořádání se tento proces blíží k dokončení. Dále byla zahájena komplexní hodnocení první skupiny platebních schémat.

Jakožto centrální emisní banka pro euro byl Eurosystém i nadále členem kolegií orgánů dohledu nad ústředními protistranami EU podle nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR). V této funkci posoudil různé návrhy na rozšíření služeb či významné změny v postupech řízení rizik a aktualizovaných ozdravných plánech, které byly připraveny v souladu s nařízením EU o ozdravných postupech a řešení krize ústředních protistran. V rámci příprav na přezkum nařízení EMIR poskytl Eurosystém podklady pro konzultaci Evropské komise, která proběhla v březnu 2022.

Eurosystém také monitoroval dopad zvýšené tržní volatility na ústřední protistrany. ECB vypracovala analýzy volatility na trhu s energiemi, aby tak prozkoumala dopad vysokých maržových požadavků na účastníky zúčtovacích systémů. Výsledky analýz poskytly základ pro příspěvek ECB k unijní a mezinárodní politice zaměřené na snižování rizika a potenciálních dopadů náhlých a vysokých maržových požadavků.

V oblasti vypořádání cenných papírů se Eurosystém jakožto centrální emisní banka podílel v souladu s nařízením CSDR na pravidelném hodnocení CSD. Eurosystém také zahájil přípravy na aplikaci nařízení (EU) 2022/858 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii sdíleného registru.

V oblasti dozoru nad T2S dokončil Eurosystém v prvním čtvrtletí roku 2022 své první hodnocení systému T2S na základě dozorových očekávání v oblasti kybernetické odolnosti. Eurosystém také dokončil hodnocení změn provedených v T2S v roce 2022 (viz část 4.1).

Kybernetická odolnost FMI zůstává i nadále klíčovým tématem jak v oblasti provozu služeb systému TARGET (viz kapitola 4.1), tak v jejich dozoru. V roce 2022 byl zahájen přezkum strategie Eurosystému/ESCB pro kybernetickou odolnost infrastruktur finančních trhů a byly spuštěny některé její nástroje, a bylo také dokončeno další kolo šetření o kybernetické odolnosti FMI, zatímco činnost Rady pro kybernetickou odolnost eura se soustředila na sdílení informací (zejména s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu), koordinaci v krizových situacích a rizika třetích stran. V souladu s rámcem TIBER-EU vypracovalo znalostní centrum TIBER-EU osvědčené postupy pro testování fialovým týmem, což je společná testovací činnost v určité fázi testu TIBER.

5 Tržní operace a finanční služby poskytované ostatním institucím

V roce 2022 zůstala v platnosti většina likviditních linek v eurech, které byly určeny jiným centrálním bankám a byly zřízeny nebo aktivovány od roku 2020. Byly zřízeny nové linky s Narodowy Bank Polski a Andorran Financial Authority. ECB nadále nabízela operace v amerických dolarech protistranám v eurozóně, čímž poskytovala mechanismus jištění pro tržní financování. ECB neintervenovala na devizovém trhu.

ECB nadále odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a plnila koordinační roli ve vztahu k rámci služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

Transmise změn měnověpolitických sazeb ECB na peněžních trzích v eurozóně (viz box 3) byla v krátkodobém nezajištěném segmentu peněžního trhu úplná a okamžitá, zatímco termínové nezajištěné sazby rostly jen pomalu. Promítání zvýšení sazeb na zajištěných peněžních trzích bylo také převážně hladké, i když s určitými rozdíly v rychlosti přizpůsobování v jednotlivých segmentech.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Swapové a repo linky Eurosystému jsou stabilizační nástroje měnové politiky, které se používají v době napětí na světových finančních trzích.

V případě, kdy Eurosystém poskytuje eura centrálním bankám zemí mimo eurozónu, likviditní linky řeší případnou poptávku po likviditě v eurech v zemích mimo eurozónu v případě dysfunkce trhu. Brání tak přelévání nežádoucích vedlejších efektů na finanční trhy a ekonomiky eurozóny prostřednictvím tlaku na růst krátkodobých sazeb peněžního trhu nebo nucené výprodeje aktiv, které by mohly nepříznivě ovlivnit hladkou transmisi měnové politiky ECB. Likviditní linky také brání tomu, aby se nedostatek eurové likvidity přeměnil v rizika pro finanční stabilitu.

Když ECB přijímá cizí měnu od jiné centrální banky (např. dolary od Federálního rezervního systému) a poskytne eura jako zajištění, umožňují devizové likviditní linky nepřetržité poskytování úvěrů v cizí měně. To brání prudkému snižování finanční páky, extrémním cenovým skokům a přerušení toku úvěrů v důsledku napětí na mezinárodních finančních trzích.

Většina eurových likviditních linek, které byly zřízeny nebo aktivovány od roku 2020, zůstala v platnosti a byla prodloužena – původně do 15. ledna 2023 a později do 15. ledna 2024. Výjimkou byly swapové dohody s Българска народна банка (Bulharská národní banka) a Hrvatska narodna banka a repo linky se srbskou centrální bankou, jejichž platnost skončila na konci března 2022. V roce 2022 byly zřízeny nové likviditní linky s Narodowy Bank Polski a Andorran Financial Authority. Tabulka 5.1 uvádí eurové likviditní linky, které byly aktivní k 31. prosinci 2022 a na jejichž základě Eurosystém mohl poskytovat zahraničním centrálním bankám likviditu v eurech. Čerpání eurových likviditních linek bylo omezeno na konce jednotlivých čtvrtletí.

Vzájemná swapová dohoda s čínskou centrální bankou byla prodloužena o další tři roky do října 2025.

V roce 2022 ECB v koordinaci s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a švýcarskou centrální bankou nadále poskytovala likviditu v amerických dolarech, zpravidla se splatností sedmi dnů. Poskytování amerických dolarů ve významných jurisdikcích pomohlo zmírnit tlak na světové finanční trhy a nadále chránilo trhy soukromého úvěrového financování.

Tabulka 5.1

Přehled aktivních likviditních linek

Zveřejňování informací o devizových intervencích

ECB v roce 2022 neintervenovala na devizovém trhu. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011. Údaje o devizových intervencích jsou zveřejňovány čtvrtletně se zpožděním jednoho čtvrtletí na webových stránkách ECB a v datovém úložišti Statistical Data Warehouse. Informace zveřejňované ve čtvrtletní tabulce jsou zachyceny také v ročním vyjádření ve Výroční zprávě ECB (viz tabulka 5.2). Pokud v příslušném čtvrtletí k žádným devizovým intervencím nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

Tabulka 5.2

Devizové intervence ECB

Rámec pro zveřejňování informací pokrývá devizové intervence prováděné ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými zahraničními měnovými orgány i devizové intervence „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB odpovídá za správu výpůjčních a úvěrových operací EU v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA)^[44], evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)^[45], evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)^[46] a programu Next Generation EU (NGEU)^[47]. V roce 2022 ECB také přijala žádost Evropské komise o poskytování služeb platebního agenta, čímž rozšířila stávající služby ECB coby fiskálního agenta. Probíhají přípravy na spuštění této činnosti v roce 2023.

Na základě MTFA vypořádala ECB v roce 2022 platby úroků z úvěrů. K 31. prosinci 2022 činila celková nominální hodnota nevypořádaných operací v rámci této facility 200 mil. EUR. ECB v roce 2022 vypořádala také různé platby a úroky související s úvěry v rámci EFSM. K 31. prosinci 2022 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 46,3 mld. EUR. ECB v roce 2022 zpracovala platby úvěrů v rámci nástroje SURE různým členským státům EU a související úrokové platby. K 31. prosinci 2022 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci tohoto mechanismu 98,4 mld. EUR. ECB v roce 2022 rovněž zpracovala platby úvěrů a grantů různým členským státům v rámci NGEU.

ECB rovněž odpovídá za správu plateb souvisejících s operacemi v rámci Evropského nástroje finanční stability (EFSF)^[48] a Evropského mechanismu stability (ESM)^[49]. Za EFSF vypořádala ECB v roce 2022 různé platby úroků a poplatků z jednoho úvěru.

ECB také odpovídá za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko.^[50] K 31. prosinci 2022 činila celková částka nevypořádaných operací v rámci této dohody 44,8 mld. EUR.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

V roce 2022 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb spadajících pod rámec správy rezerv (ERMS) vytvořený v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. V souladu s tímto rámcem – tj. za harmonizovaných podmínek a dle tržních standardů – poskytuje řada národních centrálních bank Eurosystému finanční služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím. ECB plní celkovou koordinační roli, monitoruje hladké fungování služeb, prosazuje změny ke zlepšení rámce a připravuje související zprávy pro rozhodovací orgány ECB.

Na konci roku 2022 bylo v ERMS 270 zákaznických účtů oproti 265 účtům na konci roku 2021. Celková agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS poklesla v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 přibližně o 6 %.

Box 3
Promítání změn základních úrokových sazeb ECB do sazeb eurového peněžního trhu

Od července do prosince 2022 zvýšila ECB své základní úrokové sazby o 250 bazických bodů, čímž se sazba vkladové facility dostala ze záporných hodnot a před koncem roku dosáhla úrovně 2,0 %. Tento cyklus zvyšování sazeb je historicky výjimečný rozsahem nárůstu sazeb (dvakrát o 50 bazických bodů a dvakrát o 75 bazických bodů), rychlostí změn měnověpolitických sazeb (během pěti měsíců) a také tím, že k němu došlo v prostředí rekordně vysoké přebytečné likvidity v objemu přes 4 bil. EUR.

Tento box podává přehled o tom, jak se změny měnověpolitických sazeb přenášely na peněžní trhy, které představují první článek v řetězci transmise měnové politiky. Souhrnně lze říci, že v krátkodobém nezajištěném segmentu byla transmise úplná a okamžitá, což se odrazilo v krátkodobé eurové sazbě (€STR), zatímco termínové nezajištěné sazby reagovaly pomaleji. Na zajištěném peněžním trhu sazby dohod o zpětném odkupu (repo dohod) zaznamenaly částečně zpožděnou nebo dokonce zhoršenou transmisi, a to především v důsledku většího nedostatku kolaterálu v roce 2022. Navíc omezená nabídka krátkodobých cenných papírů a zvýšená poptávka po těchto nástrojích přispěly pouze k částečnému promítání růstu měnověpolitických sazeb do sazeb státních pokladničních poukázek.

Krátkodobé nezajištěné sazby peněžního trhu se dobře přizpůsobily zvyšování měnověpolitických sazeb, zatímco termínové nezajištěné sazby rostly jen pomalu.

Sazba €STR se v období od července do prosince 2022 zvýšila o 249 bazických bodů a její nárůst tak téměř přesně odpovídal zvýšení měnověpolitických sazeb o 250 bazických bodů (viz graf A). Distribuce transakčních sazeb peněžního trhu, na jejichž základě se €STR vypočítává a které se shromažďují podle nařízení ECB o statistice peněžních trhů, byla také stabilní, což dokládá nezměněný spread mezi 25. a 75. percentilem úrokových sazeb, z nichž sazba €STR vychází. Objemy nezajištěných krátkodobých obchodů výrazně vzrostly, a to zejména poté, co se úrokové sazby vrátily do kladných hodnot. Zvýšil se především průměrný objem obchodů tvořících základ pro sazbu €STR, který byl v období od září do prosince 2022 o 20 % vyšší v porovnání s průměrným objemem obchodů do září 2022. Nezajištěné termínované sazby, které se odráží v eurové mezibankovní nabídkové sazbě (EURIBOR), však na zvýšení sazeb u krátkodobých splatností reagovaly pomalu (viz Graf B). Opožděné přizpůsobení termínových sazeb bylo do značné míry způsobeno zvýšenou poptávkou po krátkodobých investicích na peněžním trhu v prostředí vysoké nejistoty ohledně budoucí úrovně měnověpolitických sazeb a prémií účtovanou bankami přijímajícími termínované vklady.

Transmise zvýšení sazeb na zajištěné peněžní trhy byla také z velké části dokončena, i když s určitými rozdíly v rychlosti přizpůsobení v jednotlivých segmentech.

