Odpověď na podněty poskytnuté Evropským parlamentem jako součást jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2023

Tato odpověď je reakcí na otázky a požadavky vznesené Evropským parlamentem v jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2023 ze dne 11. února 2025.^[1] Je zveřejňována u příležitosti předložení výroční zprávy ECB za rok 2024 Evropskému parlamentu. Vysvětluje politiku ECB související s otázkami, jichž se usnesení týkalo, a je strukturována podle témat.^[2] ECB tyto odpovědi na podněty v návaznosti na návrh Evropského parlamentu zveřejňuje od roku 2016.

1 Měnová politika a ekonomický vývoj

1.1 Měnová politika a inflace

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby se vyhnula příliš rychlému snižování úrokových sazeb. Vyjadřuje politování nad tím, že jádrová inflace v prosinci 2024 činila v eurozóně 2,7 %, přičemž pouze tři země vykázaly v té době míru pod 2 %. Vyjadřuje znepokojení nad možností, že by se vyšší jádrová inflace promítla do vyšší úrovně celkové inflace. [odstavce 9, 10 a 16]

ECB je odhodlána zajistit udržitelnou stabilizaci celkové inflace na svém 2% střednědobém cíli. Její restriktivní měnověpolitická opatření přispěla k tomu, že se celková inflace udržitelným způsobem navrátila k 2% střednědobému cíli, což se promítlo do nedávných makroekonomických projekcí našich odborníků pro eurozónu. Jádrová inflace – celková inflace bez započtení cen energií a potravin – se z únorové hodnoty 2,6 % v březnu 2025 mírně snížila na 2,4 %. Celkový dezinflační proces s sebou nese vzájemně se posilující vývoj celkové i jádrové inflace. Nižší celková inflace snižuje potřebu lidí kompenzovat inflaci, a tím pomáhá zmírnit růst mezd. Snižuje také nutnost přeceňování položek. S poklesem celkové inflace se zmírní jádrová inflace, což následně přispěje k dalšímu snížení celkové inflace. Ke konvergenci směrem k cíli navíc přispěje pokračující dopad předchozího zpřísňování měnové politiky do spotřebitelských cen a dlouhodobější inflační očekávání, která zůstávají pevně ukotvena blízko cíle. Obzvlášť za současné situace charakterizované rostoucí nejistotou bude Rada guvernérů odpovídající nastavení měnové politiky určovat vždy pouze na příslušném zasedání a na základě aktuálních údajů. Zejména rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z jejího hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Rada guvernérů se tedy předem nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb. Při stanovování základních úrokových sazeb bude muset nalézt rovnováhu mezi rizikem příliš rychlého snižování sazeb, které by mohlo zvýšit inflaci, a rizikem příliš pomalého uvolňování, což by zbytečně utlumilo ekonomickou aktivitu a zaměstnanost a mohlo by vést k příliš nízké inflaci.

Graf 1

Vývoj celkové a jádrové inflace

(meziroční změny v %)

1.2 Vliv inflace a měnové politiky na různá odvětví

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby posoudila dopad změn úrokových sazeb na různá hospodářská odvětví, mimo jiné na kapitálově náročná odvětví. [odstavec 10]

ECB pozorně sleduje a analyzuje vývoj v různých sektorech včetně trhu práce, aby měla lepší přehled o tom, jak její měnová politika ovlivňuje výdaje domácností a investiční rozhodnutí firem, a tím i inflaci. Analýza ECB například ukazuje, že opatření měnové politiky mají větší dopad na sektor zpracovatelského průmyslu než na sektor služeb.^[3] Sledování vývoje v jednotlivých sektorech je důležité zejména při hodnocení nastavení měnové politiky, neboť také v hospodářském cyklu obvykle aktivita ve službách zaostává za zpracovatelským průmyslem. Vysoké úrokové sazby měly tlumící vliv na ekonomiku, zejména na soukromé investice. Zachování cenové stability ve střednědobém horizontu však zůstává nejúčinnějším způsobem, jak může měnová politika podporovat stabilní makroekonomické prostředí, které napomáhá investicím. Cenová stabilita má zásadní význam pro jakýkoli druh fixních investic, neboť podnikům poskytuje větší jistotu, že jim náklady v průběhu času neporostou nadměrně.

1.3 Nástroje ECB pro tvorbu prognóz

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby nadále přezkoumávala a zlepšovala své modely, aby bylo možné lépe rozlišovat mezi tím, zda zdroje inflace vycházejí z poptávky, nebo z nabídky. [odstavec 19]

