Co jsou to nevyužité kapacity?

18. července 2018

Jako nevyužité kapacity se označuje objem zdrojů v ekonomice, které nejsou využívány. Odstavené stroje v továrně nebo lidé, kteří nemohou nalézt práci, jsou pro ekonoma nevyužitými kapacitami.

Důvodem existence nevyužitých kapacit je obvykle nedostatečná poptávka ve srovnání s tím, co je ekonomika schopna vyprodukovat. Ekonomové je proto chtějí sledovat, neboť mohou být důležitým signálem toho, co se v ekonomice děje.

Proč centrální banky sledují nevyužité kapacity?

Pokud je v ekonomice velké množství nevyužitých kapacit, často to znamená, že mnoho lidí hledá práci. Dokonce i v případě nastartování růstu ekonomiky pociťují výrobci v této fázi jen malý tlak na zvyšování mezd. To pak znamená, že nemusí kvůli pokrytí vyšších mzdových nákladů zvyšovat ceny svých produktů. V důsledku toho neexistuje riziko, že se inflace vymkne kontrole, což pro centrální banku může znamenat, že je možné držet úrokové sazby stabilní. Centrální banka může dokonce zvážit, zda ekonomice neposkytne stimul, např. snížením úrokových sazeb nebo využitím mimořádných opatření, aby zabránila tomu, že inflace na příliš dlouhou dobu klesne na příliš nízkou úroveň nebo že dokonce nastane deflace.

Po určité době však s růstem zaměstnanosti a vyšší produkcí podniků začnou nevyužité kapacity mizet. Ekonomika je blízko plnému využívání kapacit. Najednou je obtížné nalézt nové zaměstnance a výrobci musí zvýšit mzdy, chtějí-li si udržet ty stávající. Lze tak očekávat prudší růst cen. Pro centrální banku to znamená, že je pravděpodobně načase zvýšit úrokové sazby, aby zůstaly ceny stabilní.

Objem nevyužitých kapacit tedy vypovídá o stávajících a budoucích inflačních tlacích v ekonomice. Je jedním z faktorů, které mohou centrální bance pomoci činit měnověpolitická rozhodnutí o tom, kdy zvýšit, nebo snížit úrokové sazby. Správné načasování takového kroku má zásadní význam. Unáhlené zvýšení úrokových sazeb by mohlo podlomit hospodářské oživení, jejich zvýšení příliš pozdě by mohlo naopak vyústit ve vyšší inflaci.

Jak se nevyužité kapacity měří?

S měřením nevyužitých kapacit jsou spojeny nemalé výzvy, což je jeden z důvodů, proč je tento pojem často předmětem hospodářských diskusí. K měření nevyužitých kapacit ekonomové často využívají mezeru výstupu, která představuje rozdíl mezi tím, co ekonomika skutečně produkuje (skutečným výstupem), a tím, co je schopna produkovat (potenciálním výstupem). Měřítkem skutečného výstupu je hrubý domácí produkt. Potenciální výstup je pojem, kterým je míněn objem zboží a služeb, jež je ekonomika schopna udržitelným způsobem produkovat, když jsou efektivně využívány její zdroje, např. pracovní síla, zařízení, infrastruktura a technologie.

Skutečný výstup může být nižší nebo vyšší než výstup potenciální. Pokud je nižší, hovoří ekonomové o záporné mezeře výstupu. Ta existuje, když jsou v ekonomice volné, nevyužité kapacity. Pokud je skutečný výstup vyšší než výstup potenciální, v ekonomii se tomu říká kladná mezera výstupu. Ta existuje, když je poptávka velmi vysoká a hospodářství funguje na vyšší úrovni, než je dlouhodobě udržitelné.

Jelikož je potenciální výstup teoretickým pojmem, nelze jej přímo měřit a k jeho odhadu používají odborníci různé metodiky. Docházejí proto k rozdílným výsledkům. A aby to bylo ještě složitější, odhady potenciálního produktu jsou často nejméně jisté pro období, které zajímá centrální bankéře nejvíc: pro nedávnou minulost a přítomnost. Nevyužité kapacity a mezera výstupu proto zůstávají téměř neustále tématem hospodářských diskusí.