Repo obchody v zásadě fungují jako krátkodobé zajištěné úvěry, při nichž je hotovost vyměňována za cenný papír podle dohody o obrácení transakce (obvykle následující den). Od posledního čtvrtletí roku 2021 výrazně vzrostla poptávka po výpůjčkách cenných papírů a zajištěných krátkodobých investicích, čímž se zvětšil rozdíl mezi repo sazbami a sazbou vkladové facility ECB s tím, jak se snížila dostupnost druhu kolaterálu zajišťujícího tyto obchody. Podíváme-li se na transmisi tří zvýšení sazeb v červenci, říjnu a prosinci 2022, všechny tyto sazby se z velké části promítly do krátkodobých repo sazeb zajištěných státními dluhopisy většiny zemí eurozóny, zatímco transmise do státních dluhopisů s nejvyšším ratingem (například německých) byla do jisté míry zpožděná. U zvýšení sazeb o 75 bazických bodů v září 2022, které vrátilo měnověpolitickou sazbu zpět do kladných hodnot, došlo k výraznějšímu zpoždění a narušení transmise do repo sazeb. V prvních dnech po zvýšení sazeb zaznamenaly repo sazby ve všech zemích eurozóny značný tlak na pokles vzhledem k obavám z výrazného nárůstu poptávky po kolaterálu, neboť investoři se s návratem úrokových sazeb do kladných hodnot snažili investovat hotovost na repo trhu. Také u dlouhodobějších repo sazeb a sazeb státních pokladničních poukázek byla transmise nedokonalá, zejména v důsledku omezené nabídky kolaterálu a zvýšené poptávky po těchto investicích. Dostupnost kolaterálu se ke konci roku 2022 zlepšila, což se odrazilo v zúžení spreadu mezi zajištěnými sazbami peněžního trhu a měnověpolitickými sazbami ECB, v neposlední řadě v důsledku četných iniciativ ze strany Eurosystému a národních úřadů pro správu dluhu zaměřených na zmírnění nedostatku kolaterálu, přičemž na konci prosince 2022 byla zaznamenána volatilita obvyklá na konci roku (viz grafy a a B).

Graf A

Transmise zvýšení sazeb do krátkodobých nezajištěných a zajištěných sazeb peněžního trhu

(v %, objemově vážená průměrná sazba)

Graf B

Transmise zvýšení sazeb do termínových nezajištěných a zajištěných sazeb peněžního trhu

(v %, objemově vážená průměrná sazba)

6 Hotovost je u evropské veřejnosti nadále nejčastěji používaným platebním prostředkem a počet padělků je nízký

V roce 2022 nadále rostl počet (o 4,5 %) i hodnota eurobankovek v oběhu (o 1,8 %). Bylo to způsobeno především válkou na Ukrajině a růstem základních úrokových sazeb ECB od července 2022.

Studie ECB o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně ukázala, že hotovost je nejčastěji používanou platební metodou v prodejních místech a tvoří 59 % plateb. Kromě toho první průzkum o používání hotovosti podniky dospěl k závěru, že 96 % podniků obsluhujících převážně soukromé zákazníky přijímá hotovost a více než 90 % tak bude činit i v budoucnu.

Počet padělků zůstává pozoruhodně nízký. Dochází k dalšímu vývoji nových ochranných prvků bankovek s cílem udržet náskok před padělateli a dále zvyšovat odolnost a důvěryhodnost bankovek.

6.1 Oběh eurobankovek

Na konci roku 2022 dosáhl počet eurobankovek v oběhu 29,5 mld. a jejich celková hodnota činila 1,57 bil. EUR. To představovalo meziroční růst počtu eurobankovek o 4,5 % a jejich hodnoty o 1,8 %. V roce 2022 byl oběh eurobankovek ovlivněn dvěma hlavními faktory. Zaprvé, ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v únoru a březnu 2022 vyšší poptávku po eurobankovkách, neboť lidé chtěli mít dostatek finančních prostředků v případě možného narušení platebních ekosystémů. Od dubna 2022 se poptávka po eurobankovkách stabilizovala. Zadruhé, zvyšování základních úrokových sazeb ECB, které začalo 27. července 2022, způsobilo, že držba hotovosti v eurech byla ve srovnání s úročenými nástroji dražší. V důsledku toho se do Eurosystému vrátila malá část eurobankovek v oběhu, což mělo vliv na pokles počtu eurobankovek v oběhu (viz graf 6.1).

Graf 6.1

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: mld. EUR; pravá osa: v mld.)

V zájmu zachování kvality eurobankovek v oběhu a důvěry v ně zpracovaly národní centrální banky Eurosystému 24,8 mld. eurobankovek. Z toho muselo být 3,2 mld. opotřebovaných bankovek nahrazeno nově natištěnými bankovkami.

Hodnota euromincí v oběhu se v roce 2020 zvýšila meziročně o 4,0 % a ke konci roku činila 32,5 mld. EUR. Celkem bylo v oběhu 145 mld. euromincí.

Zavedení eurobankovek a euromincí ve fyzické podobě v roce 2002 bylo milníkem evropských dějin. Považovalo se za pozoruhodnou událost, a to i na globální úrovni, neboť představovalo vůbec nejrozsáhlejší přechod na jinou měnu na světě, což platí dodnes.

6.2 Studie o platebních zvyklostech spotřebitelů a o používání hotovosti společnostmi v eurozóně

Studie o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně

V období od října 2021 do června 2022 provedla ECB studii o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně s cílem posoudit platební chování a preference spotřebitelů, jakož i jejich přístup k různým platebním nástrojům. Studie ukázala, že nejpoužívanější metodou plateb v prodejních místech byla hotovost, přičemž 59 % všech plateb bylo provedeno v hotovosti, ačkoli podíl hotovostních plateb se snížil ze 72 % v roce 2019. Z hlediska hodnoty tvořily karty vyšší podíl plateb (46 %) než hotovost (42 %). Hotovost byla přijata v 95 % transakcí na fyzických platebních místech v celé eurozóně, zatímco 81 % transakcí bylo možné zaplatit bezhotovostními nástroji.

Většina spotřebitelů v eurozóně byla s přístupem k hotovosti spokojena. Podle naprosté většiny spotřebitelů (90 %) byl přístup k bankomatu či bance dosti snadný nebo velmi snadný.

Používání hotovosti podniky v eurozóně

V roce 2022 zveřejnila ECB výsledky svého prvního průzkumu o používání hotovosti podniky, který osvětloval strategické názory podniků na současné a budoucí používání a přijímání hotovosti. Hotovost bude pravděpodobně nadále relevantní jako platební metoda, neboť více než 90 % podniků, které v současné době přijímají hotovost, tak hodlá činit i v budoucnu. Bezpečnost a spolehlivost jsou pro podniky nejdůležitějšími kritérii při rozhodování, zda přijmou platební prostředek.

6.3 Nízký počet padělků a vývoj eurobankovek

Pozoruhodně nízký počet padělků eurobankovek

Během roku 2022 bylo z oběhu staženo celkem 376 000 padělaných eurobankovek. V poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu bylo odhaleno 13 padělků, což je druhá nejnižší úroveň poměru padělků k bankovkám v oběhu od zavedení eurobankovek (viz graf 6.2). V porovnání s rokem 2021 se celkový počet padělků stažených z oběhu zvýšil o 8,4 %. To odráží také oživení hospodářské aktivity v roce 2022 po zrušení většiny omezení souvisejících s pandemií. Kvalita padělků je i nadále nízká, a lze je tedy velmi rychle a snadno odhalit provedením testu rozpoznání pravosti bankovky hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním.

Graf 6.2

Počet ročně zachycených padělků v poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu

Vývoj eurobankovek

V zájmu zajištění vysoké kvality a odolnosti eurobankovek vůči padělání i v budoucnu pokračuje vývoj nových ochranných prvků, který zohledňuje i výhody, které přináší technologický pokrok. Mezi další důležité cíle, které byly stanoveny pro budoucí bankovky, patří nová podoba eurobankovek a snížení jejich dopadu na životní prostředí. Dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí o skutečné produkci a vydávání nových eurobankovek.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu měnové politiky ECB, jakož i úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika. Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

V roce 2022 se ECB zaměřila na nové statistiky eurozóny, a to rozšířené zveřejňování statistiky cenných papírů, vývoj ukazatelů jednodenních indexových swapů (OIS) na eurovém peněžním trhu na základě statistických výkazů peněžního trhu (MMSR), informace o jednotkách založených pro speciální účel (SPE) a bilaterální externí statistiku zemí eurozóny vůči Rusku. Byly vypracovány experimentální ukazatele na podporu politiky v oblasti změny klimatu a byly zahájeny práce na fázi návrhu integrovaného rámce výkaznictví (IReF). Dále byly do čtvrtletních finančních účtů zahrnuty nové údaje o nebankovních finančních institucích.

7.1 Nové a vylepšené statistiky eurozóny a další vývoj

Rada guvernérů ECB přijala nové obecné zásady v oblasti statistiky údajů o cenných papírech a emisí cenných papírů.^[51] Obecné zásady vymezují pozměněné požadavky na řízení kvality údajů centralizované databáze cenných papírů ESCB a nové požadavky na vypracovávání statistik emisí cenných papírů na základě údajů centralizované databáze cenných papírů.

Po přijetí obecných zásad začala ECB zveřejňovat nová členění statistiky emisí cenných papírů podle metody oceňování, splatnosti a typu úrokových sazeb pro všechny členské státy EU. Jedná se o první „micro-to-macro“ datový soubor ESCB, podle něhož se mikrodata CSDB používají k sestavování oficiálních makroekonomických statistik v souladu s mezinárodními statistickými standardy. Údaje jsou k dispozici s výrazně zlepšenou včasností. ECB také výrazně rozšířila zveřejňování statistik držby cenných papírů v nových členěních podle jednotlivých zemí eurozóny, jakož i podle sektorů držitelů a emitentů. Nové údaje poskytují včasnější a ucelenější představu o finančních trzích a umožňují lepší sledování činností na primárním a sekundárním trhu.

ECB začala zveřejňovat novou statistiku OIS na eurovém peněžním trhu na základě MMSR shromážděných od 47 bank v eurozóně.^[52] Datové řady zahrnují informace o spotových a forwardových trzích OIS týkající se celkové a denní průměrné nominální hodnoty a vážené průměrné sazby. Tato nová statistika doplňuje údaje o nezajištěném a zajištěném segmentu peněžního trhu, které jsou zveřejňovány pravidelně od listopadu 2017 a od ledna 2019. Účelem této publikace je zvýšení transparentnosti trhu, a tím i zlepšení fungování peněžního trhu.

V květnu 2022 Rada guvernérů ECB schválila změnu obecných zásad o externí statistice za účelem shromažďování statistických informací o SPE.^[53] To umožní lépe pochopit jejich úlohu v hospodářském a finančním systému eurozóny. První předání údajů týkajících se přeshraničních transakcí a stavů SPE rezidentů začalo v březnu 2023 na základě údajů za čtvrté čtvrtletí roku 2022, zatímco zpětné údaje od prvního čtvrtletí roku 2020 budou předány do září 2023.

V říjnu 2022 začala ECB zveřejňovat podskupinu bilaterální externí statistiky zemí eurozóny vůči Rusku.^[54] Toto dodatečné čtvrtletní členění poskytuje užitečný statistický detail pro aktuální analýzu přeshraničních transakcí a pozic mezi zeměmi eurozóny a Ruskem.

7.2 Vytvoření experimentálních ukazatelů na podporu politiky v oblasti změny klimatu

Na základě aktivit dokončených v roce 2022 ECB 24. ledna 2023 poprvé zveřejnila tři soubory nových statistických ukazatelů týkajících se udržitelného financování, emisí skleníkových plynů a fyzického rizika. Tato práce je součástí akčního plánu ECB^[55] na začlenění aspektů změny klimatu do její měnověpolitické strategie. Vypracování těchto ukazatelů týkajících se změny klimatu bylo velmi složité. Ukazatele spočívají mimo jiné v porovnání různých datových souborů na mikroúrovni mezi jednotlivými zeměmi, ve vývoji vhodných imputačních mechanismů pro chybějící údaje a v kontrole kvality údajů s ohledem na aspekty, jako je důvěrnost, replikovatelnost a reprezentativnost. Datové soubory jako takové – vzhledem k rozdílům závislým na dílčím souboru dotyčných dat – tak zůstávají „ve stadiu rozpracování“ a používání těchto ukazatelů brání jistá omezení.