ECB neustále reviduje a aktualizuje své modely, a to i proto, aby lépe zohledňovala nabídkové a poptávkové faktory. Žádný model nemůže zohledňovat všechny možné ekonomické faktory a transmisní kanály. ECB proto zaujala přístup založený na „souboru modelů“.^[4] S tím, jak se neustále vyvíjejí ekonomické struktury a zdroje ekonomických výkyvů se mění, ECB své modely pravidelně přezkoumává, zlepšuje a vyvíjí nové. ECB například neustále vylepšuje své nástroje modelování, aby mohla lépe posuzovat dopady klimatických rizik, geopolitického napětí nebo technologického vývoje, jako je využívání umělé inteligence, a to jak na straně poptávky, tak nabídky.^[5] Bez ohledu na toto úsilí vykazují prognózy vzhledem k bezprecedentnímu charakteru šoků v ekonomice v posledních letech nevyhnutelné a časté chyby napříč jednotlivými institucemi. V poslední době se však počet chyb v prognózách výrazně snížil. Nedávné zkušenosti nicméně vedly k úvahám o vhodnosti používaných nástrojů a zejména o tom, jak lépe posoudit způsob, jakým faktory nabídky a poptávky ovlivňují inflaci, což se stalo klíčovou otázkou v debatě o měnové politice. V probíhajícím strategickém hodnocení ECB tak hraje jednu z nejdůležitějších úloh analýza zdrojů inflace na straně nabídky a poptávky. Hodnocení se bude také zabývat širšími vylepšeními modelového a prognostického rámce ECB, která byla provedena, a tím, jak by bylo možné jej dále zlepšit.

1.4 Rozvaha ECB a její nákupy aktiv

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby i nadále sledovala postupné snižování své rozvahy, včetně jeho dopadů na hospodářství eurozóny. Vyzývá ECB, aby se podělila o informace ohledně dopadu svých programů nákupu aktiv na fungování finančních trhů, včetně jejich dopadů na penzijní fondy a pojišťovny. [odstavec 23]

Objem rozvahy Eurosystému nadále klesá. Tento vývoj odráží skutečnost, že portfolia programu nákupu aktiv a nouzového pandemického programu nákupu aktiv se přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšují, neboť Eurosystém již dále nereinvestuje jistiny ze splatných cenných papírů. Do konce roku 2024 banky navíc v plném rozsahu splatily částky vypůjčené v rámci cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO), čímž uzavřely tuto část procesu návratu rozvahy k normálu. Pokles portfolií APP a PEPP trh absorboval hladce, nedošlo k žádnému narušení a banky TLTRO nahradily zdroji tržního financování. Vzhledem k tomu, že Eurosystém postupně snižoval objem cenných papírů, ostatní investoři včetně domácností, bank, penzijních fondů a pojišťoven postupně svou držbu zvyšovali. ECB pravidelně sdílí informace o svých nákupech aktiv a spolupracuje se zainteresovanými stranami.^[6] Patří sem diskuse s účastníky trhu a zveřejňování statistiky držby cenných papírů. ECB navíc značně zintenzivnila zveřejňování analýz fungování finančních trhů a zejména dopadu návratu své rozvahy k normálu.^[7] Bude nadále sledovat dopady, které bude návrat rozvahy k normálu mít na fungování finančních trhů a na ekonomiku. Projekce odborníků ECB/Eurosystému berou v úvahu širokou škálu cen na finančních trzích včetně těch, které by mohly být poklesem rozvahy ovlivněny.

Graf 2

Rozvaha Eurosystému: skutečnost a projekce

(v bil. EUR)

1.5 Transmise měnové politiky

Ve svém usnesení Evropský parlament žádá ECB, aby se zabývala úrokovými platbami z rezerv držených bankami. [odstavec 22]

Transmise měnové politiky se opírá o schopnost ECB efektivně řídit krátkodobé sazby peněžního trhu. Jedná se o první krok v transmisním řetězci, který v konečném důsledku určuje úrokové sazby pro podniky a domácnosti, ovlivňuje jejich investiční a výdajové rozhodnutí a umožňuje ECB dosáhnout jejího střednědobého inflačního cíle. Úročení vkladů, které banky drží u Eurosystému, je kotvou pro krátkodobé sazby peněžního trhu, což jim umožňuje řídit se zamýšleným nastavením měnové politiky. Pokud by tyto vklady nebyly úročeny, pak by krátkodobé sazby peněžního trhu mohly poklesnout až na nulu a znemožnily by ECB utvářet podmínky financování. Zároveň má ECB na paměti co největší efektivitu, včetně té nákladové, pokud jde o její úsilí o řízení sazeb peněžního trhu. Například v září 2023 Rada guvernérů stanovila úročení povinných minimálních rezerv bank, tj. podíl na rezervách, které musí držet u své národní centrální banky, na 0 %. Toto rozhodnutí zvýšilo účinnost měnové politiky snížením celkového objemu úroků, které je třeba platit z rezerv, a zároveň umožnilo ECB efektivně řídit sazby peněžního trhu. Se zvýšenou důvěrou, že se inflace udržitelným způsobem vrací směrem k cíli, ECB od svého maxima v září 2023 postupně snižovala sazbu vkladové facility celkem o 150 bazických bodů na 2,50 %, čímž snížila své úrokové platby bankám. Navíc přebytečné rezervy mají klesající tendenci vzhledem ke splácení částek vypůjčených bankami v rámci dlouhodobých úvěrových operací a ke snížení dluhopisového portfolia v důsledku toho, že Eurosystém již nereinvestuje splátky jistiny ze splatných dluhopisů.

