Proč jsou stabilní ceny důležité?

8. května 2017 (aktualizováno 25. srpna 2021)

Udržování stabilních cen je tím nejlepším způsobem, jakým se mohou centrální banky podílet na zlepšování kvality života obyvatel

Udržování stabilních cen je hlavním úkolem ECB. Takto se mohou centrální banky nejlépe podílet na zlepšování kvality života obyvatel.

Stabilními cenami se rozumí takové ceny, které výrazně nerostou (inflace) a ani dlouhodobě neklesají (deflace). Dlouhá období nadměrné inflace nebo deflace mají nepříznivé účinky na hospodářství. Naproti tomu stabilní ceny pomáhají zajistit rozvoj ekonomiky, zabezpečit pracovní místa a dát vám pocit jistoty, že peníze ve vaší peněžence budou mít zítra přibližně stejnou hodnotu jako dnes.

Co je špatného na vysoké inflaci?

Vysoká inflace může vést ke spirále zvyšování cen. Dojde tak k omezení vaší kupní síly, což znamená, že si za své peníze budete moci pořídit méně.

Jestliže ceny mnoha produktů, které kupujete, rostou, ztrácíte kupní sílu. Jinými slovy, za peníze, které máte – za svůj příjem a úspory –, si toho nemůžete koupit tolik jako dříve. To může vést k nekontrolovanému zvyšování cen.

Jestliže totiž všechno zdražuje, můžete požádat svého zaměstnavatele o zvýšení platu. Váš zaměstnavatel může reagovat zvýšením podnikových cen, aby byl schopen financovat požadované zvýšení platu zaměstnanců. Dojde-li k tomu v mnoha společnostech, ceny mnoha produktů dále porostou a spirála se roztáčí.

V důsledku toho můžete vy i podniky obtížněji plánovat úspory a investice. Lidé mohou ztratit důvěru v měnu, jelikož rychle pozbývá hodnoty. To je jen několik příkladů nepříznivých vedlejších účinků vysoké míry inflace.

Co je špatného na dlouhotrvající deflaci?

Dlouhodobá deflace může vést ke spirále snižování cen. To může mít negativní dopad na podniky, jednotlivce i veřejné výdaje.

Třebaže se vám jako spotřebiteli mohou klesající ceny zamlouvat, soustavný a plošný pokles cen v ekonomice, jehož příčinou není zlepšování produkce, znamená potíže, protože může vést ke spirále snižování cen.

Například jestliže si vyhlédnete novou pohovku, ale víte, že cena klesne, pokud s nákupem ještě chvíli počkáte, pravděpodobně budete jen čekat. Zachová-li se tak každý, začnou podniky strádat, jelikož své výrobky nedokáží prodat. Možná budou muset z důvodu klesající poptávky snížit nebo zmrazit mzdy, či dokonce snížit počty zaměstnanců, což povede ke zvýšení nezaměstnanosti.

Nepříznivé dopady deflace pocítí každý

Hospodářství začne zpomalovat, jelikož spotřebitelé a podniky omezí výdaje a investice. Také by pro vás mohlo být obtížnější splácet případné dluhy, například hypotéku, která se nesníží, i když vám klesne příjem.

Totéž platí pro veřejné finance. S poklesem příjmů a výdajů se sníží daňové příjmy, ale stále bude nutné splácet státní dluh. V důsledku toho by mohlo být zapotřebí omezit veřejné výdaje například na infrastrukturu a zdravotnictví. Nepříznivé dopady deflace tedy pocítí každý.

Cenová stabilita v číslech

Naším úkolem, který stanoví Smlouva o fungování Evropské unie a pro který ECB vymezila kvantitativní definici, je udržovat stabilní ceny. Usilujeme o roční míru inflace měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) ve výši 2 % ve střednědobém horizontu. Náš závazek k tomuto inflačnímu cíli je symetrický. To znamená, že příliš nízkou inflaci vnímáme stejně negativně jako příliš vysokou inflaci. Obě jsou stejně nežádoucí.

Tento cíl je jasný a předvídatelný. Pomáhá vám lépe plánovat do budoucna, neboť víte, jak moc se ceny v eurozóně mohou v průměru měnit. To nám zase pomáhá udržet ceny stabilní.

Cíl cenové stability sledovaný ECB se týká inflace v eurozóně jako celku. ECB zaujímá střednědobé hledisko: uvažuje míru inflace v čase a nezaměřuje se na krátkodobé výkyvy nahoru a dolů, protože ty se časem vyrovnají.

Proč 2 %?

Proč ECB usiluje o inflaci výši 2 % ve střednědobém horizontu, a ne třeba o 0 % nebo 1 %? Je pro to řada důvodů:

Náš cíl je jasný a předvídatelný. Dává vám představu o tom, jak se ceny pravděpodobně změní.

Aby existovala bezpečnostní rezerva na pokrytí potenciálního rizika deflace.

Aby zůstal prostor pro rozdíly v inflaci v jednotlivých zemích eurozóny.

Více dopodrobna:

Jasný cíl

Náš inflační cíl ve výši 2 % je jasný údaj, který je snadno srozumitelný. Je také transparentní a usnadňuje lidem předvídat, jak se ceny v průběhu času změní.

Lidé využívají svá očekávání ohledně inflace k rozhodování o výdajích, půjčkách a investicích. Jasný střednědobý cíl znamená, že očekávání lidí mohou být přesná, což celkově podporuje stabilní ceny.

Bezpečnostní rezerva

Inflace ve výši 2 % poskytuje bezpečnostní rezervu na pokrytí potenciálních rizik deflace. V případě deflace narazí obvyklé měnověpolitické nástroje (tj. změny základních úrokových sazeb) na své limity. Nastane okamžik, kdy již nemá smysl, aby centrální banka příliš snižovala sazby. Kromě toho i kontrolovaná inflace v čase kolísá kolem průměrné hodnoty. Začleněním rezervy nad nulovou úrovní se tak centrální banka bude muset méně často uchylovat k jiným opatřením, jako jsou nákupy aktiv známé také jako kvantitativní uvolňování nebo dlouhodobější refinanční operace, zkráceně TLTRO.

Rozdíly mezi zeměmi eurozóny

ECB udržuje cenovou stabilitu pro eurozónu jako celek. Zaměření na inflaci ve výši 2 % ponechává prostor pro rozdílnou míru inflace v jednotlivých zemích eurozóny, která by se v ideálním případě měla časem vyrovnat. Cíl nad nulovou úrovní pomáhá zabránit nadměrně nízké, nebo dokonce záporné míře inflace v některých zemích či regionech, která by mohla působit jako protiváha vyšší míry inflace v jiných zemích.

Aktualizace proběhla v srpnu 2021, aby odrážela výsledek přezkumu strategie v letech 2020–2021.