Byly zveřejněny tyto tři datové soubory:^[56]

1. Ukazatele udržitelných financí: Poskytují přehled o emisi a držbě dluhových nástrojů s dlouhodobě udržitelnými vlastnostmi ze strany rezidentů eurozóny. Tento datový soubor je již poměrně komplexní a data v něm zveřejňovaná se označují za „experimentální“.
2. Ukazatele náročnosti portfolií finančních institucí na emise skleníkových plynů: Poskytují informace o náročnosti portfolií cenných papírů a úvěrů finančních institucí, například bank, na skleníkové plyny a pomáhají tak posoudit úlohu tohoto odvětví při financování přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku a související rizika. Podkladový datový soubor však bude třeba zlepšit, zejména pokud jde o pokrytí. V důsledku toho je třeba ukazatele interpretovat obezřetně a vnímat je jako nedokončené a svou povahou analytické.
3. Ukazatele fyzických rizik portfolií úvěrů a cenných papírů: Posuzují rizika, která vyplývají z přírodních rizik způsobených změnou klimatu, jako jsou povodně nebo lesní požáry, pokud jde o výkonnost portfolií úvěrů, dluhopisů a akcií. Podkladový datový soubor bude třeba dále zlepšit, například pokud jde o podrobnosti o přeshraničních informacích. Proto je třeba ukazatele interpretovat obezřetně a vnímat je jako nedokončené a svou povahou analytické.

V souladu s akčním plánem stanoveným Radou guvernérů ECB se pracuje na zdokonalení těchto tří datových souborů, které budou částečně podpořeny novými a lepšími zdroji dat, jakož i budoucím metodologickým vývojem v rámci ESCB i ve světě.

7.3 Pokrok v oblasti integrovaného rámce výkaznictví

V roce 2022 se formoval dlouhodobý závazek ECB snížit vykazovací zátěž bank a zlepšit kvalitu a srovnatelnost údajů. V prosinci 2021 byla zahájena fáze plánování programu IReF s cílem integrovat statistické požadavky Eurosystému na banky do jednotného standardizovaného rámce, který bude platný v celé eurozóně a který by mohly také přijmout orgány v ostatních členských státech EU.^[57]

Během fáze plánování Eurosystém identifikuje klíčové prvky nového rámce (jak z hlediska obsahu, tak z hlediska datových procesů) a nastiňuje efektivnější organizaci statistického provozního procesu Eurosystému. Při utváření integrovaného vykazovacího rámce vychází Eurosystém z příspěvků příslušných zainteresovaných subjektů prostřednictvím průběžného hodnocení nákladů a přínosů.^[58] V rámci probíhajícího hodnocení nákladů a přínosů byly v září 2022 zveřejněny tři zprávy. Každá z nich se zaměřila na specifické rysy plánovaného systému vykazování, konkrétně na témata související s obsahem, technickou integraci požadavků specifických pro jednotlivé země a procedurální a prováděcí aspekty.^[59] Kromě toho ECB v roce 2022 uspořádala dva workshopy s bankovním sektorem, na nichž se diskutovalo o aktuálním stavu hodnocení nákladů a přínosů.

IReF je prvním krokem k širší iniciativě usilující o integrovaný systém vykazování údajů z oblasti statistiky, obezřetnosti a řešení krizí v EU, jak požaduje evropský bankovní sektor a který si vyžádal Evropský parlament a Rada. S cílem podpořit tuto integraci začaly Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), ECB, Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) a Evropská komise spolupracovat v neformální koordinační skupině. Očekává se, že spolupráce mezi orgány bude formalizována vytvořením Společného výboru pro bankovní výkaznictví (JBRC) – zahrnujícího ESCB, EBA, jednotný mechanismus dohledu (SSM) a vnitrostátní příslušné orgány mimo SSM, SRB, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krizí a Evropskou komisi, jak nastínila studie proveditelnosti orgánu EBA zveřejněná v prosinci 2021.^[60]

Box 4
Nová statistika nebankovních finančních institucí ve čtvrtletních finančních účtech

Ostatní finanční instituce – druhý největší finanční sektor v eurozóně

Čtvrtletní finanční účty publikované ECB poskytují nové členění ostatních finančních institucí (OFI). OFI jsou po měnových finančních institucích (tj. bankách a fondech peněžního trhu) druhým největším finančním sektorem v eurozóně (graf A). Jejich rostoucí úloha byla uznána v přezkumu strategie měnové politiky ECB v období 2020–2021 a toto nové členění je důležitým krokem k usnadnění analýzy tohoto vývoje.^[61] Rozlišují se tři subsektory:

• Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz – jedná se především o holdingové společnosti a subjekty uvnitř skupiny, jako jsou finanční zprostředkující jednotky. Tento subsektor představuje 17 % finančního sektoru eurozóny a je koncentrován do několika zemí eurozóny (více než 85 % kaptivních finančních institucí se nachází v Irsku, Lucembursku a Nizozemsku).
• Ostatní finanční zprostředkovatelé – jedná se například o obchodníky s cennými papíry a deriváty a účelové finanční společnosti zabývající se sekuritizačními transakcemi. Na úrovni eurozóny tvoří tento subsektor 4 % finančního sektoru. Data za ostatní finanční zprostředkovatele jsou nezbytná pro úplnou analýzu procesu finančního zprostředkování v eurozóně.
• Pomocné finanční instituce usnadňují finanční transakce, aniž by se staly zákonnou (či ekonomickou) protistranou. Příkladem jsou burzy cenných papírů, správci penzijních fondů a podílových fondů a pojišťovací makléři. Tento subsektor představuje aktuálně 1 % celkových aktiv sektoru.

Graf A

Finanční subsektory v eurozóně

(stav závazků ke konci třetího čtvrtletí 2022 vyjádřený jako procento závazků finančního sektoru)

8 Výzkumné aktivity ECB

V roce 2022 se výzkum zaměřil na hodnocení vývoje inflace a analýzy potenciálních dopadů normalizace měnové politiky. Využívání datových souborů dostupných prostřednictvím výzkumného programu pro finance a spotřebu domácností (Household Finance and Consumption Network, HFCN) bylo rozšířeno pro analýzu heterogenity financí domácností v celé eurozóně. Byly zahájeny nové projekty založené na rozsáhlých informacích shromážděných prostřednictvím průzkumu ECB ohledně očekávání spotřebitelů (Consumer Expectations Survey, CES). Zintenzivnil se také výzkum otázek souvisejících se změnou klimatu. Pokračovala spolupráce s národními centrálními bankami v rámci výzkumných skupin Evropského systému centrálních bank (ESCB) a konaly se každoroční workshopy zaměřené na diskusi o nejnaléhavějších otázkách v příslušných oblastech. Svou práci dokončil výzkumný program pro analýzu mikrodat o tvorbě cen (PRISMA) a předložil několik relevantních zjištění (Box 5).

8.1 Aktuální informace o výzkumných iniciativách ECB

V roce 2022 a se výzkum ECB soustředil zejména na zkoumání účinků normalizace úrokových sazeb a rozvah včetně souvisejících transmisních kanálů a substitučních vztahů. K vyhodnocení potenciálního dopadu normalizace na finanční stabilitu byla použita široká škála interních modelů s makrofinančními vazbami. Klíčovým a trvalým zjištěním většiny těchto výzkumných aktivit je, že normalizace měnové politiky zmírňuje akumulaci finanční zranitelnosti a snižuje tzv. koncová rizika pro inflaci ve střednědobém horizontu za cenu přísnějších podmínek financování a vyšších rizik zpomalení hospodářského růstu v krátkodobém horizontu.

Program pro výzkum financí a spotřeby domácností sloužil jako klíčový podklad pro tvorbu účtů distribučního bohatství v eurozóně a je důležitým zdrojem informací pro několik výzkumných projektů prováděných Výzkumnou pracovní skupinou ECB pro heterogenitu.

Výzkum založený na údajích z tohoto programu se zaměřil na rozdíl v bohatství a likvidních aktivech mezi domácnostmi obyvatel narozených v dané zemi a domácnostmi přistěhovaleckého původu v eurozóně, na finanční potíže domácností, na podstatné rozdíly v bydlení a míře vlastnictví nemovitostí v jednotlivých zemích eurozóny a na heterogenitu dopadů pandemie na finance domácností.

Během roku 2022 se více zviditelnil průzkum ECB ohledně očekávání spotřebitelů. Svědčí o tom vývoj nových modulů šetření o spotřebitelských financích, bydlení, trzích práce a dalších tématech souvisejících s centrálním bankovnictvím, jakož i rozšíření výsledků výzkumu a nových projektů, které vycházejí z široké škály témat, jimiž se šetření zabývalo. Práce vycházející z průzkumu ohledně očekávání spotřebitelů hrála významnou roli v hospodářských, měnových a finančních analýzách ECB i v jejích oficiálních publikacích. Jak bylo zdůrazněno na nově vytvořené internetové stránce průzkumu ohledně očekávání spotřebitelů, publikace využívající data z výběrového šetření napomohly pochopení různých témat, včetně inflačních očekávání, komunikace centrálních bank, spotřeby a spotřebitelských financí, transmise měnové politiky do domácností, energetického šoku a fiskální podpory domácnostem. Kromě toho jsou souhrnné výsledky měsíčních průzkumů nyní pravidelně publikovány na internetové stránce CES. Měsíční tisková zpráva, jejíž zveřejňování bylo zahájeno v srpnu 2022, shrnuje očekávání spotřebitelů ohledně inflace, trhu s bydlením, přístupu k úvěrům, příjmů, spotřeby, trhu práce a hospodářského růstu.

Během roku 2022 zintenzivnil výzkum změny klimatu. Výzkumní pracovníci se zaměřili na různé aspekty interakce mezi finanční stabilitou, finančními trhy, vládní politikou a přechodem na zelenou ekonomiku. K různým aspektům tohoto tématu byla zveřejněna řada výzkumných prací ECB, které došly k těmto relevantním závěrům: (i) bankovní úvěry reagují na politiku v oblasti klimatu prostřednictvím viditelné realokace úvěrů na fosilní paliva za hranice jednotlivých států v reakci na uhlíkové daně^[62] a značného poklesu úvěrů poskytovaných společnostem vypouštějícím velké množství skleníkových plynů po Pařížské dohodě^[63]; (ii) ekonomiky založené více na kapitálu dekarbonizují rychleji než ekonomiky založené více na dluhu^[64]; (iii) nedostatek přírodních zdrojů vede k technickým změnám^[65], které šetří energii; a (iv) pro společnost je značně nákladnější stanovit uhlíkové daně na nižší než optimální úrovni než na vyšší než optimální úrovni^[66].

Další část výzkumu zkoumala, jak jsou propojena rizika spojená s klimatem a finanční stabilita, přičemž brala v úvahu tři hlavní dimenze: 1) údaji o rizicích spojených s klimatem pro finanční systém a jejich měřením, 2) posouzením rizik spojených s klimatem v zátěžových testech a 3) implikací rizik spojených s klimatem pro makroobezřetnostní politiku. Zjištění byla publikována ve společné zprávě ECB/ESRB v červenci 2022.

8.2 Aktuální informace o činnosti výzkumných skupin ESCB

Pravidelné výzkumné programy pokračovaly v koordinování výzkumu v ESCB a v udržování vztahů s akademickými výzkumníky. Výzkumné skupiny ESCB se zaměřením „měnová ekonomie“ (skupina 1), „mezinárodní makroekonomie, fiskální politika, ekonomie trhu práce, konkurenceschopnost a správa a řízení HMU“ (skupina 2), „finanční stabilita, makroobezřetnostní regulace a mikroobezřetnostní dohled“ (skupina 3) a „změna klimatu“ (skupina 4) uspořádaly workshopy na nejnaléhavější témata v příslušných oblastech.