1.6 Zahrnutí vlastnického bydlení do HICP

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá k urychlení plánu zahrnutí vlastnického bydlení do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), přičemž zdůrazňuje, že by to bylo žádoucí z důvodu reprezentativnosti i srovnatelnosti mezi zeměmi eurozóny. [odstavec 20]

Zahrnutí vlastnického bydlení do HICP s cílem posílit měření inflace zůstává pro ECB důležitým tématem. V rámci Evropského statistického systému dosud nebylo dosaženo dohody o nakládání s vlastnickým bydlením v souvislosti s HICP.^[8] Vzhledem k tomu, že Eurostat v současné době nepřipravuje experimentální indexy kombinující údaje o HICP a vlastnickém bydlení, namísto toho ECB interně vypočítává analytické indexy, které kombinují údaje o HICP s indexy cen nemovitostí obývaných vlastníky podle dvou odlišných přístupů, přístupu čisté akvizice a přístupu nájemní akvizice (imputované nájemné).^[9] ECB výrazně podporuje výzkumný program Evropského statistického systému, jehož cílem je prozkoumat tři alternativní přístupy k zahrnutí vlastnického bydlení do HICP, jakož i související koncepční a praktické aspekty, a doufá, že to povede k hmatatelným výsledkům.

2 Mandát ECB

2.1 Druhořadý cíl ECB

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby se při výkladu nebo plnění svého druhotného cíle držela svého mandátu. Vyzývá ECB, aby do své výroční zprávy začlenila zvláštní kapitolu, v níž vysvětlí, jak svůj vedlejší cíl interpretuje a provádí. Dále ECB vyzývá, aby přezkoumala své politiky s cílem zajistit, aby podporovaly konkurenceschopnost EU, aniž by byl ohrožen její prvořadý cíl. [odstavce 33, 34, 35 a 39]

ECB je především odhodlána sledovat svůj prvořadý cíl, kterým je udržování cenové stability. Aniž je dotčena cenová stabilita, bere Rada guvernérů ve svých měnověpolitických rozhodnutích v úvahu hlediska, která s druhořadým cílem souvisejí. Vyplývá to ze znění Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), která vyžaduje, aby ECB „podporovala obecné hospodářské politiky Unie s cílem přispět k dosažení cílů Unie“. Z tohoto důvodu o druhotném cíli výslovně pojednává strategie měnové politiky ECB. Při úpravě svých měnověpolitických nástrojů vybere Rada guvernérů za předpokladu, že dvě složení tohoto nástroje budou rovnocenně příznivé a nebudou na újmu cenové stabilitě, takové uspořádání, které nejlépe podporuje obecné hospodářské politiky EU související s růstem, zaměstnaností a sociálním začleňováním a chrání finanční stabilitu a pomáhá zmírňovat dopad změny klimatu s cílem přispět k cílům EU.

ECB informuje o svých měnověpolitických rozhodnutích a podkladových analýzách, které jsou relevantní pro druhořadý cíl, v jednotlivých kapitolách své výroční zprávy. Výroční zpráva ECB za rok 2023 obsahovala zvláštní box, který vysvětluje, jak je druhořadý cíl zohledňován při provádění měnové politiky ECB a jak ECB komunikuje o svých krocích týkajících se druhořadého cíle. Box ukazuje, kde ve výroční zprávě nalézt informace o měnověpolitických rozhodnutích a o podkladových analýzách souvisejících s druhořadým cílem. Ve výroční zprávě za rok 2024 jsou tyto informace i nadále začleněny do jednotlivých kapitol.

Jako příslušné orgány EU přijímají Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament opatření na podporu konkurenceschopnosti EU, která ECB podporuje. ECB již ve svých měnověpolitických rozhodnutích zohledňuje faktory související s růstem a konkurenceschopností a bude nadále zvažovat dopad politik a opatření EU v této oblasti. ECB zejména vítá sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 o Kompasu konkurenceschopnosti pro EU a nastíněných stěžejních opatřeních.^[10] ECB je připravena přispět k rozvoji legislativních iniciativ uvedených ve sdělení v rámci své poradní úlohy k právním předpisům EU podle čl. 127 odst. 4 SFEU. Kromě toho jsou pro posílení konkurenceschopnosti Evropy důležitými prvky probíhající iniciativy v rámci úkolů ECB založených na Smlouvě, zejména v oblasti plateb, jako je podpora inovací, integrace a odolnosti evropské poobchodní infrastruktury a příprava na případné zavedení digitálního eura.

2.2 Geopolitická hlediska

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby na období 2025–2030 vypracovala geopolitický plán, jenž umožní lépe chápat důsledky války a konfliktů pro cenovou stabilitu. [odstavce 19, 40 a 41]

Vzhledem k významu geopolitického vývoje pro ekonomickou aktivitu, inflaci a finanční stabilitu jej ECB aktivně sleduje a zohledňuje při svých měnověpolitických úvahách. Geopolitické napětí může být zdrojem ekonomických šoků a nejistoty a může mít značné dopady na cenovou stabilitu. ECB tak pravidelně doplňuje své standardní projekce o analýzy scénářů, aby vyhodnotila potenciální dopad hypotetických událostí, jako jsou války a konflikty, které nejsou součástí základních projekcí. Například v makroekonomických projekcích z prosince 2023 sestavených odborníky Eurosystému se analýza scénářů zabývala riziky extrémních ztrát oproti základním projekcím vyplývajícími z možné výrazné a dlouhotrvající eskalace konfliktu na Blízkém východě, včetně částečného uzavření Hormuzského průlivu. Rada guvernérů navíc vedle jiných faktorů zohledňuje geopolitický vývoj a rizika při přijímání měnověpolitických rozhodnutí, což se odráží v záznamech z jejích měnověpolitických zasedání. ECB také pečlivě sleduje implikace tohoto vývoje pro finanční stabilitu v eurozóně. Pravidelné aktuální informace o těchto rizicích jsou k dispozici v publikaci ECB Financial Stability Review. Důsledky geopolitického vývoje a rizika pro finanční stabilitu v eurozóně byly v roce 2024 podrobně posouzeny v květnovém i listopadovém vydání publikace Financial Stability Review. V neposlední řadě ECB v rámci svého probíhajícího hodnocení strategie měnové politiky vychází ze zkušeností získaných při reakci na šok cen energií v letech 2022–2023 vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Toto hodnocení zvýší připravenost ECB na budoucí nabídkové šoky, zejména ty, které jsou způsobeny geopolitickým vývojem. ECB bude o svých zjištěních informovat Evropský parlament a je připravena se se tomuto tématu dále věnovat.

