Co je to přebytečná likvidita?
28. prosince 2017 (naposledy aktualizováno: 31. října 2023
Některé nástroje měnové politiky vnášejí peníze do bankovního systému. To může vést k tomu, že bude k dispozici více peněz, než banky nezbytně potřebují. Tyto peníze nazýváme „přebytečnou likviditou“. Podívejme se blíže na to, co to znamená a jak přebytečná likvidita vzniká.
Nejprve co je likvidita a odkud pochází?
„Likviditou“ se rozumí peníze držené komerčními bankami. Určitá likvidita je uchovávána jako hotovost v trezorech bank, ale jsou to především peníze, které banky drží na účtech u centrální banky. Tato likvidní aktiva držená komerčními bankami u centrální banky se často nazývají „rezervy centrální banky“.
Centrální banka poskytuje likviditu převážně prostřednictvím svých operací měnové politiky. V ECB se jedná o naše refinanční operace a nákupy aktiv.
K čemu se likvidita používá?
Banky tuto likviditu používají ke splnění svých krátkodobých závazků, jako jsou platby a výběry zákazníků. Využívají ji také ke splnění povinnosti minimálních rezerv stanovené centrálními bankami.
Pro centrální banky je jimi poskytovaná likvidita – konkrétně kolik jí je a za jakou cenu – důležitým způsobem, jak ovlivňovat podmínky na finančním trhu a přenášet měnovou politiku.
Pokud je k dispozici méně likvidity nebo je dražší, ovlivní to rozhodování bank o tom, kolik a za jakých podmínek půjčí a vypůjčí. Odborníci to považují za zpřísnění podmínek financování.
A vzhledem k přísnějším podmínkám financování a vyšším úrokovým sazbám se lidé a podniky více zdráhají půjčovat si, takže spotřebovávají nebo investují méně. V důsledku toho se ekonomika zchlazuje a inflace se snižuje.
Platí to i opačně. Když mají banky k dispozici více likvidity za nižší náklady, jsou lidé a podniky ochotnější si půjčovat. Toto uvolnění podmínek financování stimuluje k tomu, že si banky berou úvěry, a podporuje ekonomiku.
Pokud je toto likvidita, co je potom přebytečná likvidita?
Přebytečná likvidita jsou peníze v bankovním systému, které zbydou poté, co komerční banky splnily určité požadavky na držení minimálních úrovní rezerv. Banky musí tyto minimální rezervy držet ke krytí určitých závazků, zejména vkladů klientů. Tyto prostředky uchovávají na běžném účtu u své národní centrální banky.
Tato přebytečná likvidita může proudit bankovním systémem, neboť banky mezi sebou obchodují.
Proč je v bankovním systému přebytečná likvidita?
Finanční krize v roce 2008 byla zlomovým okamžikem. Před krizí ECB odhadovala, kolik likvidity potřebuje bankovní systém eurozóny jako celek, a následně zpřístupnila příslušné množství peněz bankám. Dělo se tak prostřednictvím úvěrů nabízených pomocí pravidelných refinančních operací. Banky pak nabízely cenu za úvěry stejně jako na aukci. Pokud banka se svými nabídkami uspěla, mohla pokrýt své potřeby nebo půjčit peníze jiným bankám v rámci tzv. mezibankovní půjčky.
Po pádu Lehman Brothers si však banky důvěřovaly stále méně. A v podstatě skončily se vzájemným poskytováním úvěrů. V atmosféře nedůvěry měly sklon obracet se na centrální banku jako na jediný spolehlivý zdroj likvidity, agresivněji podávali nabídky v refinančních aukcích ECB, a tím zvyšovali úrokové sazby z úvěrů. V tomto okamžiku tedy ECB přešla k poskytování takové likvidity, jakou banky potřebovaly, za pevnou sazbu (tzv. „nabídková řízení s pevnou sazbou“). Banky musely samozřejmě poskytnout dostatečné zajištění jako záruku za částku, kterou požadovaly.
V rámci tohoto nového systému banky považovaly za lepší požadovat trochu více likvidity, než potřebovaly. Stále více bank začalo jen pro jistotu „hromadit“ likviditu. A bankovní systém jako celek nakonec požadoval více likvidity, než bylo nezbytně nutné ke splnění krátkodobých závazků a povinných minimálních rezerv. To v bankovním systému vytvářelo přebytečnou likviditu.
Komerční banky mohou svou přebytečnou likviditu uložit u centrální banky, a to buď na běžném účtu, nebo v rámci vkladové facility centrální banky. Rada guvernérů ECB rozhoduje o úrokové sazbě pro vkladovou facilitu, která je jednou ze tří základních měnověpolitických sazeb. Úroková sazba u sald běžných účtů je nulová.
Takže jak na tom nyní jsme s přebytečnou likviditou?
Banky mohou stále získat veškerou potřebnou likviditu v rámci našeho systému nabídkových řízení s pevnou sazbou, který zůstává zachován.
Objem přebytečné likvidity v bankovním systému se po určitou dobu dále zvyšoval v důsledku nákupů aktiv ze strany ECB a cílených dlouhodobějších refinančních operací.
Programy nákupu nabízely větší uvolnění měnové politiky v době, kdy nebylo možné dále snižovat úrokové sazby. Od listopadu 2022 se však přebytek likvidity stále zmenšuje. Důvodem je zejména to, že banky postupně splácí prostředky vypůjčené v rámci našich cílených dlouhodobějších refinančních operací. Dalším důvodem je, že Eurosystém od března 2023 snižuje držbu svých cenných papírů držených pro účely měnové politiky.