Každoroční workshop skupiny 1 se konal 10.–11. října 2022 v Paříži. Pořádala ho Banque de France a mezi jeho témata patřila inflace, úrokové sazby a interakce mezi měnovou a fiskální politikou. Skupina 2 uspořádala každoroční workshop 29.–30. září 2022 v řecké centrální bance. Zaměřila se na důsledky hospodářských sankcí, zejména na jejich dopad na obchod, zaměstnanost a výrobu. Členové rovněž jednali o interakcích mezi měnovou a fiskální politikou, jakož i o koncepci institucí EU s ohledem na hrozbu její dezintegrace. Každoroční workshop skupiny 3 pořádala Banco de Portugal a konal se 20.–21. října 2022 v Lisabonu. Zabýval se tématy počínaje bankovní regulací a dohledem po trhy s bydlením a digitální měny centrálních bank. Ve dnech 5.–6. října 2022 se ve virtuální formě konal první výroční workshop skupiny 4, který pořádala Deutsche Bundesbank. Zabýval se teoretickým a empirickým výzkumem makroekonomických dopadů změny klimatu a klimatické politiky a také jejich implikacemi pro různé finanční trhy.

9 Právní činnosti a povinnosti

V roce 2022 Soudní dvůr Evropské unie poprvé vyložil pojem „jiný typ úvěru“ v souvislosti se zákazem měnového financování a uznal finanční nezávislost národních centrálních bank (věc C-45/21). Soudní dvůr rovněž ukončil téměř deset let trvající spory týkající se opatření k řešení krize z roku 2013 na Kypru (věc T-200/18 a T-379/16) a dále objasnil důležité aspekty pravomocí ECB v oblasti dohledu (věc T-275/19). ECB přijala čtrnáct stanovisek k návrhům právních předpisů EU a 32 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti. Bylo zaznamenáno pět případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB, které se týkaly vnitrostátních právních předpisů. Kontrola dodržování zákazů měnového financování a zvýhodněného přístupu ze strany centrálních bank potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

V září 2022 se velký senát Soudního dvora Evropské unie poprvé vyjádřil k výkladu pojmu „jiný typ úvěru“ použitého v čl. 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a definovaného v čl. 1 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení Rady (EC) 3603/93 jako „jakékoli financování závazků veřejného sektoru vůči třetím osobám“ (věc C-45/21). Podle Soudního dvora zákaz úvěru ve smyslu jakéhokoli financování závazků veřejného sektoru vůči třetím osobám neznamená pouze to, že národní centrální banky nesmí přebírat dříve existující závazky jiných veřejných orgánů nebo subjektů vůči třetím osobám; vyžaduje také, aby účinné financování závazků vůči třetím osobám ze strany národních centrálních bank nevyplývalo přímo z opatření přijatých jinými veřejnými orgány či subjekty ani z jejich hospodářskopolitických rozhodnutí. Ve stejném rozhodnutí o předběžné otázce Soudní dvůr rovněž poprvé výslovně uznal finanční rozměr nezávislosti národních centrálních bank a vyložil jeho implikace v kontextu toho, kdy národní centrální banka plní vnitrostátní úkoly mimo Evropský systém centrálních bank (ESCB). Podle Soudního dvora by schopnost národních centrálních bank nezávisle plnit úkol spadající do působnosti ESCB byla narušena, pokud by vnitrostátní úkoly, které nespadají do působnosti ESCB, bránily národním centrálním bankám vytvářet přiměřené finanční zdroje ve formě rezerv nebo „polštářů“ k vyrovnání ztrát, zejména těch, které vyplývají z operací měnové politiky.

V červenci a listopadu 2022 Tribunál zamítl poslední probíhající žaloby o náhradu škody, kterou proti ECB a dalším vznesly některé zainteresované subjekty z kyperských bank, na které se v roce 2013 vztahovala opatření k řešení krizí (věc T-200/18 a T-379/16). Tato usnesení navazují na rozsudky Soudního dvora Evropské unie z roku 2020 ve spojených věcech Chrysostomides a Bourdouvali^[67] v obdobné záležitosti. Žalující strany uváděly, že příslušná opatření k řešení krizí byla uložena ECB a dalšími žalovanými stranami^[68] mimo jiné na základě jejich účasti na zasedáních Euroskupiny, jejich úlohy při vyjednávání a přijetí kyperského memoranda o porozumění a rozhodnutí Rady guvernérů ECB, která souvisela s nouzovým poskytnutím likvidity. Tribunál dospěl k závěru, že se ECB ani ostatní žalované strany nedopustily žádného porušení práva na vlastnictví ani zásady legitimního očekávání, zásady proporcionality či zásady rovného zacházení. Rozhodnutí Tribunálu ukončila téměř deset let trvající soudní spory týkající se opatření k řešení krize z roku 2013 na Kypru, v nichž ECB po celou dobu dokládala, že jednala podle zákona.

V prosinci 2022 vydal Tribunál čtyři rozsudky, v nichž zamítl všechny žaloby podané AS PNB Banka proti řadě rozhodnutí ECB v oblasti dohledu a dále objasnil pravomoci ECB v oblasti dohledu. Od ledna 2019 do února 2020 přijala ECB řadu rozhodnutí v oblasti dohledu ohledně AS PNB Banka. Tribunál při přezkumu těchto rozhodnutí potvrdil, že ECB má pravomoc vykonávat ve vztahu k méně významným úvěrovým institucím veškeré vyšetřovací pravomoci uvedené v článcích 10 až 13 nařízení o jednotném mechanismu dohledu, včetně kontrol na místě, a objasnil, že platné nařízení nevyžaduje, aby kontrolovaný subjekt byl vyslechnut před přijetím rozhodnutí o provedení kontroly na místě (věc T-275/19). Tribunál rovněž potvrdil, že ECB má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o aktivaci pravomoci převzít přímý dohled nad méně významnou institucí, je-li to nezbytné k zajištění důsledného uplatňování vysokých standardů dohledu (věc T-301/19). Zatřetí Tribunál rozhodl, že ECB může vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím kvalifikované účasti, pokud pro to existují přiměřené důvody na základě jednoho nebo více kritérií uvedených v čl. 23 odst. 1 směrnice 2013/36, aniž by byla povinna zkoumat ostatní kritéria (věc T-330/19). S ohledem na rozhodnutí o odebrání povolení úvěrové instituci Tribunál dále objasnil některé aspekty týkající se vztahů mezi návrhem vnitrostátního příslušného orgánu a konečným rozhodnutím ECB o odebrání povolení úvěrové instituci. Například rozhodl, že vzhledem k tomu, že není návrhem vnitrostátního příslušného orgánu vázána, provede ECB své vlastní posouzení s přihlédnutím k prvkům uvedeným v čl. 83 odst. 2 nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu. V důsledku toho může ECB v případě potřeby do konečného rozhodnutí o odebrání povolení doplnit důvody pro odebrání, které nebyly zahrnuty v návrhu vnitrostátního příslušného orgánu (věc T-230/20).

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv navrhovaných právních předpisů EU nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti ECB. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex. Stanoviska ECB k navrhovaným právním předpisům EU jsou zveřejňována také v Úředním věstníku Evropské unie. ECB v roce 2022 přijala 14 stanovisek k návrhům právních předpisů EU a 32 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti.

Bylo zaznamenáno pět případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB, které se týkaly vnitrostátních právních předpisů a právních aktů EU. První případ se týkal finského zákona o nouzovém mezibankovním platebním systému. Vzhledem k potenciálnímu dopadu na úkol ESCB podporovat hladké fungování platebního styku a na úkoly finské centrální banky byl tento případ považován za jasný a důležitý. Druhý případ se týkal italského zákona o opatřeních zakazujících financování společností vyrábějících protipěchotní miny a kazetovou munici a submunici, který příslušným orgánům, včetně Banca d’Italia, uložil povinnost zajistit, aby úvěrové instituce dodržovaly zákaz financování společností vyrábějících protipěchotní miny, kazetovou munici a submunici. Vzhledem k potenciálnímu dopadu na italskou centrální banku kvůli atypické povaze úkolu pro centrální banku byl tento případ považován za jasný a důležitý. Třetí případ se týkal Irish Land Development Agency Act, který stanovuje pravidla pro vyvlastnění pozemků ve vlastnictví příslušných veřejných orgánů, včetně irské centrální banky. Vzhledem k potenciálnímu dopadu na irskou centrální banku, zejména na její finanční nezávislost, byl tento případ považován za jasný a důležitý. Čtvrtý případ se týkal litevského zákona o sekuritizaci a krytých dluhopisech, kterým byl novelizován zákon o Lietuvos bankas. Tento zákon stanovil, že Lietuvos bankas je příslušným orgánem odpovědným za veřejný dohled nad sekuritizací a krytými dluhopisy a svěřil jí související dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci. Vzhledem k dopadu na úkoly litevské centrální banky byl tento případ považován za jasný a důležitý. Pátý případ se týkal směrnice EU o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Byl považován za jasný a důležitý případ nesplnění konzultační povinnosti vůči ECB kvůli potenciálnímu dopadu na úkoly ESCB, zejména na podporu hladkého fungování platebních systémů a hladkého provádění politik příslušných orgánů ve vztahu ke stabilitě finančního trhu a na úkoly ECB týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi.

ECB přijala 14 stanovisek k návrhům unijní legislativy, které se týkaly témat, jako je zavedení eura v Chorvatsku a přepočítací kurz chorvatské kuny vůči euru; zavedení mechanismu na korekci tržních cen plynu; centrální depozitář cenných papírů; obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky týkající se požadavků na úvěrová rizika a na řešení krizí (CRR III); pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a řídící rizika (CRD VI); předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (AMLD 6) a vytvoření úřadu pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu; zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé unii (NIS 2); trhy finančních nástrojů (MiFIR / MiFID II); správci alternativních investičních fondů; harmonizovaná pravidla pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech); zřízení a fungování jednotného evropského přístupového bodu poskytujícího centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím týkajícím se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti a systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.

Pokud jde o vnitrostátní právní předpisy, které často zahrnují více než jedno téma, přijala ECB osm stanovisek týkajících se oběživa a platebních prostředků; 25 stanovisek týkajících se národních centrálních bank; dvě stanoviska týkající se platebních systémů a/nebo systémů vypořádání cenných papírů; čtyři stanoviska týkající se statistických záležitostí; pět stanovisek týkajících se stability finančního systému; dvě stanoviska týkající se měnověpolitických nástrojů a operací a sedm stanovisek týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle článku 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a 3604/93 ze strany národních centrálních bank (NCB) v EU. Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy. Takové nákupy by se neměly stát formou nepřímého měnového financování veřejného sektoru.

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2022 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

ECB bude nadále sledovat účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v roce 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Irská centrální banka v průběhu roku 2022 snížila aktiva spojená s Irish Bank Resolution Corporation, a to prostřednictvím prodeje dlouhodobých dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou, což je krok směřující k tomu, aby se těchto aktiv zbavila zcela, jak je to nezbytné, a dává vyhlídky na úplné rozpuštění speciálního portfolia v roce 2023. K dalšímu zmírnění přetrvávajících vážných obav týkajících se měnového financování by přispělo přiměřeně rychlé pokračování prodejů.

Financování závazků veřejného sektoru vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) prostřednictvím NCB se nepovažuje za měnové financování, pokud jsou výsledkem zahraniční pohledávky, které mají veškeré charakteristiky rezervních aktiv. Z finančních příspěvků, které několik NCB poskytlo prostřednictvím MMF v roce 2022 i letech předchozích na dluhové úlevy silně zadluženým zemím, ovšem zahraniční pohledávky nevznikají. Tato forma finančních příspěvků NCB na iniciativy MMF proto není slučitelná se zákazem měnového financování a vyžaduje nápravná opatření, v případech, kde dosud nebyla plně zavedena (Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique, Banque de France, Banca d’Italia, Lietuvos bankas a Sveriges Riksbank).