3 Změna klimatu

3.1 Změna klimatu a inflace

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby dále posoudila, do jaké míry je její schopnost udržovat cenovou stabilitu dotčena změnou klimatu. [odstavec 36]

ECB provádí důkladnou analýzu, aby pochopila důsledky fyzického dopadu změny klimatu a ekologické transformace na inflaci a ekonomiku. Dopad extrémních klimatických jevů na hospodářství je složitý a mnohostranný. Častější a extrémnější klimatické jevy mohou ovlivnit úroveň hospodářské aktivity a inflace. Mohou vést ke kombinaci nabídkových a poptávkových šoků a následné volatilitě inflace a nejistotě. Výzkum ECB například ukazuje, že vyšší teploty by mohly vést k vyšším cenám potravin a mít různorodý vliv na růst cen služeb v jednotlivých ročních obdobích a zemích.^[11] V delším horizontu mohou mít zvýšená fyzická rizika také strukturální dopady na dlouhodobý růst a dlouhodobé úrokové sazby. ECB rovněž vypracovala modelové přístupy k analýze přenosu strategií dekarbonizace, jako jsou uhlíkové daně, systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a scénáře kombinace politik, a to prostřednictvím odvětví energetiky do národního produktu a inflace.^[12] Analýzy našich odborníků se používají jako podklad pro makroekonomické projekce a používají se jako scénáře kolem základní projekce. Například rozšířený program EU ETS byl výslovně zohledněn v projekcích z prosince 2024 a poukázal na poněkud vyšší inflaci na konci horizontu projekcí. Kromě toho ECB analyzovala potřeby financování, úlohu soukromého sektoru a podporu veřejného sektoru při mobilizaci zelených investic.^[13] Významné investice do přechodu na zelenou ekonomiku mohou mít také rozsáhlé hospodářské a finanční důsledky, které jsou relevantní pro měnovou politiku, s dopady například na inflační tlaky a volatilitu inflace, kapitálové a výrobní náklady a také na trhy práce. Odhadovaný celkový makroekonomický a finanční dopad závisí na předpokládaných měnověpolitických reakcích. I když strategie měnové politiky ECB má střednědobou orientaci, která jí umožňuje odhlédnout od krátkodobých odchylek inflace od jejího cíle, velké či neustávající šoky by mohly vést k trvalejším odchylkám, pokud by na ně ECB účinně nereagovala svojí měnovou politikou. ECB reagovala flexibilní a adaptivní měnovou politikou, aby udržela cenovou stabilitu, a v budoucnu bude tímto způsobem pokračovat, aby byla schopna překonávat neustále se vyvíjející překážky včetně těch, které vyplývají ze změny klimatu.

3.2 Změna klimatu a tržní neutralita

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby při provádění svých operací respektovala přístup tržní neutrality, přičemž konstatuje, že tržní neutralita je operačním nástrojem, nikoli právním požadavkem. [odstavec 37]

ECB dodržuje zásadu „otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umísťování zdrojů“, obsaženou ve Smlouvě.^[14] Jak je uvedeno v usnesení, tržní neutralita je operačním nástrojem, nikoli právním požadavkem. Tržní neutralita může pomoci zajistit, aby intervence ECB na trhu byly v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. ECB se však může oprávněně odchýlit od tržní neutrality, aby dosáhla svých cílů a byla v souladu se zásadami obsaženými ve Smlouvě. Patří sem řešení aspektů řízení rizik. Například v programech nákupu aktiv znamenalo uplatňování kritérií způsobilosti, jako jsou minimální požadavky na úvěrovou kvalitu při nákupech aktiv, že objemy dluhopisů v držení ECB nebyly nutně úměrné k tržní kapitalizaci. V rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru a nouzového pandemického programu nákupu aktiv se nákupy státních dluhopisů řídily spíše kapitálovým klíčem Eurosystému než tržní kapitalizací. V souvislosti s programem nákupu cenných papírů podnikového sektoru byly aspekty změny klimatu začleněny do referenční hodnoty s cílem snížit klimatické finanční riziko do rozvahy Eurosystému snížením uhlíkové náročnosti jím držených podnikových cenných papírů. Během nedávné revize operačního rámce se Rada guvernérů rovněž dohodla na souboru zásad, jimiž se bude v budoucnu řídit provádění měnové politiky.^[15] Patří mezi ně zásada otevřeného tržního hospodářství a uznání významu druhotného cíle.