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

ECB v roce 2022 pokračovala v úzké spolupráci se svými evropskými a mezinárodními partnery. Nedílnou součástí rámce odpovědnosti ECB jsou její vztahy s Evropským parlamentem. Během celého roku se ECB účastnila pravidelných slyšení a výměn dopisů s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (ECON). Další setkání s výborem ECON uspořádala v rámci své probíhající práce na digitálním euru. Na mezinárodní úrovni se ECB konstruktivně zapojila do náročného dialogu s ministerstvy financí a centrálními bankami zemí G20. Podílela se také na diskusích relevantních pro centrální banky v Mezinárodním měnovém fondu (MMF), které se zaměřily na hospodářskopolitické reakce na zmírnění důsledků války Ruska na Ukrajině pro členy MMF. ECB také úzce spolupracovala s MMF na spuštění Svěřenského fondu pro odolnost a udržitelnost s cílem usnadnit dobrovolné směrování zvláštních práv čerpání (SDR) po přelomovém všeobecném přidělení zvláštních práv čerpání v roce 2021 v souladu s rámcem správy a řízení hospodářské a měnové unie. ECB také − často společně se svými partnery z Evropského systému centrálních bank − pokračovala ve svém zapojení do mezinárodních aktivit nad rámec G20 a MMF, včetně spolupráce s centrálními bankami Ukrajiny a dalších uchazečů o členství v EU a rozvíjejících se zemí.

10.1 Odpovědnost ECB

ECB byla na základě Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) udělena nezávislost, což znamená, že nepřijímá pokyny institucí EU, žádné národní vlády ani jiných orgánů. Díky tomu může ECB přijímat rozhodnutí na základě svého cíle udržovat cenovou stabilitu, aniž by byla ovlivňována politickými aktéry. Nezbytným protějškem nezávislosti je odpovědnost. ECB za své kroky odpovídá Evropskému parlamentu jakožto orgánu složenému z volených zástupců občanů EU. Účinné plnění povinností ECB v oblasti odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu je nezbytnou součástí její činnosti. Obousměrný dialog s Evropským parlamentem ECB umožňuje vysvětlovat svou činnost zástupcům občanů EU a naslouchat jejich obavám. Tento dialog se postupem času vyvíjel nad rámec požadavků stanovených v čl. 284 odst. 3 SFEU. Kromě toho činnost ECB podléhá soudnímu přezkumu Soudního dvora Evropské unie, což představuje další úroveň odpovědnosti.

V roce 2022 se prezidentka ECB zúčastnila čtyř pravidelných slyšení výboru ECON a v únoru plenární diskuse o výroční zprávě ECB za rok 2020. Během pravidelných slyšení prezidentka ECB zodpověděla více než 120 dotazů poslanců Evropského parlamentu, které se týkaly celé řady témat. Většina otázek se zaměřovala na měnovou politiku ECB a hospodářský výhled (75 %), poslanci však také vznesli otázky týkající se správy ekonomických záležitostí (9 %), změny klimatu (6 %) a finančních právních předpisů (4 %). Viceprezident ECB v dubnu 2022 prezentoval ve výboru ECON Výroční zprávu ECB za rok 2021. Při téže příležitosti zveřejnila ECB svou odpověď na podněty poskytnuté Evropským parlamentem jako součást jeho usnesení o výroční zprávě za rok 2020. Delegace členů výboru ECON se navíc v květnu 2022 zúčastnila výroční návštěvy ECB, která se po dvou letech virtuálních návštěv během pandemie uskutečnila osobně. Kromě těchto přímých interakcí zodpověděla ECB během roku také 32 písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu.

ECB dále úzce spolupracovala s výborem ECON v souvislosti se svou prací na digitálním euru.^[69] V roce 2022 se člen Výkonné rady Fabio Panetta zúčastnil tří slyšení výboru ECON s cílem projednat pokrok dosažený ve fázi zkoumání digitálního eura, včetně otázek ochrany soukromí, finanční stability a úlohy soukromého sektoru v ekosystému digitálního eura. ECB také organizovala s Evropským parlamentem technické semináře na úrovni zaměstnanců a zúčastnila se akcí pořádaných poslanci Evropského parlamentu, kde diskutovali o digitálním euru.

Zimní vydání průzkumu Eurobarometr realizované v lednu a únoru 2023 ukázalo, že 79 % respondentů z eurozóny podporuje euro. I když jsou tyto výsledky povzbudivé, stejný průzkum také ukázal, že sklon důvěřovat ECB má menší podíl respondentů (44 %). Důvěra veřejnosti v ECB je nezbytná jak z hlediska ukotvení inflačních očekávání, tak pro ochranu ECB před politickými tlaky, které by mohly narušit její nezávislost. ECB se proto bude nadále snažit budovat důvěru veřejnosti tím, že se zapojí do konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem a občany eurozóny s cílem vysvětlovat svá rozhodnutí a naslouchat jejich obavám.

10.2 Mezinárodní vztahy

G20

Světovému hospodářskému vývoji během indonéského předsednictví skupiny G20 v roce 2022 dominoval vážný hospodářský a humanitární dopad války Ruska na Ukrajině, který zhoršil křehkou globální situaci a zpomalil nastupující celosvětové hospodářské oživení. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 museli reagovat na přímé i nepřímé dopady války, jako je nedostatek potravin a energií, zvyšující se celosvětová inflace a rostoucí dluhové problémy, zejména ve zranitelných zemích. Na předních příčkách pořadu jednání byly i nadále dlouhodobé strukturální problémy, jako je zmírňování změny klimatu, zlepšení připravenosti na pandemie a zabránění protekcionismu a globální roztříštěnosti.

ECB také nadále podporovala iniciativy skupiny G20 v oblasti posilování finanční stability a odolnosti. Patřilo sem omezení strukturálních zranitelných míst vzniklých v souvislosti s nebankovním finančním zprostředkováním a dosažení pokroku při provádění regulačního rámce na mezinárodní úrovni i na úrovni jednotlivých jurisdikcí s cílem snížit rizika spojená s ekosystémy kryptoaktiv. ECB také podpořila skupinu G20 při přípravě rámce, který má zajistit spravedlivou a cenově dostupnou klimatickou transformaci a zrychlit tok udržitelných investic. Pokud jde o zranitelné země, ECB nadále podporovala předvídatelné, včasné a koordinované provádění společného rámce pro dluhové režimy, jakož i opatření ke zvýšení transparentnosti dluhu.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

MMF hrál významnou úlohu při podpoře Ukrajiny i dalších členských zemí postižených přímými i nepřímými dopady války Ruska na Ukrajině, jako je energetická a potravinová krize. Zavedl několik opatření, včetně nově vytvořeného okna pro řešení potravinových šoků v rámci svých nástrojů nouzového financování a nového sledování programů se zapojením Výkonného výboru, z čehož měla užitek Ukrajina a několik dalších zemí. Byl zřízen spravovaný účet s cílem umožnit dárcovským zemím bezpečně směrovat finanční podporu – úvěry či granty – na Ukrajinu prostřednictvím platební infrastruktury MMF. MMF navíc úzce spolupracuje s ukrajinskými orgány s cílem poskytnout technickou podporu pro opatření hospodářské politiky Ukrajiny.

Pokud jde o soubor úvěrových nástrojů MMF, byl schválen nový Svěřenský fond pro odolnost a udržitelnost (RST), který byl poprvé navržen po všeobecném přidělení SDR v roce 2021 a začal fungovat před výročními zasedáními MMF v roce 2022. RST pomůže posílit pozitivní účinky všeobecného přidělení SDR v roce 2021, neboť usnadní dobrovolné směrování SDR od členů se silnými vnějšími pozicemi do nízkopříjmových zemí a zranitelných středněpříjmových zemí. Financování z RST lze využít k řešení dlouhodobějších strukturálních problémů, včetně změny klimatu a připravenosti na pandemie, což přispěje k budoucí stabilitě platební bilance. Pokud jde o příspěvky od ESCB, je nezbytné, aby pohledávky za RST podobně jako alternativní kanály prostřednictvím Svěřenského fondu pro omezování chudoby a růst zachovávaly kvalitu rezervních aktiv. V souvislosti s SDR MMF v květnu 2022 např. uzavřel pětiletý přezkum ocenění SDR, podle kterého euro zůstává po americkém dolaru druhou největší měnou podle velikosti podílu.

Vzhledem ke zvýšené postpandemické dluhové zranitelnosti, která byla dále umocněna válkou Ruska na Ukrajině, pokračoval MMF v rozvoji svého pracovního programu souvisejícího se zadlužením a na jaře 2022 dokončil přezkum svých politik týkajících se nedoplatků státního dluhu a souvisejících otázek. Přezkum se znovu zabýval podmínkami, za nichž může MMF úvěrovat členskou zemi v případě nedoplatků státního dluhu, s přihlédnutím k vývoji situace v oblasti věřitelů, včetně vzniku nových oficiálních bilaterálních a institucionálních věřitelů a nástrojů. Patří sem zlepšení pohledávek, které podléhají politice netolerování nedoplatků a nejvyšší úrovni ochrany MMF pro pohledávky mezinárodních finančních institucí a oficiálních bilaterálních věřitelů. Dále pokročila práce na transparentnosti dluhu v rámci společného mnohostranného přístupu MMF a Světové banky k řešení dluhové zranitelnosti. MMF také v březnu 2022 dokončil přezkum institucionálního pohledu na liberalizaci a řízení kapitálových toků. Přezkum je součástí činností MMF v oblasti dohledu, které jsou vzhledem ke zpomalující dynamice růstu, zpřísnění finančních podmínek a dopadu energetické a potravinové krize stále důležitější.

11 Podpora udržitelnosti v oblasti řádné správy, ochrany životního prostředí a sociálních otázek

V roce 2022 ECB pečlivě sledovala vývoj v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti na evropské i mezinárodní úrovni s cílem neustále zvyšovat transparentnost svých činností v oblasti životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení. Mezi stěžejní iniciativy, jež se v průběhu minulého roku podařilo v těchto oblastech realizovat, patřilo dosažení několika milníků stanovených pro klimatickou agendu ECB, zahájení osvětových kampaní a zprostředkování snadného přístupu k poradenství v oblasti etiky a řádné praxe s cílem řešit rostoucí význam etických otázek a otázek compliance, rozšíření způsobů komunikace ECB s veřejností a úprava politik a postupů v oblasti lidských zdrojů tak, aby vyhovovaly novým způsobům práce, které se objevily po pandemii.

11.1 Reakce ECB na udržitelnost a související dopady a rizika

ECB začala poprvé ucelenějším způsobem podávat informace o tématech týkajících se oblasti ochrany životního prostředí, sociálních otázek a správy a řízení (ESG) v roce 2021, a to na základě vyhodnocení důležitosti, v němž si určila svá klíčová témata v oblasti udržitelnosti. Z tohoto vyhodnocení rovněž vycházely informace poskytované v roce 2022, které byly dále doplněny o úvodní analýzu témat týkajících se udržitelnosti tak, jak je v roce 2022 určily Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti.^[70]

ECB jako veřejná instituce usiluje o nejvyšší možnou míru integrity a řádné praxe, a proto průběžně monitoruje a upravuje své rámce tak, aby v rychle se měnícím světě odpovídaly účelu, pro který byly navrženy (viz kapitola 11.2). Pokud jde o sociální dopady, ECB se i nadále snažila vysvětlovat své politiky veřejnosti, přičemž se zaměřovala na různé cílové skupiny a zabývala se problémy občanů, a současně také vytvářela prostor pro pravidelné diskuse s veřejností. Přehled klíčových činností v této oblasti v roce 2022 poskytuje kapitola 11.3. ECB také aktualizovala své politiky a postupy v oblasti lidských zdrojů v souladu s novými způsoby práce, které se objevily v reakci na pandemii COVID-19. Jak je uvedeno v kapitole 11.4, jednalo se například o vypracování nové flexibilní politiky práce z domova, zavedení nových vzdělávacích programů a podpora iniciativ v oblasti rozmanitosti a inkluze. V roce 2022 ECB také vypracovala svou klimatickou agendu, v níž podrobněji definovala svůj strategický přístup ke změně klimatu (viz kapitola 11.5).