3.3 Změna klimatu a finanční stabilita

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby pokračovala v práci na zátěžových testech, které byly vyvinuty s cílem posoudit odolnost bank a podniků vůči riziku transformace v souvislosti se změnou klimatu. [odstavec 40]

Analytické nástroje používané v ECB pro zátěžové testy klimatických rizik prochází neustálým a aktivním zdokonalováním. V posledních letech vypracovala ECB pokročilé klimatické zátěžové testy, aby mohla vyhodnocovat rizika rozvahy Eurosystému a pomáhat jednotlivým bankám a širšímu finančnímu systému vyhodnocovat rizika, kterým mohou při různých klimatických scénářích čelit. ECB provedla dva klimatické zátěžové testy celé ekonomiky (2021 a 2023), speciální zátěžový test pouze pro bankovnictví (2022) a zátěžový test klimatických rizik rozvahy Eurosystému (2022), který byl součástí jejího akčního plánu, v rámci něhož chce aspekty změny klimatu zahrnout do své strategie měnové politiky. Naposledy ECB provedla na žádost Evropské komise společně s evropskými orgány dohledu a Evropskou radou pro systémová rizika klimatický zátěžový test balíčku „Fit-for-55“.^[16] Ukázalo se, že ačkoli ztráty spojené s riziky přechodu na zelenou ekonomiku pravděpodobně neohrozí finanční stabilitu EU, dojde ke zvýšení ztrát finančních institucí, což by mohlo ovlivnit jejich kapacitu pro financování, pokud by se kromě rizik přechodu musely vypořádávat také s makroekonomickými šoky.

ECB také aktivně pomáhá rozšiřovat povědomí o klimatických rizicích na jiných fórech. ECB v rámci Sítě pro zelenější finanční systém (NGFS) předsedá pracovní skupině pro koncepci a analýzu scénářů, která má zásadní význam pro vytváření dlouhodobých klimatických makrofinančních scénářů. ^[17] Z těchto scénářů vycházejí projekce pro posuzování klimatických rizik v závislosti na proměnlivém politickém a ekonomickém vývoji. Ty se každým vydáním zdokonalují, neboť obsahují propracovanější fyzická rizika a rizika přechodu na zelenou ekonomiku. Rovněž zahrnují nejnovější poznatky klimatologů. NGFS pod vedením ECB v první polovině roku 2025 zveřejní první krátkodobé klimatické scénáře. Tyto scénáře budou prvním veřejně přístupným nástrojem pro posouzení okamžitého dopadu klimatických rizik. ECB se také aktivně podílí na činnosti Stálého výboru Evropského orgánu pro bankovnictví pro dohled, rizika a inovace a spolupracuje na vytváření odborného rámce pro pravidelné zátěžové klimatické testy. Díky tomu mohou banky lépe identifikovat a řešit zranitelná místa v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení.

4 Digitální euro

4.1 Účel a přínosy digitálního eura

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby prokázala výhody digitálního eura, mj. posílenou strategickou autonomii v oblasti plateb, vyšší úroveň hospodářské soutěže na trhu s maloobchodními platbami, potenciál pro podporu inovací v oblasti plateb a financí, lepší finanční začlenění a spolehlivý systém záložních plateb offline. [odstavec 26]

Digitální euro by lidem i nadále v rámci eurozóny umožnilo svobodně využívat platební prostředek centrální banky a ochraňovat naši měnovou suverenitu v situaci, kdy klesá využívání hotovosti a zvyšuje se naše závislost na subjektech mimo EU. Průzkumná fáze projektu digitálního eura byla zahájena v roce 2021. Jejím cílem bylo podrobněji prověřit, zda Evropa potřebuje retailovou digitální měnu centrální banky.^[18] Zkoumání možnosti zavedení digitálního eura bylo považováno za nezbytné vzhledem k rychlým změnám v prostředí maloobchodních plateb (graf 3). To ve svém posouzení dopadů v roce 2023 potvrdila i Evropská komise. Konstatovala v něm, že absence retailové digitální měny centrální banky v eurozóně by mohla postupně narušit měnovou suverenitu Eurosystému.^[19] V posledních letech se totiž dále zvýšila naše závislost na externích subjektech v oblasti malých plateb.^[20] Z toho vyplynula související rizika, která potvrzují, že Evropa digitální euro potřebuje, aby posílila svoji strategickou autonomii a měnovou suverenitu.^[21] Argumenty pro zavedení digitálního eura jsou obzvláště přesvědčivé vzhledem k roztříštěnému a externě závislému platebnímu prostředí, jakým je právě eurozóna.^[22]

Digitální euro by sloužilo jako digitální platební prostředek, který by byl v celé eurozóně všeobecně přijímaný pro platby v obchodech, online ale i mezi lidmi. Fungovalo by jak s připojením k internetu, tak i bez něj. Digitální euro by stejně jako hotovost bylo bezrizikové, uživatelsky přívětivé, široce dostupné a pro základní používání bezplatné.^[23] Zlepšilo by účinnost evropského platebního ekosystému jako takového, podpořilo inovace a zvýšilo odolnost vůči potenciálním kybernetickým útokům a technickým výpadkům. ECB také vytváří platformu pro inovace, v rámci níž chce spolupracovat se zainteresovanými stranami, které mají zájem experimentovat s podmíněnými platbami a dalšími způsoby použití.^[24]

Graf 3

Platební prostředky používané na prodejních místech, eurozóna, 2016–2024

4.2 Ochrana soukromí

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby pro digitální euro považovala za prioritu spolehlivé záruky ochrany soukromí a zavedla je jako zlatý standard pro ochranu soukromí, aby tím zajistila důvěru veřejnosti a reagovala na obavy občanů. [odstavec 32]

Zajištění ochrany osobních údajů uživatelů je od samého počátku ústředním tématem projektu digitálního eura. Možnost využívat digitální euro bez připojení k internetu by nabízela stejnou úroveň ochrany osobních údajů jako hotovost, neboť podrobnosti o provedených platbách by byly známy pouze danému plátci a příjemci. V případě online plateb digitálním eurem by ECB nebyla schopna zjistit, kdo platbu provedl. Údaje, které by ECB měla k dispozici by byly pseudoanonymizovány. To znamená, že by ECB neměla přístup k žádným údajům, pomocí nichž by mohla určit totožnost plátce. ECB se zavazuje k ochraně osobních údajů používat nejmodernější technologie. Současně bude nadále vyhodnocovat nová účinná opatření, která by bylo možné zavést. Kromě toho plánuje vytvořit rámec pro audit a dodržování předpisů v oblasti ochrany údajů, na jehož základě by na ni dohlížely nezávislé orgány pro ochranu údajů, čímž by se zajistil soulad s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů – nejspolehlivějšími pravidly ochrany soukromí a bezpečnosti na světě.^[25]

4.3 Možné dopady na finanční sektor

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby zohlednila finanční stabilitu a strukturu finančního sektoru vyplývající ze zavedení digitálního eura. [odstavec 31]

Podoba digitálního eura zohledňuje evropský finanční systém založený na bankovnictví a zahrnuje silné záruky na ochranu stability tohoto systému. V první řadě by lidé nemuseli držet digitální euro, aby s ním mohli platit. Snadným propojením účtu digitálního eura s platebním účtem u své banky by mohli provádět a přijímat platby v digitálním euru online, a to i v případě nedostatečného objemu digitálního eura v europeněžence nebo překročení limitu pro držení. Tato „vodopádová“ technologie by umožnila podnikům a vládám přijímat platby v digitálním euru, přestože by neměly možnost digitální euro držet.^[26] Zadruhé by držení digitálního eura (stejně jako bankovek) nebylo úročeno, a proto by nepředstavovalo konkurenci pro spořicí vklady. Zatřetí by objem digitálního eura, který by jednotlivci mohli držet, byl omezen. Eurosystém ve spolupráci s účastníky trhu vyvíjí analytický rámec a modely, pomocí nichž by se tento objem určil, a to na základě tří klíčových oblasti, jež byly definovány v návrhu nařízení. Jedná se o využitelnost, měnovou politiku a finanční stabilitu.^[27] Zvláštní pozornost je pak věnována rozdílům ve velikostech bank a obchodních modelech.^[28] V neposlední řadě se na přípravě digitálního eura svými cennými postřehy podílejí také účastníci trhu, aby bylo možné digitální euro co nejlépe začlenit do stávajících struktur a řešení. Tento aspekt je zásadní, protože digitální euro by bylo distribuováno bankami a dalšími soukromými poskytovateli platebních služeb a co nejvíce by využívalo stávající platební standardy a infrastrukturu.

4.4 Rozhodnutí o emisi digitálního eura

Evropský parlament ve svém usnesení požaduje, aby žádné rozhodnutí o emisi digitálního eura nebylo přijímáno výhradně Radou guvernérů ECB. [odstavec 27]

O tom, jestli a případně kdy digitální euro přijmout, rozhodne Rada guvernérů teprve po přijetí legislativního rámce, čímž bude plně respektována úloha spolunormotvůrců EU. ECB od samého počátku pravidelně informuje Evropský parlament o tom, jak se projekt digitálního eura vyvíjí.^[29] Navrhovaný právní předpis bude představovat rámec, podle nějž by digitální euro mohlo být zavedeno jako zákonné platidlo, a bude se vztahovat na oblasti týkající se ochrany osobních údajů, distribuce a finanční stability.^[30] Rada guvernérů řádně zváží veškeré nezbytné úpravy, které mohou vyplynout z legislativních jednání, a je si vědoma toho, že bude zásadní získat širokou politickou podporu, než bude moci rozhodnout o tom, jestli digitální euro vydat, či nikoliv. ECB bude mít vždy plnou odpovědnost a bude průběžně a podrobně informovat Evropský parlament o pokroku Eurosystému na cestě k digitálnímu euru, a to nejen v této fázi, ale také po ukončení legislativních jednání.