Kromě hodnocení aspektů ESG z hlediska jejich dopadu zvažuje ECB rovněž rizika udržitelnosti v rámci svého stávajícího rámce správy a řízení, což je zdůrazněno také v kapitole o řízení rizik v roční účetní závěrce.

11.2 Posilování etiky a integrity

ECB aktivně podporuje organizační kulturu etiky a compliance k zajištění toho, aby její vysoce postavení úředníci, vedoucí pracovníci a zaměstnanci plnili své úkoly v souladu s nejvyššími standardy jednání. Za tvorbu pravidel etiky, správy a řízení pro pracovníky ECB a kontrolu jejich dodržování odpovídá Kancelář pro compliance, správu a řízení (dále též „CGO“). Ta organizuje osvětové kampaně, vzdělávací kurzy a e-learningové programy a poskytuje individuální konzultace a poradenství v etických otázkách. V roce 2022 se značné úsilí soustředilo na zvýšení povědomí o těchto pravidlech a usnadnění přístupu k poradenství v oblasti etiky. Vzhledem k tomu, že je důležité, aby bylo kvalitní poradenství poskytováno urychleně, vypracovala CGO etický chatbot, který je schopen podávat obecné informace a odpovědi na jednoduché otázky v několika oblastech etiky v reálném čase. V důsledku toho klesl počet dotazů podaných u CGO o téměř 20 % z přibližně 2 050 v roce 2021 na 1 690 v roce 2022, což odborníkům na etiku a compliance umožnilo zaměřit se na složitější otázky (viz graf 11.1).

Graf 11.1

Přehled dotazů přijatých v roce 2022 od pracovníků ECB

Kromě svých pravidelných informačních a poradenských činností se ECB zaměřila také na další posílení svých rámců pro integritu a řádné jednání. V roce 2022 ECB zaujala strukturovaný přístup k řízení rizika vznikajícího v případě, že dodavatelé pracující v citlivých oblastech nejednají v souladu s etickými standardy ECB. Nový přístup doplňuje rámec ECB pro řízení rizik spojených s jednáním s dodavateli a poskytuje pokyny pro monitorování a řízení rizik v oblasti realizace smluv.

Nezávislý Etický výbor poskytuje vysoce postaveným úředníkům ECB poradenství v otázkách etiky, které se povětšinou týkají soukromé činnosti či výdělečné činnosti po skončení funkčního období, a posuzuje jejich prohlášení o zájmech. V souladu se závazkem ECB zachovávat transparentnost a budovat důvěru veřejnosti jsou stanoviska Etického výboru ke střetu zájmů, výdělečné činnosti po skončení funkčního období a soukromé činnosti, jakož i prohlášení o zájmech vysoce postavených úředníků zveřejňována na internetových stránkách ECB.

Etický výbor sleduje také mezinárodní vývoj v oblasti etiky a řádného jednání a poskytuje poradenství ohledně žádoucích aktualizací etického rámce ECB pro vysoce postavené úředníky ECB. Na konci roku 2021 navrhl Etický výbor přezkum pravidel upravujících soukromé finanční transakce s cílem dále zmírnit riziko zneužití důvěrných informací i riziko možného střetu zájmů. V důsledku toho přijala Rada guvernérů v listopadu 2022 rozšířený jednotný etický kodex, který zavádí další omezení na investiční škálu a horizont soukromých finančních transakcí, jakož i nové povinnosti v oblasti transparentnosti.^[71]

Na úrovni Eurosystému byla v rámci konference o etice a compliance, jíž se účastnili vedoucí pracovníci pro oblast etiky z ECB, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu, podpořena pokračující implementace etických obecných zásad přijatých v roce 2021, které prosazují konzistentní výklad ustanovení jednotlivými vnitrostátními institucemi.^[72] S cílem zohlednit rostoucí význam etiky a compliance se Rada guvernérů rozhodla transformovat tuto konferenci na Výbor pro etiku a compliance.

ECB se účastní společných činností a výměny poznatků s etickými útvary evropských institucí a mezinárodních organizací. S cílem podpořit diskuzi o etice a integritě pořádal Výbor pro etiku a compliance tematická setkání, jejichž hosty byli přednášející z evropských i mezinárodních organizací. V roce 2022 se ECB účastnila interinstitucionálních diskusí o vytvoření nezávislého etického orgánu společného pro všechny instituce EU, podílela se na činnosti mechanismu hodnocení provádění Úmluvy OSN proti korupci a ujala se funkce místopředsedy Etické sítě multilaterálních organizací.

11.3 Zvýšení transparentnosti a srozumitelnosti politiky ECB

Prudký růst inflace, invaze Ruska na Ukrajinu a následná energetická krize vytvořily v roce 2022 náročné prostředí, a to i pro komunikaci ECB. V době mimořádné nejistoty je pro ukotvení očekávání a posílení důvěry veřejnosti v odhodlání a schopnost ECB obnovit cenovou stabilitu nezbytná zejména jasná, důvěryhodná a konzistentní komunikace. Za tímto účelem se ECB nadále snažila, aby byla její rozhodnutí srozumitelnější pro experty i širokou veřejnost, k čemuž využívala inovativní formáty a vícejazyčný přístup.

Vysvětlování politiky ECB v nejistých časech i v dalším období

Vzhledem k tomu, že inflace vzrostla na úroveň, která byla v historii eura nevídaná, a ECB přijala rozhodná měnověpolitická opatření, bylo nezbytné zintenzivnit komunikaci a poskytnout srozumitelná vysvětlení. V prvé řadě to znamenalo uklidnit evropské občany ohledně základního závazku ECB vrátit inflaci ve střednědobém horizontu zpět k jejímu 2% cíli a její schopnosti zajistit cenovou stabilitu pomocí nástrojů, které má k dispozici. Zároveň bylo důležité uznat, že vysoká inflace je zátěží pro všechny v ekonomice a že bolest způsobí i nezbytné zpřísnění měnové politiky.

ECB vyvinula značné úsilí, aby vysvětlila, jak její měnověpolitická rozhodnutí ovlivní inflaci. Zvýšení úrokových sazeb v červenci 2022 bylo prvním za 11 let. ECB uspořádala rozsáhlou komunikační kampaň, jejímž prostřednictvím vysvětlovala širší veřejnosti, co je účelem vyšších úrokových sazeb a co konkrétně znamenají pro lidi a jejich ekonomická rozhodnutí. Její součástí bylo zveřejnění nové informativní stránky (k dispozici ve všech jazycích EU) a zajištění řady televizních a rozhlasových vystoupení členů Výkonné rady a zaměstnanců ECB, během nichž vysvětlovali různá rozhodnutí a důvody, které k nim vedly, a snažili se rozptýlit obavy.

Kromě toho speciální díl podcastu ECB vysvětlil základní mechanismy toho, jak vyšší úrokové sazby mohou snížit inflaci. Navázal na něj druhý podcast o tom, proč je třeba, aby zpřísňování měnové politiky pokračovalo i přes slábnoucí ekonomiku.

K pochopení politiky ECB mezi zainteresovanou veřejností může také přispět sdílení většího množství poznatků a analýz, které se promítají do rozhodování ECB. Proto byl v roce 2022 spuštěn přepracovaný blog ECB, který nyní zahrnuje příspěvky členů Výkonné rady i zaměstnanců ECB.

S novým pohledem a stabilním přílivem zajímavých a vizuálně přitažlivých příspěvků se blog ECB stal atraktivním kanálem, kde je možné se seznámit s různými tématy centrálního bankovnictví, od rozdílů ve způsobu, jakým muži a ženy „pociťují“ inflaci, až po financování zelených inovací a nárůst a pokles kryptoaktiv. Vzhledem k tomu, že příspěvky na blogu jsou zpravidla stručné a psané ve srozumitelném jazyce, mají tendenci přilákat i jiné čtenáře než odborníky a akademiky.

Nové způsoby, jak oslovit širší veřejnost

V roce 2022 ECB také navázala na svůj závazek vyplývající z přezkumu strategie měnové politiky ECB rozšířit dosah své komunikace a angažovanost mimo finanční trhy a odborníky a více se zaměřit na širší veřejnost. Na základě interního výzkumu, který ukázal, že většina Evropanů (79 %) slyší o ECB prostřednictvím televize, přičemž velmi důležitou úlohu hrají také rozhlas a další média obecného zájmu, se ECB v roce 2022 zaměřila na tato média. To se projevilo významným nárůstem přítomnosti členů Výkonné rady ECB v rozhlase a televizi (viz graf 11.2).

Graf 11.2

Zvýšení počtu televizních a rozhlasových vystoupení členů Výkonné rady ECB

(v % všech mediálních vystoupení)

Vzhledem k tomu, že zejména mladší lidé se ke zprávám stále více dostávají prostřednictvím digitálních kanálů, ECB také posílila svou přítomnost v online prostředí. Vylepšila své internetové stránky a rozšířila svou činnost na různých platformách sociálních médií, kde využívala nové formáty, což vedlo k trvalému růstu počtu sledujících.

S ohledem na výsledek přezkumu strategie se ECB rovněž zavázala, že z přímé komunikace a interakce s širší veřejností učiní strukturální část své komunikace – jinými slovy rozšíří svou jednosměrnou komunikaci tak, aby zahrnovala obousměrnou konverzaci. Z toho důvodu se z konceptu „ECB naslouchá“ vyvinul nový formát „ECB & You“ (ECB & vy). Jeho cílem je umožnit přímý dialog mezi nejvyššími představiteli ECB a veřejností. Usiluje o co nejširší dosah, například prostřednictvím vhodných televizních programů v zemích eurozóny. První akce tohoto druhu v nizozemském televizním pořadu „College Tour“ dala místním studentům příležitost živě komunikovat s prezidentkou Lagardeovou na různá témata, včetně inflace, digitálního eura, kryptoaktiv a kariérního poradenství.

Má-li ECB účinně oslovit širší veřejnost, musí hovořit s lidmi v jejich vlastních jazycích. Jediným způsobem, jak toho může dosáhnout, je vícejazyčný přístup ke komunikaci. Proto jsou významné sekce internetových stránek ECB k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU, od roku 2022 včetně irštiny.

Poskytování přístupu k dokumentům je klíčovou součástí politiky transparentnosti ECB. ECB v roce 2022 zahájila několik iniciativ zaměřených na usnadnění předkládání a vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům ECB. V neposlední řadě ECB v návaznosti na politiky a postupy navržené evropským veřejným ochráncem práv za účelem uplatňování práva veřejnosti na přístup k dokumentům rozšířila informace dostupné na své internetové stránce s přístupem k dokumentům tím, že zveřejnila svůj plán jejich ukládání a uchovávání, jakož i souhrnné informace o žádostech veřejnosti o přístup obdržených v předchozím roce. Pokud jde o doporučení týkající se zaznamenávání textových a okamžitých zpráv zaslaných/přijímaných zaměstnanci v rámci jejich profesní činnosti, připravila ECB pokyny pro zaměstnance ohledně přísně omezeného používání a povinného zaznamenávání textových a okamžitých zpráv vyměňovaných pro pracovní účely.

Pokud jde o vyřizování žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv neshledal žádná pochybení.

Pro snazší vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům ECB v rámci ECB, Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu vytvořila kancelář pro compliance, správu a řízení portál o transparentnosti a přístupu k dokumentům, který je přístupný zaměstnancům ECB, národních centrálních bank a vnitrostátních příslušných orgánů. Poskytuje snadný přístup k právnímu rámci a postupům, které je třeba dodržovat, jakož i k informacím o minulých případech. Zvyšuje rovněž povědomí o vývoji transparentnosti na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.

V roce 2022 ECB odpověděla na přibližně 10 400 dotazů evropských občanů, což je o 7 % více než v roce 2021. Občané si vyžádali informace nebo se vyjadřovali k široké škále témat, včetně inflace, úrokových sazeb, války na Ukrajině, změny klimatu, eura a směnných kurzů.