4.5 Zachování hotovosti

Evropský parlament ve svém usnesení opakuje, že hotovost by měla zůstat široce dostupná a přístupná, aby byla zachována pluralita platebních prostředků. [odstavec 29]

Hotovost bude i nadále základním a nepostradatelným prvkem jednotné měny, a to i v případě zavedení digitálního eura. Hotovost ve formě ražených mincí a tištěných bankovek lze využívat nezávisle na jakékoli technologii, což poukazuje na to, že je potřeba ji zachovat, aby ji lidé v eurozóně mohli i nadále využívat. ECB důrazně podporuje návrh nařízení Evropské komise o postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla^[31], které je nedílnou součástí balíčku opatření týkajících se jednotné měny. Toto nařízení by zavazovalo země eurozóny k tomu, aby na celém svém území zaručily dostatečné a účinné přijímání a přístup k hotovosti. ECB zdůrazňuje, že je důležité v průběhu roku 2025 dokončit legislativní proces se spolunormotvůrci EU. Dále vítá současné legislativní iniciativy několika členských států, které se zabývají konkrétními nedostatky a hrozbami pro vnitrostátní hotovostní infrastrukturu, čímž se rozumí např. přístup k bankomatům či územní pokrytí. Tyto iniciativy ukazují význam tohoto nařízení.

5 Další činnosti ECB, transparentnost a odpovědnost

5.1 Mezinárodní úloha eura

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby se zaměřovala na posilování mezinárodní úlohy eura s cílem zvýšit jeho atraktivitu jako rezervní měny a aby podporovala trhem iniciovaný posun tímto směrem. [odstavec 43]

Euro je světově druhou nejdůležitější rezervní měnou a jeho status je vedlejším efektem zdravé hospodářské politiky v eurozóně, která by i nadále měla zůstávat naším cílem. ECB sleduje mezinárodní úlohu eura a svou analýzu zveřejňuje ve výročních zprávách. Podle poslední zprávy zveřejněné v červnu 2024 zůstává podíl eura v různých ukazatelích používání mezinárodních měn od svého zavedení v roce 1999 nad 19 %.^[32] Euro například v roce 2023 tvořilo přibližně 20 % devizových rezerv na celém světě, což bylo hned za americkým dolarem (přibližně 58 %) a před japonským jenem (přibližně 6 %). Důležitými determinanty mezinárodních měn jsou silné základní ekonomické veličiny, včetně zdravé hospodářské politiky. ECB přispívá ke zdravé hospodářské politice v eurozóně tím, že zůstává odhodlána plnit svůj mandát – tedy udržovat cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu, což pomáhá zachovat atraktivitu eura jako uchovatele hodnoty. Zdravá hospodářská politika bude rovněž klíčová pro posilování mezinárodní úlohy eura v potenciálně čím dál roztříštěnějším světě. Přechod k hlouběji propojené a ucelenější hospodářské a měnové unii včetně skutečné unie kapitálových trhů by vedl k prohloubení trhů eurozóny a jejich větší likviditě. Digitální euro by navíc posílilo odolnost evropského platebního systému a nabídlo alternativu ke stablecoinům krytým americkým dolarem pro rychlé a spolehlivé digitální platby. Díky tomu by vzrostl i mezinárodní význam samotného eura. Pro zachování globální důvěry v euro je v neposlední řadě zásadní dodržování právního státu v Evropě.

5.2 Kybernetická bezpečnost a odolnost

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB, aby zajistila bezpečnost a ochranu měnového systému pro jeho uživatele, zejména s ohledem na současný geopolitický vývoj a vítá pozornost, kterou ECB věnuje rizikům kybernetických útoků. [odstavec 45]

ECB je i nadále pevně odhodlána reagovat na vyvíjející se kybernetické hrozby a zaměřovat se v první řadě na bezpečnost a odolnost měnového systému. ECB si uvědomuje, že účinná kybernetická odolnost se ze své podstaty neobejde bez společného úsilí. Klíč tedy spočívá v úzké spolupráci s dalšími členy Evropského systému centrálních bank a jednotného mechanismu dohledu, jakož i s orgány a agenturami EU. Národní centrální banky poskytující služby systému TARGET například kladou velký důraz na neustálý vývoj a zlepšování kybernetické obrany, jejímž cílem je zajistit volný, efektivní a bezpečný oběh hotovosti, cenných papírů a zajištění v celé Evropě. V březnu 2024 ECB aktualizovala a rozšířila svou strategii kybernetické odolnosti Eurosystému, která se nyní zabývá nově vznikajícími kybernetickými hrozbami.^[33] Upravená strategie a aktualizovaný rámec TIBER-EU pro etické testování metodou červeného týmu založené na zpravodajství o hrozbách jsou v naprostém souladu s nařízením o digitální provozní odolnosti (DORA), čímž posilují IT bezpečnost a harmonizují provozní odolnost ve finančním sektoru.^{[34], [35]} ECB také aktuálně zpřesňuje očekávání dozoru v oblasti kybernetické odolnosti pro infrastruktury finančních trhů, a spolupracuje s klíčovými zainteresovanými stranami, aby očekávání zůstala na špičkové úrovni a splňovala příslušné globální normy. Tato opatření mají v kontextu geopolitických a technologických výzev zásadní význam pro zajištění stability finančního systému eurozóny.