11.4 Posilujeme postavení svých zaměstnanců, aby mohli co nejlépe pracovat pro Evropu

Po více než dvou letech práce převážně na dálku se zaměstnanci ECB v roce 2022 postupně vrátili do kanceláře a začali se připravovat na nový způsob práce. Abychom je během tohoto období podpořili, vypracovali a upravili jsme politiky a iniciativy v oblasti lidských zdrojů. Nadále jsme prováděli krátká šetření zaměřená na spokojenost, sounáležitost a počáteční zkušenosti našich zaměstnanců s hybridním pracovním režimem. Během přechodu na hybridní pracovní model jsme také zvýšili své úsilí v oblasti rozmanitosti a začleňování ve snaze vytvořit pracoviště, kde se všichni cítí bezpečně a dostává se jim uznání a respektu.

Postupný návrat do kanceláře

V květnu 2022 začala přechodná fáze, během které se zaměstnanci ECB postupně vraceli do kanceláře s tím, že fyzicky přítomni měli být nejméně osm dnů měsíčně. Souběžně s tím jsme spustili pilotní projekt hybridního pracovního modelu, abychom shromáždili počáteční zkušenosti s hybridním pracovním režimem. Zapojilo se do něj zhruba 1 400 zaměstnanců ze šesti organizačních složek. Výsledky pilotního projektu spolu se zpětnou vazbou, kterou zaměstnanci ECB poskytovali různými cestami, rozsáhlým srovnáváním a několika koly konzultací se zástupci zaměstnanců se promítly do nových pravidel ECB pro distanční výkon práce. Tato nová pravidla, která vstoupila v platnost 1. ledna 2023, v porovnání s jinými organizacemi vynikají svou celkovou flexibilitou a umožňují zaměstnancům ECB pracovat na dálku až 110 dní ročně (přibližně 50 % jejich pracovní doby).

Abychom získali přehled o spokojenosti, produktivitě, sounáležitosti a počátečních zkušenostech našich zaměstnanců s hybridním pracovním režimem, nadále jsme prováděli krátká šetření, do kterých se zapojilo přibližně 60 % zaměstnanců. Spokojenost našich zaměstnanců v první polovině roku dál rostla, ale ke konci roku se navzdory zvýšenému pocitu sounáležitosti po návratu do kanceláře snížila. Z našeho posledního krátkého šetření vyplývá, že se naši zaměstnanci cítí dobře připraveni na práci v hybridním režimu, že 83 % z nich je hrdých na to, že pracují pro ECB, a že 72 % z nich by ECB doporučilo jako skvělé pracoviště.

Vzdělávání a rozvoj

V roce 2022 jsme nabízeli vzdělávací iniciativy s cílem urychlit digitální transformaci naší činnosti, připravit své zaměstnance na hybridní způsob práce a podporovat jejich profesní rozvoj. Spustili jsme například vzdělávací portfolio digitální zručnosti, které zahrnovalo speciální lekce a e-learningové kurzy pro vedoucí zaměstnance a všechny zaměstnance, a znovu jsme zahájili program rozvoje kompetencí vedoucích zaměstnanců. Umožnili jsme svým zaměstnancům přístup ke vzdělávacím materiálům Evropské komise a dalších orgánů EU, jakož i ke kurzům LinkedIn Learning prostřednictvím vzdělávacího portálu Komise EU Learn a zároveň jsme spustili svou novou virtuální vzdělávací platformu EUREKA („European Expertise & Knowledge Academy”). EUREKA podporuje sdílení znalostí a spolupráci. Rovněž shromažďuje příležitosti ke vzdělávání a mobilitě v rámci ECB na jednom místě. Od roku 2023 bude zahrnovat také možnosti vzdělávání a mobility napříč ostatními institucemi ESCB a SSM.

Mobilitu využíváme, abychom podpořili všestrannost a oslovili talenty s novým pohledem. To se ukázalo jako užitečné během pandemie, kdy jsme v reakci na naléhavé provozní potřeby v rámci mobility vyslali zaměstnance ECB do jejich bývalých organizačních složek. V roce 2022 se mobilita zaměstnanců ECB napříč organizačními složkami mírně snížila na 4,3 % (v porovnání se 4,5 % v roce 2021). Mobilita v rámci ESCB a SSM se však zvýšila díky dvěma souvisejícím iniciativám: znovu spuštěnému Schumanovu programu a novému pilotnímu programu Celosystémové virtuální týmy, který zaměstnancům ECB i zaměstnancům ostatních institucí ESCB a SSM umožňuje pracovat na zajímavých projektech na dálku (tabulka 11.1).

Tabulka 11.1

Projekty mobility

ECB po invazi Ruska na Ukrajinu přijala několik opatření na podporu ukrajinských státních příslušníků. Spustili jsme program stáží pro ukrajinské absolventy a nabízeli jsme krátkodobé smlouvy ukrajinským odborníkům. V září 2022 jsme přivítali 15 ukrajinských stážistů a dva zaměstnance s krátkodobou pracovní smlouvou. Rovněž jsme zajistili, aby naši poskytovatelé služeb péče o děti a ubytování byli k dispozici ukrajinským uprchlíkům. Kromě toho pracujeme na nabídce pracovních příležitostí zaměstnancům Národní banky Ukrajiny.

Rozmanitost a začleňování

Aby ECB mohla přijímat co nejlepší rozhodnutí pro občany, jimž slouží, potřebuje mít rozmanitou základnu talentů. Za tímto účelem se ECB v roce 2022 zúčastnila několika pracovních veletrhů, například největšího evropského pracovního veletrhu pro osoby jiné barvy pleti než bílé, který pořádá ADAN (Afro Deutsches Akademiker Netzwerk), a přední evropské obchodní konference LGBTQ+ EUROUT. Také jsme úspěšně spustili pilotní projekt stáží pro uchazeče na autistickém spektru.

Nadále jsme sledovali pokrok při plnění našich cílů pro zastoupení žen a mužů pro období 2020–2026 prostřednictvím vylepšených ukazatelů výsledků v oblasti rovnosti žen a mužů. V roce 2022 ECB splnila svůj cíl zaměstnat a povýšit ženy v alespoň 50 % případů na úrovni vedoucích zaměstnanců (vedení celkem a vrcholové vedení). O 10 až 6 procentních bodů však nedosáhla svých cílů na úrovni vedoucích týmu, odborníků a analytiků. Co se týče celkového podílu žen v příslušných platových třídách, cíle pro rok 2022 se podařilo splnit na nejvyšší úrovni vedoucích zaměstnanců (vedení a vrcholové vedení) a analytiků. Cíle však nebyly splněny na úrovni vedoucích týmu o 2 procentní body a na úrovni odborníků o 1 procentní bod (tabulka 11.2). Své úsilí o vyvážené zastoupení žen a mužů budeme i nadále zvyšovat.

Tabulka 11.2

Cíle pro nábor a podíl zaměstnankyň v roce 2022

Zavedli jsme také další opatření zaměřená na průnik genderových otázek s dalšími aspekty rozmanitosti, jako je věk, etnický původ a zdravotní postižení. Jedním z těchto opatření bylo spuštění našeho přepracovaného stipendia ECB pro ženy.

V ECB se snažíme vytvořit organizační kulturu, v níž mají všichni zaměstnanci pocit, že jsou respektováni a součástí týmu, a v níž vítáme a oceňujeme rozdílný původ, zkušenosti a schopnosti. Abychom takové kultury dosáhli a spolupracovali v této oblasti se svými zaměstnanci, pokračovali jsme v roce 2022 v zavádění našeho programu začleňování. Kromě poskytování školení a e-learningových kurzů jsme připravili několik seminářů zaměřených na inkluzivní chování v rámci týmů. Prezidentka Christine Lagardeová a guvernéři 28 národních centrálních bank a vnitrostátních příslušných orgánů dále podepsali chartu o rovnosti, rozmanitosti a začleňování s cílem pěstovat kulturu založenou na respektu, důstojnosti a začleňování v rámci ESCB a SSM.

Zaměstnanci ECB v číslech

11.5 Řešení náročných úkolů v oblasti životního prostředí a klimatu

ECB je odhodlána se v rámci svého mandátu podílet na boji proti změně klimatu a řešit s klimatem spojená rizika. V roce 2021 posílila ECB řízení své činnosti související s klimatem tím, že zřídila středisko pro změnu klimatu (CCC), které je přímo podřízeno prezidentce ECB a pravidelně poskytuje Výkonné radě aktuální informace o dosaženém pokroku a prioritách.

CCC navrhuje a řídí strategii ECB v oblasti klimatu a pokračuje v činnostech souvisejících s klimatem ve spolupráci s příslušnými interními i externími zainteresovanými stranami. Jako fórum pro koordinaci a výměnu informací slouží pravidelná setkání s pracovníky vyššího vedení ECB.

Klimatické aspekty jsou již součástí stávajících řídicích struktur ECB, například v relevantních případech při hodnocení klimatických rizik a v rámci operací měnové politiky, portfolií nevztahujících se k měnové politice, finanční stability a řízení operačních rizik. Dále se ECB v roce 2022 rozhodla přijmout interní systém opatření podporující začlenění cílů evropského právního rámce pro klima do jejích politik, projektů a činností a informovat o těchto opatřeních ve své výroční zprávě. V rámci Eurosystému bylo vytvořeno nové fórum pro změnu klimatu k prohloubení spolupráce při sdílení informací, budování kapacit a podpoře inovací v oblasti klimatu. Otázky politik související se změnou klimatu i nadále řeší příslušné výbory Eurosystému a ESCB.

Klimatický program ECB byl spuštěn v roce 2022 a stanovuje strategické cíle, priority a plán činnosti ECB v této oblasti. Řídí se třemi strategickými cíli. Zaprvé, ECB řídí a zmírňuje finanční rizika spojená se změnou klimatu a vyhodnocuje jejich hospodářské dopady. Zadruhé, podporuje řízený přechod na klimaticky neutrální ekonomiku opatřeními, jež jsou v rámci jejího mandátu. Zatřetí, sdílí odborné znalosti s cílem podpořit opatření mimo ECB. Klimatický program ECB bude pravidelně aktualizován o podrobné informace o činnostech podporujících dosažení strategických cílů v šesti prioritních oblastech, jak je znázorněno na obrázku 11.1.

Obrázek 11.1

Strategické cíle klimatického programu ECB

Prioritní oblasti činnosti související se změnou klimatu

V roce 2022 podnikla ECB další kroky k začlenění změny klimatu do svých aktivit v rámci svého mandátu a s ohledem na dané úkoly.

Prostřednictvím své analytické činnosti ECB nadále posuzovala makroekonomický dopad změny klimatu a politik jeho zmírňování na inflaci a reálnou ekonomiku. Makroekonomické projekce pro eurozónu z prosince 2022 sestavené odborníky Eurosystému zahrnovaly hodnocení makroekonomického dopadu fiskálních opatření souvisejících se změnou klimatu, jako jsou například energetické daně, na hospodářský růst a inflaci. Hlavní výsledky byly zveřejněny v Ekonomickém bulletinu. Analytické práce se zaměřily mimo jiné na hodnocení vlivu extrémních povětrnostních jevů na inflaci. Dále ECB pokročila v začleňování otázek změny klimatu do souboru nástrojů makroekonomického modelování.

Eurosystém vypracoval klimatické statistické ukazatele včetně experimentálních ukazatelů pro udržitelné finanční nástroje a analytických ukazatelů týkajících se expozic finančních institucí vůči fyzickému riziku a uhlíkové stopě jejich portfolií. Tyto ukazatele budou dále rozvíjeny. V této souvislosti se Eurosystém zaměřuje také na zlepšení dostupnosti a kvality údajů o klimatu, například hodnocením a začleněním veřejných zdrojů dat pro účely analýzy přechodných a fyzických rizik a zadáváním zakázek na komerční údaje s cílem odstranit stávající mezery v údajích.

S cílem zlepšit hodnocení finančních rizik souvisejících s klimatem provedl Eurosystém v roce 2022 první klimatický zátěžový test několika finančních expozic ve své rozvaze. Hlavní výsledky týkající se portfolia podnikových dluhopisů byly zveřejněny ve finančních informacích Eurosystému souvisejících s klimatem v březnu 2023. Pro účely zajištění v rámci Eurosystému vypracoval Eurosystém také společné minimální standardy pro začlenění rizik změny klimatu do interních ratingových systémů národních centrálních bank. Tyto standardy vstoupí v platnost do konce roku 2024. Analýza ECB také poskytla další důkazy o systémové povaze klimatických rizik a zdůvodnila úpravu stávajících nástrojů makroobezřetnostní politiky za účelem zmírnění těchto rizik pro finanční systém.^[73]

Klimatická a environmentální rizika jsou dále začleňována do bankovního dohledu ECB a jsou označena za prioritu dohledu na období 2023–2025. Informace o klíčových opatřeních přijatých v roce 2022 jsou uvedeny ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu.

Eurosystém přijal další kroky v začleňování aspektů změny klimatu do operací své měnové politiky. Od října 2022 začal Eurosystém dekarbonizovat podnikové dluhopisy ve svých měnověpolitických portfoliích příklonem k emitentům s lepší klimatickou výkonností, měřenou dosavadními emisemi, ambiciózností plánů na jejich snížení a kvalitou výkaznictví.

Dále se Eurosystém ve svém rámci zajištění rozhodl omezit podíl aktiv emitovaných nefinančními podniky s vysokou uhlíkovou stopou, která mohou protistrany při výpůjčkách od Eurosystému poskytnout jako zajištění. Omezení bude zavedeno do konce roku 2024 za předpokladu, že budou splněny nezbytné technické předpoklady. V prosinci 2022 ECB zvážila také klimatická rizika při svých pravidelných přezkumech srážek při ocenění uplatňovaných na podnikové dluhopisy, které byly poprvé použity jako zajištění. Přezkum opatření ke kontrole rizik v roce 2022 nenalezl důkazy, které by vyžadovaly změny v harmonogramu srážek na základě klimatických aspektů, neboť aktualizovaný harmonogram srážek již dostatečně chrání proti finančním rizikům souvisejícím s klimatem. Mezi další opatření v rámci zajištění patří zavedení požadavků na způsobilost týkajících se zveřejňování informací, které by měly platit od roku 2026 pro subjekty, na něž se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, a výše uvedené zlepšení hodnocení rizik.

V oblasti politiky EU, mezinárodní politiky a finanční regulace se ECB aktivně účastnila diskusí o udržitelných financích v příslušných fórech, včetně G7, G20, Rady pro finanční stabilitu, Basilejského výboru pro bankovní dohled, Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zelenější finanční systém (NGFS), Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG). ECB tak usiluje o další pokrok v regulatorním rámci s cílem řešit změnu klimatu, zlepšit analýzu klimatických rizik a klimatické scénáře, působit jako katalyzátor pro lepší vykazování z jejího pohledu, zaplnit mezery v údajích a v konečném důsledku pomoci rozšířit soukromé a veřejné udržitelné finance. Příkladem činnosti ECB v oblasti udržitelných financí a právních předpisů EU v oblasti klimatu je stanovisko k navrhovanému přepracovanému znění směrnice o energetické náročnosti budov a její příspěvek k vývoji evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti v úloze pozorovatele v Radě pro podávání zpráv o udržitelnosti v rámci EFRAG. Na mezinárodní úrovni ECB v současné době předsedá také pracovní skupině pro koncepci a analýzu scénářů a expertní síti pro právní otázky NGFS.

Ve svém environmentálním prohlášení z roku 2022 ECB uvedla, jak hodlá sladit své provozní činnosti s cíli Pařížské dohody. Plán se zaměřuje na snížení dopadů na životní prostředí souvisejících s cestováním a konferencemi a na spolupráci s dodavateli prostřednictvím nástrojů nabízených udržitelnými postupy zadávání veřejných zakázek. Účelem je řízení dopadů v celém výrobním a dodavatelském řetězci. Pokroku bylo dosaženo také v hodnocení potenciálních dopadů druhé série eurobankovek na životní prostředí v průběhu jejich životního cyklu. Na základě dostupných informací byl zahájen výzkum a zavedena opatření s cílem minimalizovat dopad eurobankovek na životní prostředí. Patří k nim používání udržitelné bavlny pro bankovkový papír, prodloužení životnosti bankovek v oběhu a používání udržitelnějších způsobů likvidace použitých bankovek.

Pokud jde o zvýšenou transparentnost, ECB a Eurosystém zveřejnily v březnu 2023 své první finanční informace související se změnou klimatu o portfoliích ECB a národních centrálních bank Eurosystému v eurech nevztahujících se k měnové politice a portfoliích podnikových dluhopisů Eurosystému pro účely měnové politiky. Zpráva ECB o portfoliích nevztahujících se k měnové politice vysvětluje investiční strategii ECB a nastiňuje pokrok dosažený v oblasti dekarbonizace jejích vlastních zdrojů a portfolií penzijních fondů zaměstnanců.

12 Seznamte se s našimi lidmi

Změna zaměstnání v rámci ECB nebo dočasná práce v jiné centrální bance či partnerské instituci se stala nedílnou součástí profesního a osobního rozvoje kolegů v rámci Eurosystému a Evropského systému centrálních bank. Tyto příležitosti v oblasti pracovní mobility jsou pro zaměstnance skvělým nástrojem k rozšíření jejich vědomostí a dovedností a zároveň jim umožňují přispět svými specifickými odbornými znalostmi k důležitým projektům s evropským dopadem.

Následující příklady poskytují náhled na širokou paletu úkolů, se kterými se naši kolegové mohou setkat prostřednictvím různých forem mobility.

Elena Bobeicová, hlavní ekonomka, Generální ředitelství pro ekonomii

Po dočasném zařazení na Generální ředitelství (GŘ) pro sekretariát v rámci programu interní mobility ECB jsem se v roce 2022 vrátila na GŘ pro ekonomii, abych realizovala náročný projekt. Byla jsem pověřena úkolem spoluvedoucí skupiny odborníků z ECB a národních centrálních bank, která měla zkoumat otázky spojené s prognózováním nákladů na vlastnické bydlení.

Zajímavé je, že stávající ukazatel inflace zahrnuje náklady majitelů rezidenčních nemovitostí na služby spojené s vlastnictvím, údržbou a bydlením ve vlastní nemovitosti pouze částečně, i když tyto náklady představují klíčové položky výdajů. Budoucí zahrnutí těchto nákladů do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) je víceletým projektem spadajícím do působnosti Evropského statistického systému, zatímco prognózování inflace a jejích složek je jedním z hlavních úkolů centrální banky.

Vzhledem k tomu, že jsem dříve pracovala na různých aspektech prognózování inflace, jsem se zajímala o porozumění náročným úkolům spojeným s prognózováním nákladů na vlastnické bydlení a o hledání způsobů, jak tyto problémy řešit. Mimořádně přínosná pro mě byla spolupráce s kolegy z národních centrálních bank. Na projektu jsme úzce spolupracovali a mohli jsme sdílet různé pohledy a informace o specifičnosti jednotlivých zemí. Vzhledem k různorodosti trhů s bydlením v eurozóně to bylo mimořádně užitečné. Získala jsem pocit, že se nám podařilo lépe porozumět nákladům spojeným s vlastnickým bydlením a potenciálnímu dopadu jejich zahrnutí do HICP z hlediska prognóz a sledování.

Daniel Gybas, vedoucí ekonom, sekretariát Sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro zelenější finanční systém (sekretariát NGFS)

I když je řešení změny klimatu náročný globální úkol, který vyžaduje globální opatření, centrální banky působí za velmi různorodých podmínek. Jako člen týmu GŘ pro tržní operace jsem se zapojil do prvotních úvah ECB o tom, jak začlenit změnu klimatu do jejího rámce měnové politiky. Zajímalo mě tak, jak tento náročný úkol řeší ostatní centrální banky působící v různorodých prostředích. Díky speciální iniciativě v oblasti pracovní mobility mezi národními centrálními bankami v EU (Schumanův program) jsem se mohl zapojit do činnosti sekretariátu NGFS (hostitelem je Banque de France), kde podporuji pracovní skupinu pro měnovou politiku. Mojí hlavní oblastí zájmu je ekologizace operací měnové politiky, která zahrnuje usnadnění výměn názorů mezi zkušenějšími centrálními bankami včetně ECB a centrálními bankami, jež zkoumají možnost přizpůsobení svých příslušných provozních rámců změně klimatu.

Díky tomuto velmi přínosnému úkolu jsem se mohl přímo seznámit s kroky a iniciativami centrálních bank a usnadnit sdílení znalostí a zkušeností napříč institucemi. Z osobního hlediska bylo přestěhování mé rodiny z Frankfurtu nad Mohanem do pařížské aglomerace náročné, ale vytvořilo také příležitosti pro osobní růst a dlouhodobé vzpomínky.

Stefano Pagnano, vedoucí odborník na provozní analýzu, generální ředitelství pro informační systémy

Svou kariéru v ECB jsem zahájil v odboru pro služby správy, řízení a transformace, kde jsem se podílel na řízení IT a digitální transformaci. Po několika letech jsem si uvědomil, že mám zájem o poznání ECB i z jiného úhlu pohledu a o uplatnění svých zkušeností v nových souvislostech. Díky příležitosti v rámci vnitřní pracovní mobility jsem se v roce 2022 připojil k odboru datových a analytických služeb GŘ pro informační systémy. Náš nový odbor pracuje na špičkových datových platformách a analytických aplikacích, které ECB pomáhají plnit její cíl stát se organizací založenou na datech.

V současné době pracuji na centralizované platformě pro shromažďování údajů nazvané CASPER, která v samoobslužném režimu a v krátkém časovém rámci automatizuje zasílání údajů do ECB z jakéhokoli místa na světě. Nyní platformu využívá k plnění svých zpravodajských povinností více než 3 000 uživatelů a 175 různých institucí.

V rámci své nové funkce se podílím na řízení projektů a provozní analýze. Společně s kolegy z GŘ pro statistiku neustále hledáme způsoby, jak naše služby zdokonalovat. Náš nový odbor například inicioval program společné správy dat. Jedná se o složitý projekt, jehož cílem je vybudovat pro všechny uživatele z ESCB a SSM platformu nové generace pro správu a analýzu dat. Před námi stojí mnoho náročných úkolů spojených s transformací, ale jednou z našich silných stránek je týmový duch a konstruktivní přístup!

Činnost v rámci pracovní mobility je odborně i osobně obohacující. Umožňuje mi rozšířit své kontakty a pracovat na inovativních úkolech ze dvou hledisek: přispívám k odlišné perspektivě díky pohledu „nováčka“ a zároveň přináším i své poznatky zkušeného odborníka.

Meri Sintonenová, ekonomka, generální ředitelství pro měnovou politiku

V rámci iniciativy v oblasti mobility pracovníků Eurosystému nazvané Schumanův program jsem se v roce 2022 stala na základě dočasného pracovního vyslání z finské centrální banky členkou odboru pro strategii měnové politiky ECB. Jako ekonomka s odbornými znalostmi v oblasti platebního styku se spolu s kolegy z různých organizačních složek ECB podílím na analýze dopadů digitálního eura na měnovou politiku. I když by digitální euro mohlo nabídnout širokou škálu výhod, mohlo by mít také dopady na měnovou politiku a finanční stabilitu v závislosti na tom, do jaké míry by se stalo náhradou za bankovní vklady.

Podílím se na projektu, jehož cílem je předvídat potenciální poptávku po digitálním euru v závislosti na jeho koncepčních prvcích. Výsledky tohoto výzkumu lze využít k posouzení dopadu zavedení digitálního eura na bankovní vklady domácností a stav hotovosti. Poznatky z této analýzy také osvětlují, jak různé volby návrhu ovlivňují poptávku po digitálním euru a jak se poptávka liší v závislosti na charakteristikách domácností v jednotlivých zemích eurozóny.

Toto pracovní přidělení mi dalo jedinečnou příležitost prohloubit své dovednosti, rozšířit síť kontaktů, lépe se seznámit s ECB a přispět k nesmírně zajímavému projektu. Je inspirativní, že tolik talentovaných lidí spolupracuje na společných cílech.

Roční účetní závěrka

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2022