5.3 Rámec ECB pro oznamování porušení předpisů

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá k dalšímu zlepšení interního rámce ECB pro whistleblowing, aby byl v souladu se směrnicí EU o ochraně oznamovatelů. [odstavec 53]

Interní rámec ECB pro oznamování porušení předpisů byl v roce 2020 přepracován a modernizován.^[36] Díky tomu odpovídá zásadám směrnice.^[37] Jak již bylo zdůrazněno, kromě jiných prvků poskytuje i) nejmodernější nástroj pro anonymní oznamování; ii) záruky důvěrnosti a iii) komplexní rámec pro ochranu oznamovatelů a svědků před odvetnými opatřeními. Bez ohledu na toto přepracování se ECB poučila ze zkušeností s tímto rámcem získaných v posledních několika letech ECB a v současné době jej dále zdokonaluje, aby zlepšila celkové záruky pro osoby, které oznámí potenciální porušení předpisů. V rámci této práce se zaměřuje obzvláště na vytvoření ucelených, transparentních a účinných pravidel, která odrážejí úlohu ECB jako inkluzivního zaměstnavatele, pomáhají k rychlému vyřešení sporů na pracovišti, zaručují dotčeným osobám jejich práva a vyvažují jejich zájmy a přispívají k bezpečnému a respektujícímu pracovnímu prostředí. Mezi klíčové prvky připravovaného přepracovaného rámce patří posílená ochrana těch, kteří čelí riziku odvetných opatření, jakož i efektivnější postupy, které umožní včasnější vyšetřování s lidským přístupem a zároveň dodržování vhodných procesních práv. O těchto vylepšeních se aktuálně jedná se zástupci zaměstnanců ECB.

5.4 Komunikace, informační činnost a vzdělávání

Evropský parlament ve svém usnesení vybízí ke spolupráci s členskými státy a národními centrálními bankami na programech finanční gramotnosti. [odstavec 48]

Na finanční gramotnost obyvatelstva se čím dál tím častěji nahlíží jako na důležitý aspekt, který umožňuje účinnou transmisi měnové politiky. Přestože většinu práce na posílení finanční gramotnosti odvádějí národní centrální banky a jiné vnitrostátní orgány, ECB se rovněž zapojuje a pomáhá lidem porozumět ekonomice, základním finančním záležitostem a politice ECB. Příkladem takových aktivit s využitím inovativních přístupů je nový kanál Espresso Economics na YouTube, kde každý týden přibývají nová videa vysvětlující ekonomické pojmy, a dále online kvízy na Kahoot! či vytrvalé úsilí o komunikaci ve srozumitelnějším jazyce. ECB společně s národními centrálními bankami rovněž v rámci nové iniciativy u příležitosti Mezinárodního dne žen upozornila na značný rozdíl ve finanční gramotnosti žen a mužů. Tato iniciativa si vytyčila pět závazků, které mají tyto rozdíly vyrovnat. Jedním z nich je například vytvoření sítě finanční gramotnosti mezi centrálními bankami.

5.5 Odpovědnost ECB

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá ECB a Evropský parlament, aby plně využívaly ujednání o odpovědnosti a transparentnosti a pokud možno tato opatření dále posilovaly, aniž by tím byla dotčena nezávislost ECB. Rovněž vyzývá Evropský systém centrálních bank, aby pokračoval v dialozích s vnitrostátními parlamenty. [odstavce 4 a 54]

ECB si velmi cení vzájemně prospěšného vztahu, v němž se zodpovídá Evropskému parlamentu. Povinnosti ECB týkající se odpovědnosti stanovuje primární právo EU. V průběhu let ECB spolupracovala s Evropským parlamentem na rozšíření své odpovědnosti výrazně nad rámec požadavků Smlouvy. Proto také prezidentka ECB a předsedkyně Evropského parlamentu v červnu 2023 schválily výměnu dopisů, které upřesňují dělbu odpovědnosti a vytváří vzájemné porozumění postupů pro zajištění odpovědnosti v oblasti centrálního bankovnictví. V posledním volebním období Evropského parlamentu ECB s Parlamentem spolupracovala ještě častěji než v předchozích volebních obdobích (graf 4). Kromě kontrolní funkce Evropského parlamentu ECB rovněž oceňuje možnost vysvětlovat svoji politiku občanům a jejich voleným zástupcům a vyslechnout si rovněž jejich názory. Díky tomu je politika ECB transparentnější, důvěryhodnější a účinnější. ECB tak i nadále zůstává plně odhodlána dostát svým cílům, co se týče odpovědnosti a transparentnosti, a v souladu s ustanoveními primárního práva EU usilovat o další posilování interakce s Evropským parlamentem.

Graf 4

Výměny názorů s Evropským parlamentem

(počet za rok)

Zatímco pro národní centrální banky jsou hlavními protějšky národní parlamenty, s delegacemi národních parlamentů se příležitostně setkává i ECB. Vzhledem k tomu, že se ECB zodpovídá především Evropskému parlamentu, jsou hlavními protějšky národních centrálních bank zemí Eurosystému národní parlamenty. Rozsah a povaha této interakce závisí vždy na dané zemi a jejím institucionálním rámci. ECB nicméně příležitostně přijímá delegace národních parlamentů nebo národní parlamenty sama navštěvuje, aby diskutovala o tématech, která se týkají celé eurozóny. Tyto výměny názorů probíhají na žádost národních parlamentů, řídí se možnostmi ECB a jejich cílem je vyvážit své zapojení mezi parlamenty napříč eurozónou.^[38] Národní centrální banky, které jsou součástí Evropského systému centrálních bank, ale ne Eurosystému, si svoji měnovou politiku řídí samostatně a ECB s těmito národními parlamenty obvykle ohledně měnové politiky nekomunikuje.